Když jsem ve čtvrtek na Žofíně při konferenci Forum Media naslouchal představitelům komerčních rádií, tiše jsem se radoval, že Český rozhlas (odkaz mimo tento web) svou dominantní pozici v oblasti tuzemského podcastingu jen tak neztratí. To není takové to domácí vychloubání, ale fakt. Komerční stanice se totiž obávají možných komplikací s platným zněním autorského zákona.
Největším problémem je vysoký podíl hudby v pořadech. Zatímco soukromá rádia se až na výjimky drží osvědčeného schématu písnička – moderátor – host – písnička – dvě otázky – písnička, Český rozhlas dává mluvenému slovu mnohem větší prostor. A mnohdy nezazní v celém pořadu ani jedna písnička. Nemluvě o stanici Vltava, kde se občas pietně čeká i na časové znamení. Paradoxně tato „nudnost“ Českému rozhlasu při přípravě podcastů pomáhá.
Soukromá rádia by totiž musela před umístěním podcastu na web vystříhat všechny písničky, aby nemusela odvádět desátky Ochrannému svazu autorskému (OSA). Jenže dovedete si představit Křížový výslech Luboše Xavera Veselého na Frekvenci 1, osekaný o „hity vašeho srdce“? Jak dlouhé torzo by z něj asi tak zbylo? Ale i specifičtější rádia by měla problém. „Pokud ta hudba není autorská, nahraná v rádiu, vytvořená speciálně pro ten pořad, tak máte smůlu. A nabízíte segmenty, které až trochu ztrácejí souvislost,“ vystihl problém Martin Hroch, generální ředitel Rádia Beat. „Hodně záleží na formátu rádia. Hudební rádia toho nemají v podcastu tolik co nabídnout,“ doplnil ho Miroslav Hrnko, výkonný ředitel mediální skupiny Lagardére, pod kterou patří už zmíněná F1 a také Evropa 2 nebo Bonton Rádio. „Široký rozvoj podcastu je vázán na změnu legislativy,“ upozornil Hrnko.
Kromě obav z dopadu autorského zákona leží komerčním provozovatelům v hlavě i ekonomická stránka věci. „Není de facto podcasting výzvou pro posluchače: Nemusíš mě poslouchat?“ zeptal se Jiří Hrabák, ředitel rádia Impuls. „Představte si, že budu mít silný programový prvek v rádiu – a je jedno, jak se to rádio jmenuje – a budu ho premiérově vysílat ráno v 7.30. Potřebuju tam dostat co nejvíce posluchačů a zároveň ho hodím na net. Kdokoliv si ho tam může najít. Má pak důvod si to rádio naladit? Kdežto když ho k tomu rádiu dostanu, on mi tam většinou i vydrží a já mám čas na to, abych ho přesvědčil, aby tam vydržel ještě déle,“ argumentuje Hrabák. „Než podcasting, je lepší takovou perlu zopakovat,“ přitakal mu zástupce Beatu.
Jeho kolega z Frekvence 1 přesto podcasting úplně nezatracuje. Věří totiž, že výhodou rádia je jeho aktuálnost a podcast je dobrá služba v okamžiku, kdy posluchači uteče nějaký díl jeho oblíbeného pořadu. „Podcasting sehraje v budoucnu velkou roli při přechodu na nové formy rádia,“ odhaduje Hrnko. Ředitele Impulsu Hrabáka ale nezviklal: „Já kolem sebe slyším jenom ‘Hurá, podcasty, hurá, podcasty!’. Ale já se ptám, co to přinese, za jakých podmínek to přinese? Nemůže mi to přinést ohrožení vlastního programu? Je třeba se na to dívat z obou stran, ne jenom z té pozitivní,“ uzavřel.
Český rozhlas nabízí ke stažení, streamovanému poslechu, nebo odběru přes RSS (odkaz do internetového archivu, původní stránka už neexistuje) 178 pořadů (odkaz do internetového archivu, původní stránka už neexistuje). Služba je velice oblíbená – měsíční traffic šplhá přes 2 TB. Službu Rádio na přání využije denně přes tisíc lidí.