Po dvanácti letech se vymění nejvyšší vedení České televize. Petra Dvořáka na místě generálního ředitele nahradí Jan Souček, dosavadní šéf brněnského studia. Jaké změny můžeme očekávat?

Zatímco čtete toto vydání Mediažurnálu, na pražských Kavčích horách se vyměňují manažeři v kancelářích České televize. Rada České televize v červnu po úmorném hlasování rozhodla, že si nejdůležitější médium veřejné služby zaslouží nového ředitele. Jedenáct radních hlasovalo pro projekt Jana Součka, novináře a mediálního manažera, kterého si Petr Dvořák před devíti lety vybral jako ředitele brněnského studia ČT. Souček tedy nahradí svého dosavadního nadřízeného, za jehož funkčního období se dočkal kariérního vzestupu.

Mandát generálního ředitele Jana Součka oficiálně začíná 1. října, potrvá šest let. Diváci tuto výměnu bezprostředně nepoznají, protože televize je organismus fungující na základě víceletého plánování. Už má například ve výrobě pořady, které se na obrazovce objeví až za tři roky. Zhruba do poloviny mandátu tedy bude Souček „žít“ z toho, co naplánoval Dvořákův management.

U vysílání nyní vyráběných pořadů už nebude nejen Dvořák, ale také část jeho spolupracovníků. V televizi končí ředitel komunikace Vít Kolář, stejně tak na konci září odešel ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal. Jan Souček dopředu ohlásil, že chce manažerskou strukturu redukovat asi o třetinu, přesnější představu však oznámil až v době, kdy bylo toto vydání už ve výrobě.

Líbily se mu také návrhy, které zejména pro stanici ČT2 prezentoval neúspěšný kandidát Jan Štern. Ten by z druhého programu chtěl udělat opět prostor pro alternativní zábavu a kulturu. Souček řekl, že by s ním rád spolupracoval.

Ačkoliv nastupující ředitel poskytl mnoho rozhovorů, nebyl ve skutečnosti příliš konkrétní v tom, čím se chce odlišit od svého předchůdce. Řadu věcí, o kterých píše v projektu, už televize dělá anebo je má rozpracované. Jan Souček spíše naznačoval směr, jímž by se při řízení média chtěl vydat. A rozporoval některé dosavadní kroky vedení televize.

Petru Dvořákovi například při hlasování Rady České televize výrazně ublížil článek serveru Info.cz, který informoval o chystané smlouvě s televizí Nova. Podle článku měla Nova získat přednostní právo vědět, jaké seriály bude vyrábět Česká televize, a podle toho se rozhodnout, jestli se na nich bude finančně podílet. Výměnou by dostala práva k uvedení takových seriálů na vlastní videoplatformě Voyo. Server Info.cz napsal, že by Česká televize získala stovky milionů korun ročně.

Část radních rozčílilo, že by komerční televize dostala něco, co označili za „právo první noci“ a „nahlížení pod pokličku konkurence“. Petr Dvořák ve svém kandidátském vystoupení zdůrazňoval, že nic není podepsáno, ještě ani neexistuje smlouva, a jde teprve o prvotní záměr, který musí posoudit právní oddělení. Koprodukční spolupráci na pořadech označil za standardní věc, která je na trhu běžná a Česká televize na ni přistupovala i v minulosti. Částky uvedené v článku jsou podle něj přehnané.

Diskusi o spolupráci s Voyem obratně využil Jan Souček ke kritice svého nadřízeného. Prohlásil, že přestože je členem managementu, tak o této strategické smlouvě slyšel poprvé až z internetového článku. A radním slíbil, že pokud se stane ředitelem, nechá okamžitě tento záměr prověřit, potažmo zastavit.

Stejně tak hodlá přehodnotit dosavadní již fungující smlouvu mezi Novou a Českou televizí, na jejímž základě se některé úspěšné veřejnoprávní pořady neexkluzivně objevují také v aplikaci Voyo. Souběžně jsou bez jakéhokoliv omezení dostupné rovněž v iVysílání České televize. Kavčí hory tedy získávají od Novy peníze za zboží, které je pořád bezplatně dostupné v internetovém archivu České televize. Pro Novu je tento obsah zajímavý, protože buduje Voyo jako národní platformu s největším množstvím kvalitní české produkce.

Zlepšení místo rozvoje

Vystudovaný právník Jan Souček ve své veřejné prezentaci nabídl třicetiletou praxi v médiích, analytické a systematické myšlení i dlouholeté manažerské zkušenosti. Umí podle svých slov myslet mimo zavedené šablony, efektivně komunikovat a týmově spolupracovat.

Vymezil se proti tomu, aby se televize extenzivně rozvíjela, což navrhoval Petr Dvořák. Spíš chce zlepšovat dílčí věci.

„Je to stabilní instituce, která potřebuje intenzivně zapracovat na některých svých agendách, aby obstála na křižovatkách, kam ji přivedla doba,“ zdůraznil před Radou České televize.

Za klíčové považuje rychle vyřešit financování a přizpůsobit se novým podobám distribuce signálu. „V roce 2030 je před námi očekávané ukončení terestrického vysílání, to se musí promítnout do strategických cílů média,“ tvrdil ve svém vystoupení.

Tady je nutné jeho předpoklady opravit. Ačkoliv se technologie rychle mění, o žádném ukončení terestrického vysílání v roce 2030 se neuvažuje. Takové tvrzení je výrazně dramatičtější než skutečnost. Na Světové radiokomunikační konferenci se letos na podzim bude řešit jen to, zda nepostoupit mobilním operátorům další část kmitočtů, na kterých je dnes šířeno klasické televizní vysílání „přes anténu“. České ministerstvo průmyslu, Český telekomunikační úřad i Evropská unie jsou však proti uvolňování tohoto pásma.

„Včera bylo pozdě. Musíme klást důraz na přechod na platformu, která se v případě ČT jmenuje iVysílání. Nikoliv, že by budoucnost dominantně spočívala ve streamingu, ale každý si už umíme sestavit individualizovanou nabídku,“ apeloval Souček. Televize veřejné služby by v jeho představách měla urychleně dokončit digitalizaci všech složek svého archivu a dokonale ho indexovat, aby byl snadno veřejně přístupný.

Sní také o společné zpravodajské platformě všech tří médií veřejné služby – ČTK, Českého rozhlasu a České televize. Argumentuje návyky mladé generace, která zprávy čte hlavně na mobilech.

ČT24 se sice daří v televizi, a v evropském srovnání jí pravidelně patří první nebo druhá příčka z hlediska průměrného podílu na trhu, ale na internetu je to horší. „Digitální platformy nejsou naší silnou stránkou, pokud se jich rychle nechytneme, ten vlak nám ujede,“ varoval Souček.

Společnou mobilní zpravodajskou platformu by chtěl spustit už v roce 2025. ČTK ani Český rozhlas však tímto nápadem nejsou vůbec nadšené. „ČTK si váží každého klienta, který chce odebírat její zpravodajství a platit za něj. Zdarma ho dávat nemůže, protože nemá jiné příjmy než od svých klientů, ať už mediálních, či nemediálních. Žádné dotace, žádné koncesionářské poplatky,“ reagoval ředitel ČTK Jaroslav Kábele pro server Lidovky.cz.

Reakce Českého rozhlasu byla ještě důraznější. „Český rozhlas do žádné takové společné platformy vstupovat nehodlá. Nespatřujeme v ní žádné výhody,“ vyjádřil se ředitel komunikace Jiří Hošna.

Nastupující generální ředitel televize s touto variantou počítal. V takovém případě bude ČT24 platformu chystat na vlastní pěst. „Myslím, že bychom na tom měli zapracovat a na tu první příčku (návštěvnosti) si v horizontu tří let sáhnout. Nejenom u mladých lidí, ale průřezově v celé populaci se mění způsob, kam si lidé sahají pro aktuální informace. Odklon od lineárního televizního vysílání je znatelný a nabíhají naopak mobily, případně tablety,“ řekl mi Jan Souček ještě před volbou generálního ředitele.

Návrat ČT3?

V programové oblasti uvažuje Jan Souček například o tom, že by obnovil vysílání nostalgického programu ČT3, které kvůli úsporám skončilo 31. prosince 2022. „Pokud dojde k jeho obnovení, a já bych si to velmi přál, tak moje představa o dramaturgické podobě tohoto kanálu nezahrnuje pouze archivní pořady. Byl bych velmi rád, kdybychom byli schopni divákům stejně jako v prvním roce fungování nabídnout pořady, které budou reflektovat život seniorů v České republice, podporovat mezigenerační komunikaci a podporovat aktivní životní styl i ve vyšším věku,“ poznamenal.

Celkově by měl být program „veřejnoprávnější“ než teď. Jan Souček by si představoval lepší dramaturgické zacílení programových kanálů a náměty pro vlastní tvorbu by podle jeho slov měly být odvážnější. V hlavním čase má ČT1 nabízet nejlepší zahraniční tvorbu. Posílena by měla být publicistika, dokumenty a tvorba pro děti a mládež. Zřejmě by se snížil současný počet tvůrčích producentských skupin.

Už před volbou v rozhovorech zaujal tím, že by ubral na zastoupení kriminálních žánrů mezi původními seriály České televize. Pokud by se detektivky vyráběly, tak se společenským přesahem.

Už pod dosluhujícím managementem byla objednána výroba Četníků ze Znojma. Právě ti jsou podle Součka příkladem zajímavého přesahu, který by televize veřejné služby měla v krimi námětech hledat. Příběh se odehrává na Znojemsku v roce 1919, kdy tato oblast byla velmi bouřlivá kvůli vysokému podílu německého obyvatelstva a zasahovala tam i československá armáda, aby potlačila odpor vůči nově vzniklé republice.

Kromě už popsaných technologických změn by mělo zpravodajství vykročit vstříc divákům, kteří teď médiu veřejné služby nedůvěřují. Jan Souček uvedl, že zhruba pětina obyvatel má dojem, že Česká televize, potažmo stát, pomíjí jejich problémy a témata, kterými žijí. „Na tom by televize veřejné služby měla zapracovat kvůli udržení demokratické společnosti, ústavního zřízení a atmosféry svobody,“ míní.

Například vyloučeným regionům na Ústecku a Karlovarsku by se Česká televize pod Součkovým vedením měla věnovat v celém mixu programových formátů, od dokumentů a publicistiky po neotřelé pořady. „Měli bychom se zaměřit na to, proč se tam lidé cítí opomíjeni, proč jsou v těchto regionech nejhorší výsledky ve školství, proč z nich odcházejí lidé za vzděláním a nevracejí se ve chvíli, kdy ho získají,“ přiblížil Jan Souček.

Za příklad takového originálního formátu dal finskou reality show o odlehlých regionech, která se zabývala tím, proč je atraktivní opustit metropoli a odstěhovat se za rodinným životem i obchodními příležitostmi na venkov.

Bolavým místem je zákonný podíl regionálních studií na celodenním vysílání, jenž je v současné době naháněn reprízami v pozdních nočních časech. Sotva pětinu regionálních pořadů ve vysílání tvoří premiéry. „Na konci mého mandátu by měl být podíl premiér na zákonném podílu regionálních studií ve vysílání okolo 50 %,“ slíbil Souček.

Podle svých slov kvituje zavedení nových regionálních mutací Událostí v regionech, ale velmi rád by tlačil ještě na vznik mutace pro střední Čechy a Prahu. Zamyslel by se také nad strukturou, aby například zprávy ze Svitavska nebyly součástí vysílání připravovaného studiem v Ústí nad Labem.

Konkrétní plány však budou potřebovat udržitelné financování. Petr Dvořák předává Janu Součkovi televizi v lepší kondici, než bylo v plánu – na účtech je o miliardu korun vyšší hotovostní rezerva, než kolik požadovala Rada České televize. Přesto bude muset Jan Souček jednat s politiky o funkčním modelu financování pro další roky. „Stávající výše televizního poplatku, která se nezměnila od roku 2009, není pro současný rozsah činnosti České televize dostačující. Zachování současného legislativního stavu s aktuální výší televizního poplatku povede nejpozději od roku 2024 k rozsáhlému omezování výroby, vysílání a propouštění zaměstnanců, a tedy k výraznému omezení veřejné služby poskytované Českou televizí,“ varovala ve svém červencovém usnesení Rada ČT.