Bezmála dva miliony korun ze státního rozpočtu přikleplo ministerstvo informatiky konzultantské firmě H1.cz, aby vyzkoumala, jak jsou přístupné webové stránky státní správy pro uživatele se zdravotním postižením. Celkové výsledky projektu by měly být známé za rok.

Prosazování významného rozšíření přístupnosti webových stránek ukládá ministerstvu informatiky národní plán integrace zdravotně postižených“), schválený vládou v srpnu loňského roku (PDF).

Soutěž o dotaci na výzkum vyhlásilo ministerstvo letos v květnu. Přihlásilo se celkem pět společností (odkaz mimo tento web), z nichž tři se audity přístupnosti zabývají profesionálně – Symbio Digital, Internet Info (Dobrý web) a H1.cz. Další společnost, Brailcom, má zase zkušenosti s vývojem české řečové syntézy pro nevidomé a úpravou webů pro zrakově postižené. Pátým přihlášeným byla děčínská Společnost pro výzkum a podporu OpenSource, nezisková organizace, která zdarma radí státním orgánům, zda je vhodné přejít na bezplatný otevřený software. Trochu zvláštní je, že nad SVPOS má záštitu samo MI ČR. Generálním partnerem je IBM.

Tři zmíněné konzultantské firmy mají se státní správou své zkušenosti. Symbio Digital například vytvořilo nový web Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Dobrý web v letech 2004 a 2005 provedl audit přístupnosti u čtyř ministerských webů. V prosinci 2004 zveřejnil výsledky auditu (odkaz mimo tento web) stránek šestnácti státních institucí. H1.cz, založená lidmi, kteří opustili Dobrý web, testovala přístupnost Portálu veřejné správy, také stránek ministerstva průmyslu a ministerstva informatiky.

Jak se vybíralo?

Aby některý z uchazečů mohl dotaci dostat, byly jednotlivé nabídky bodovány. Úspěšnost závisela na předloženém postupu řešení projektu, na detailnosti popisu předpokládaných výsledků a na dodržení hlavních zásad, stanovených zadávací dokumentací. Přihlíželo se také k výši nákladů. Nabídka H1.cz (odkaz do internetového archivu, původní stránka už neexistuje) podle mluvčí zadávajícího ministerstva Kláry Volné téměř dosáhla na maximální počet stanovených bodů.

Náklady byly vyčísleny na 1,77 milionu Kč, ale firma Davida Špinara je nebude platit ze svého. Celý projekt zaplatí stát, neboť H1.cz získala dotaci ve výši 100 % nákladů. Do konce letošního roku musí použít milion, příští rok 770 tisíc. Nesmí z nich platit například marketing, leasing nebo nákup drobného hmotného majetku bez souvislosti s výzkumem. Naopak může vynaložit až 620 tisíc Kč na administrativní náklady, energie a podobně. Také může zvýšit mzdu zúčastněným zaměstnancům a rozdíl oproti běžné mzdě uhradit z dotace. Anebo může přijmout úplně nové konzultanty, kterým zadá výzkum jako úkol a dotací pokrýt kompletní mzdové náklady. Kromě osazenstva H1.cz se na vítězném projektu bude podílet brněnská Masarykova univerzita a rovněž brněnská obecně prospěšná společnost TyfloCentrum.

Co stát chce?

Zadání projektu počítá s tím, že stát za své peníze dostane celkem čtyři zprávy. V prvních dvou se dozví, jak vypadají pravidla přístupnosti teď a kolik zdravotně postižených lidí používá internet. H1.cz na ně má čas do konce ledna 2007. Další dvě zprávy mají říct, jak by měla pravidla přístupnosti vypadat v budoucnu a kolik by stálo jejich zavedení do praxe na státních webech. Tyto zprávy ministerstvo očekává do 15. července 2007. Od 1. ledna 2008 by pak mělo být povinné pravidla přístupnosti dodržovat. Čárku za výstup z výzkumu si budou moci v H1.cz udělat i za „odborné a vědecké články a publikace, případně konference a semináře“.

H1.cz slíbilo, že bude porovnán současný stav pravidel pro tvorbu přístupného webu s mezinárodní metodikou WCAG 1.0 a návrhem metodiky WCAG 2.0. Stávající pravidla (odkaz mimo tento web) vzešla v roce 2004 z bezplatné práce odborné skupiny, v níž seděl David Špinar, Marek Prokop, Radek Pavlíček, Hana Bubeníčková a Petr Staníček. První čtyři jména si nyní za přezkoumání své vlastní práce nechají zaplatit.

Mezitím proběhne výzkum, který by měl zjistit několik věcí:

  • kolik je v Česku zdravotně postižených celkem,
  • kolik z nich může číst webové stránky i se svým postižením (tzn. nejsou postižení smyslově),
  • kolik z nich nemůže weby číst bez úpravy přístupnosti (a kolik z těchto lidí má zájem pracovat s Internetem),
  • kolik z nich nemůže kvůli charakteru nebo závažnosti postižení weby číst vůbec, i kdyby byly nakrásně přístupné.

Vstanou noví bojovníci, vzniknou nová pravidla

Podle projektu pak budou na základě výsledků výzkumu navržena nová pravidla přístupného webu respektující metodiku WCAG2.0 (úroveň AA). A nakonec se ministerstvo dozví, jak by tato nová pravidla šla co nejlépe napasovat na weby státní správy, když „služba úpravy webových stránek bude získána od externích subjektů“ (tak praví zadávací dokumentace (odkaz mimo tento web) – PDF, 226 kB). Jinými slovy, na upravování jednotlivých státních stránek podle pravidel přístupnosti si vylepší finanční situaci další subjekty. Dovedu si představit, že v případě takového antimonopolního úřadu (odkaz mimo tento web) to bude vzhledem k současné podobě jeho webu jistě lukrativní zakázka.

Státní weby však nebudou muset být přístupné úplně celé. Bude stačit, „aby se osoby se zdravotním postižením mohly seznámit s informacemi souvisejícími s výkonem veřejné správy a zveřejňovanými dálkovým přístupem v nezbytném rozsahu“ (opět cituji ze zadávací dokumentace).

A jak je to jinde?

Vezměme si za příklad Velkou Británii. V té stanovuje rovný přístup všech občanů k informacím zákon proti diskriminaci zdravotně postižených (známý také pod zkratkou DDA). Příslušná pasáž zákona, aplikovatelná i na webové stránky, vstoupila v platnost počátkem října 1999. O její uplatňování v praxi se stará hlavně Komise pro práva postižených (Disability Rights Commission). V dubnu roku 2004 proto provedla formální průzkum přístupnosti webů ve Velké Británii. Zjistila, že 81 procent testovaných webů nesplňuje ani základní pravidla bezbariérového přístupu k webu. Letos v březnu ve spolupráci s Britským standardizačním institutem vydala příručku (PDF, 840 kB), v níž stanovuje, co všechno musejí weby splňovat, aby mohly být označeny za přístupné. Na praktické zkušenosti se komise zeptala nejen zdravotně postižených, ale také BBC a společnosti Tesco, protože obě společnosti provozují rozsáhlé informační weby, doplněné o audio a video (BBC), resp. elektronické obchodování (Tesco).

Uvidíme, co se 1. ledna 2008 změní u nás.