První dubnový den bude jasné, nakolik se podaří plnit termíny ukončování analogového vysílání, stanovené technickým plánem přechodu. Do 31. března totiž bude RRTV čekat, zda ji Nova a Prima požádají o změnu kmitočtů tak, aby mohly být použity pro výstavbu digitálních sítí. Zároveň by měly ze své dobré vůle požádat o odebrání těchto kmitočtů u ČTÚ. Ani jeden ze státních úřadů jim to totiž nemůže nařídit.

Pokud by se komerční televize k tomuto vstřícnému kroku neměly, bude připravena v záloze novela vysílacího zákona, který by takové povinnosti uložil a zajistil jejich vynutitelnost. Hlavní motivací k předčasnému odevzdání analogových kmitočtů by měly být tzv. kompenzační licence, tedy bezplatné licence, které by celoplošné televize dostaly navíc ke svým stávajícím oprávněním. „Jednání probíhají, legislativní text je připraven. Co se týče počtu kompenzačních licencí, tam máme tři tečky,“ sdělil novinářům na středeční tiskové konferenci národní koordinátor digitalizace Zdeněk Duspiva.

Nyní se podle vyjádření Duspivy pro agenturu ČTK čeká na politické rozhodnutí, které doplní počet případných kompenzačních licencí. „My se stále přikláníme k jedné,“ řekl ČTK Duspiva s tím, že se objevily návrhy dokonce i na tři takové licence. „Průběžně to konzultujeme s Úřadem pro hospodářskou soutěž, který v neformální rovině připouští jednu kompenzační licenci. Myslím si, že tři by už byl problém,“ dodal Duspiva. Při úvahách o počtu licencí hraje podle něj roli i to, zda by to podle regulí Evropské komise nebyla nedovolená státní podpora.

Ve stejný den zveřejnil Český telekomunikační úřad, jak se vypořádal se všemi připomínkami k technickému plánu, podanými různými subjekty. Tabulka s komentářem úřadu má několik desítek stran, přehled proto přinášíme v příloze. V zásadě se dá říct, že šanci na akceptování měly především formální a stylistické výhrady. Neakceptované připomínky sice ČTÚ vyhodnotil jako věcně správné, ale nemohl je zohlednit, protože by překročil své kompetence, dané zákonem.

„My jsme se dlouho rozmýšleli, zda technický plán přechodu po celé řadě připomínek vydat, nebo nevydat. Nakonec jsme se rozhodli ho vydat, protože se domníváme – a já jsem o tom osobně přesvědčen – že je lepší dělat něco, než nedělat nic, zůstat přešlapovat na místě a odvolávat se na ty druhé,“ konstatoval úvodem předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák. „Samozřejmě očekávám, že se nebude líbit skoro nikomu,“ dodal v nadsázce.

Finální verze plánu i nadále pracuje s původně navrženými termíny, neboť je úřad považuje za reálné. „Opatření nikoho nezkracuje na jeho právech, nepřikazuje, ale vyzývá všechny hráče na trhu, aby se tohoto procesu účastnili,“ shrnul šéf ČTÚ. „Je na ostatních, aby se k němu [technickému plánu] přihlásili,“ uzavřel své vystoupení.

Nadále také platí, že technický plán nepočítá s mobilním televizním vysíláním DVB-H. Výběrové řízení na provozovatele takové sítě vypíše ČTÚ během letošního roku. S mobilním vysíláním, u něhož se předpokládá, že bude většinou přebírané z klasického televizního vysílání, navíc nepočítá stávající legislativa. Podle předsedy RRTV Václava Žáka není možné převzaté vysílání podle platné právní úpravy šířit v zemských sítích.

Pracovníci ČTÚ také znovu upozornili na sílící hrozbu rušení analogového signálu v příhraničních oblastech z německých digitálních vysílačů. Německo ČTÚ informovalo, že do konce letošního roku hodlá digitální vysílání spustit v celé spolkové zemi Sasko. Problémy se tak dají očekávat u malých vysílačů, sousedících s touto oblastí.

Analogové vysílání by v České republice mělo úplně skončit nejpozději 10. října 2010. Po pilotním projektu v Domažlicích se začne s vypínáním v Ústí nad Labem (vysílač Buková Hora), následovat budou oblasti Brno – město, Praha, Ostrava, Sušice, Plzeň, Trutnov, Brno, Jihlava, České Budějovice, Zlín a Jeseník.