Přední americký autor spikleneckých teorií Alex Jones dlouho vydělával velké sumy peněz díky svým internetovým pořadům. Mimo jiné tvrdil, že se nikdy nestal masakr na základní škole Sandy Hook, při kterém pachatel postřílel dvacet dětí a šest dospělých. Podle něj to bylo jenom divadlo s najatými herci, aby Demokraté mohli usilovat o přísnější regulaci zbraní. Nechutná teorie tvrdila, že do vládního spiknutí byla zapojena také média, přičemž celé zpravodajské pokrytí bylo jen součástí tréninku. Jones veřejně prohlásil, že ve skutečnosti nikdo nezemřel a postřílené děti byli „dětští herci“.
Nyní bude muset za tato nehorázná a smyšlená tvrzení zaplatit odškodné. Zažalovali ho rodiče jedné z obětí, kteří si prošli dvojím peklem. Nejprve přišli o šestiletého syna vinou šíleného střelce, a poté je kvůli Jonesovým smyšlenkám pronásledovali fanatici, kteří věřili teorii o vládním spiknutí. Truchlícím manželům několik let chodily výhrůžky smrtí. Jonese zažalovali také kvůli tomu, že mu šíření nesmyslů zajišťovalo pohodlné vysoké příjmy od jeho fanoušků. Dlouho byl hvězdou internetových konspirátorů, než se ho technologické firmy rozhodly vykázat ze svých platforem a vypnuly mu jeho profily na sociálních sítích. Stále ovšem provozuje vlastní weby a prodává různé reklamní předměty a produkty spojené s jeho jménem.
Jonesovi obhájci tvrdili, že přece nemůže za to, pokud pozůstalé někdo obtěžoval. Uznali sice, že o masakru „nezodpovědně informoval“, a přímo Jones prohlásil, že je nyní stoprocentně přesvědčen o pravosti událostí v Sandy Hook. Jonesova mediální společnost Free Speech Systems mezitím vyhlásila bankrot, což právníci pozůstalých považují za naprosto účelový krok. Podobně to udělal už na jaře s jinými firmami, na které je napsané provozování jeho internetových médií.
Jones je typický internetový „hrdina“, který prohlašuje nesmysly, ale tváří v tvář pozůstalým potom bere zpátečku. Už v roce 2019 napsal ve svém vyjádření k žalobě, že v době svých výroků „měl něco jako psychózu, kdy věřil, že je všechno zinscenované, avšak nyní zjišťuji, že mnoho věcí inscenovaných není“. Prý byl traumatizovaný lhaním v masmédiích a korporacích, takže potom už nevěřil ničemu. Jeho slova prý byla jenom řečnická nadsázka, žádná pomluva. Klasika: jakmile padne kosa na kámen, hledají se výmluvy.
Soud nepostrádal bizarní momenty, včetně toho, že Jones opakovaně lhal pod přísahou a při křížovém výslechu se na to přišlo. „Tady nejste ve svém pořadu,“ napomenula ho soudkyně. Vysvětlila mu, že nestačí, když si o něčem myslí, že je to pravda, ale musí mluvit pravdu. Přímo při soudním jednání vyšlo najevo, že Jones natočil v minulosti hanlivé video také o soudkyni. Kuriózní byl také přehmat Jonesových obhájců, kteří omylem poslali protistraně výpis jeho telefonických hovorů a SMS zpráv, takže ho právníci poškozených mohli obratem usvědčit z další lži.
„Můj syn byl skutečný. Já jsem jeho skutečná matka. Nemyslím si, že doopravdy věříte těm lžím, co vykládáte o Sandy Hook. To je ten problém. Ale přesto to pořád říkáte. Proč? Kvůli penězům?“ konfrontovala Jonese matka zavražděného školáka. „Nejspíš nechápete, jaké důsledky má, když lžete svému obrovskému publiku a označíte něco za vymyšlenou věc,“ dodala. Kvůli dlouhodobému obtěžování spí s nožem, zbraní a pepřovým sprejem na nočním stolku, a v létě ani nezapíná klimatizaci, neboť se bojí, že by nemusela slyšet případného útočníka v domě.
„Nikdy jsem vám nechtěl záměrně ublížit,“ reagoval poté Jones. „Internet měl k Sandy Hook spoustu otázek. Já si také kladl otázky. Tak jsem zkusil zjistit, co se tedy stalo.“ Matku ujistil, že si o ní nemyslí, že je herečka. Jonesův právní zástupce požádal porotu, aby omezila odškodnění na 8 dolarů (to není překlep) a sám konspirátor tvrdil, že ho „potopí“ jakákoliv sankce vyšší než dva miliony dolarů. Přitom mu jeho firmy vynášely desítky milionů dolarů.
Deset z dvanácti porotců nakonec hlasovalo pro to, aby Jones musel pozůstalým nahradit škody za více než čtyři miliony dolarů. „Svoboda slova nic nestojí, ale za své lži zaplatíte,“ zdůraznil na začátku procesu právník pozůstalých. Je to důležitý vzkaz, že svoboda slova nemůže poškozovat druhé a ústava negarantuje právo lhát. Zvlášť ve chvíli, kdy cynický byznys nemá dno.