Rada České televize se opět zabývala digitálním vysíláním v České republice. Hosty zasedání tentokrát byli i předseda vysílací rady Václav Žák a předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák. Co se účastníci jednání dozvěděli? Například to, že nová verze jízdního řádu digitalizace bude koncem října a vzápětí začne digitální vysílání na Domažlicku.

Generální ředitel České televize Jiří Janeček na úvod upozornil, že ani ČT, ani žádná ze stávajících televizí není garantem procesu digitalizace. Tuto roli musí podle něj zastávat stát. Pak už dostal slovo Pavel Dvořák, který shrnul dosavadní vývoj a okomentoval jednotlivé problémy, které musí ČTÚ vyřešit, než vydá další verzi technického plánu přechodu na digitální vysílání.

Jedním takovým problematickým okruhem je pokrytí obyvatelstva signálem komerčních stanic. Nova i Prima chtějí, aby měly garantované pokrytí během celého procesu, a to ve stejné výši, jako mají teď. Jejich současné pokrytí je ale pouze teoretická hodnota. „Nikde neexistuje právně relevantní dokument, který by dokladoval pokrytí jednotlivých televizí,“ konstatoval Dvořák.

ČTÚ si proto vytvořil vlastní pracovní mapu, která sahá až na úroveň obcí a znázorňuje modelový dosah vysílačů v zemi. „Úřad má v ruce metodu, podle které u každé obce ví, jak může přijímat signál každé stanice,“ řekl Dvořák. Jako příklad uvedl zjištění, že 1 514 obcí z celkového počtu 6 249 má menší pokrytí signálem ČT2 než 95 %.

ČTÚ by také rád věděl, jak právně ošetřit vracení analogových kmitočtů komerčními stanicemi. Předseda RRTV připomněl, jak celý problém vznikl. Když vznikala předchozí novela vysílacího zákona, bylo do ní vsunuto automatické prodlužování licencí, aniž by ale zákonodárci pamatovali na zavádění digitálního vysílání. Tak se stalo, že komerční stanice dostaly s prodlouženou licencí soubor technických parametrů (tj. soupis kmitočtů, na nichž jsou oprávněné vysílat) a v podstatě nic je nenutí, aby je odevzdaly ve prospěch digitalizace.

Nová verze technického plánu by měla být na světě koncem října. ČTÚ tentokrát ponechá na připomínky veřejnosti celých třicet dnů, nebude lhůtu zkracovat. „Buď ho pak Rada ČTÚ schválí, nebo uvidíme,“ konstatoval lakonicky Dvořák.

Otázka je, jak to bude s nárokem Novy a Primy na bonusové licence za odsouhlasení technického plánu. Podle Žáka chce Národní koordinační skupina navrhnout úpravu vysílacího zákona, aby oběma stanicím nárok na bonus znovu vznikl.

Václav Žák se poté vrátil k soudnímu rozhodnutí, které na základě žaloby Novy (a nově také i na základě žaloby Galaxie Sport) zrušilo udělené digitální licence. „Soud došel k závěru, že Rada nemá brát ohled na pluralitu vysílání, ale brát projekty podle jejich pořadí při hodnocení,“ interpretoval rozsudek Žák. V takovém případě by ale podle něj hrozilo, že by vysílalo třeba šest hudebních stanic. Upozornil ale, že je nyní nutné počkat na písemnou podobu rozhodnutí.

Situace se komplikuje také kasační stížností Novy, která chce být účastníkem žalob dalších neúspěšných žadatelů. O kasační stížnosti musí rozhodnout Nejvyšší správní soud, který se k ní však podle odhadů může dostat klidně až za dva roky.

Podle šéfa digitalizace v České televizi Pavla Hanuše je spoléhání na komerční televize při přechodu z analogového vysílání nešťastné. Chování soukromých subjektů prý chápe, protože má zkušenost z komerční sféry a být v kůži ředitelů z Barrandova a Palmovky, jednal by podobně.

Digitalizace je specifický proces i z hlediska technického – aby mohli diváci dostat něco nového, musí se jim nejdřív současná podoba vysílání sebrat. Jenže výzkum České televize ukazuje, že v zemi je až 11 % koncesionářů, kteří o digitální vysílání vůbec nemají zájem a současná forma se čtyřmi celoplošnými kanály jim naprosto stačí. Dalších 17 % až 20 % uvádí, že se k digitálnímu signálu uchýlí jedině pod hrozbou, že nadále uvidí jen zrnění, a to navíc těsně před vypnutím analogu.

Předseda Rady ČT Milan Horálek upozornil v této souvislosti také na sociální aspekty. Citoval statistická data, podle nichž v České republice 3 miliony lidí žijí jen těsně nad hranicí životního minima a dalších 750 tisíc lidí není ani na úrovni životní nouze stanovené Evropskou unií. „A těm nemůžeme říct: Vypneme vám analogové vysílání, jděte a kupte si set-top-box,“ obává se Horálek.

„Vtip je v tom,“ vzal si znovu slovo Hanuš, „že do výstavby sítí nejdou peníze, dokud tam někdo nechce vysílat. Rozvíjí se tak jenom síť A, protože do toho Česká televize a nějakou částí i TV Nova dává peníze,“ připomněl. Zdržení digitalizace ovlivní i technický plán přechodu. Šéf ČTÚ připustil, že úřad připraví i takovou variantu, která bude počítat jenom s digitálním vysíláním současných stanic, pokud by se do éteru včas nedostaly jejich nové konkurentky. „Zapomeňte na HDTV, na technické vymoženosti, dokud se země nezdigitalizuje,“ upozornil Dvořák.

Podle Žáka se může stát, že terestrické šíření digitálního signálu bude ztrácet své postavení. „Alternativní platformy budou zasahovat do velké části domácností,“ předpovídá předseda RRTV. „Na radu chodí další a další žádosti o optické sítě s nabídkou triple-play,“ uvedl příklad.

Jisté je, že by se digitální vysílání mělo začátkem listopadu rozšířit i na Domažlicko. Na stole je několik termínů – digitální signál se může tamním divákům objevit 1. 11., nebo také 11. 11. Záleží na postoji Radiokomunikací a Czech Digital Group. Prima zatím zvažuje, jestli na Domažlicku do digitálního vysílání půjde.

Souběžné vysílání bude trvat asi pět měsíců, náklady zcela uhradí stát. Kdo zaplatí kampaň pro tamní obyvatele a zda vůbec nějaká bude, to není momentálně schopen říct nikdo. Panují také obavy o financování celé digitální kampaně jako takové.

Řešení problémů s Bukovou horou by mělo přijít na řadu až po Domažlicích.

K digitalizaci se Rada ČT znovu vrátí za měsíc.