Zdá se, že budoucnost dorazila před dveře českých domácností. Ještě letos by mohly rozhlasové stanice vysílat digitálně v tom pravém slova smyslu. Tedy ne v televizi, ne v mobilu a ne ze satelitu, ale klasicky v autě nebo v domácím rádiu.

Dlouhodobě rozpačitou situaci, kdy se digitální rozhlasové vysílání sice pravidelně testovalo, ale k řádnému začátku se vlastně nikdo neměl, rozhýbal Český telekomunikační úřad. Ten nedávno udělil třem firmám oprávnění vybudovat regionální digitální sítě. Výběrové řízení bylo koncipováno tak, že se v každém kraji mohl přihlásit nějaký zájemce, přičemž rozhodovala nejvyšší nabídnutá cena.

V hlavním městě a ve středních Čechách bude digitální rozhlasovou síť provozovat společnost České radiokomunikace. V Jihočeském, Plzeňském a Karlovarském kraji vyhrála firma RTI. A v Ústeckém, Libereckém, Královéhradeckém, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji zvítězila společnost Teleko, tedy firma, která digitální vysílání dlouhodobě testovala ve spolupráci s Českým rozhlasem.

Na Vysočině, na Pardubicku, na Olomoucku a ve Zlínském kraji nechce digitálně vysílat nikdo, pravděpodobně kvůli nízké kupní síle, nebo naopak kvůli pokrytí ze sousedních krajů.

Pro vítězné firmy teď nastává klasické „tržní“ období. Budou oslovovat jednotlivé stanice a nabízet jim, jestli nechtějí digitálně vysílat. Stanice naopak budou licitovat o ceně za šíření svého signálu (samozřejmě pokud projeví zájem vůbec digitálně vysílat). České radiokomunikace už například nadhodily možnost, že by se v pražském éteru mohly objevit programy, které dosud vysílají jenom na internetu.

Rozjezd digitálního rozhlasového vysílání pak bude záviset na informační kampani a dostupnosti přijímačů. Firma RTI už oznámila, že s digitálním rozhlasem začne ještě letos, Teleko obdobně mluví o „brzké době“.

Zahraniční zkušenosti ukazují, že běžní zákazníci by si klidně digitální přijímače koupili, ale nedovedou si moc představit, co od nich mohou očekávat.

Vězte, že hlavní výhodou je zvýšení počtu stanic, čistší příjem a lehčí ladění. Digitální vysílání neobsahuje žádné šumění a přijímač automaticky rozpozná všechny programy, které jsou v okolí k dispozici. Navíc je většina přijímačů koncipována tak, aby fungovaly za všech okolností. To znamená, že když není po ruce digitální signál, zkusí přijímač naladit klasické FM stanice, a když nenajde ani ty, mohou se některé modely připojit k internetu a zapnout internetové rádio. U mnoha přijímačů nechybí ani funkce radiobudíku, takže vstáváte s oblíbenou stanicí.

Nejvýstižněji digitální rádio popsali asi Australané, kteří ho mají celoplošně od začátku loňského roku. Slogan tamní reklamní kampaně zněl: „Je to rádio, jak ho znáte, plus má něco navíc“. Docela to zabralo, z digitálních rádií se dokonce staly žádané vánoční dárky.

Určitou bariérou bude ze začátku také cena. Digitální přijímače začínají zhruba na částce 3000 Kč, což se může zdát hodně, ale na druhou stranu jsou to chytrá zařízení. Ovšem dá se předpokládat, že stanice a provozovatelé vysílačů nabídnou přijímače za zvýhodněné ceny či v soutěžích, třeba jako mobilní operátoři nabízejí telefony. Musí totiž přesvědčit veřejnost, aby překonala počáteční nedůvěru k digitálnímu signálu.

A jak známo, pro české zákazníky je alfou a omegou cena. Kdyby měly digitální přijímače přes krabici obří nápis AKCE – SLEVA, zapráší se po nich ještě zítra. A to by bylo to nejlepší, čeho by se digitální rozhlas mohl dočkat…