Sedmá Českokrumlovská mediální konference pokračuje druhým dnem, který je celý věnován analýze vysílacího zákona 231/2001 Sb. a problémům, které vyvolává v mediální praxi. I tento den sledujeme on-line v neustále aktualizovaném článku.

9:14 V prvním panelu vystoupí právník Mojmír Náplava, předseda vysílací rady Václav Žák, dále Vladimír Balaš z Ústavu státu a práva a právnička televize Nova Markéta Havlová. V druhém panelu je vystřídají Pavel Kubina, právník televize Prima, Vladan Rámiš z TV Óčko, Václav Hubička z Telefóniky O2 a bývalý šéf Úřadu RRTV a současný prezidentův tajemník Ladislav Jakl.

9:20 Vladimír Balaš míní, že mediální zákon 231/2001 Sb. nijak nevybočuje ze standardu, který v oblasti české legislativy panuje. „Za šest let máme dvanáct novel. Nepřehledný je stejně jako řada jiných zákonů. Je typickou ukázkou chaosu v legislativním procesu,“ poznamenal Balaš.

„Zaujalo mě ustanovení, které se týká must-carry. Včera tu pan Mlynář mluvil o tom, že je třeba všechno liberalizovat. Má v lecčems pravdu. Zákon je přeregulovaný a řeší věci, které by leckdy řešit nemusel. To, jestli provozovatel něco bude vysílat nebo nebude vysílat, je ekonomický zájem.“ Podle Balaše by měl stát určit maximálně vysílání jednoho programu ve veřejném zájmu.

9:31 Právník Mojmír Náplava, který spolupracuje s RTA, se zaměřil na udělování licencí. „Je to svého druhu zvláštní tendr. Nelze ho moc srovnávat s jinými, na které jsme zvyklí, třeba se soutěžemi podle zákona o zadávání veřejných zakázek. V klasických veřejných soutěžích je jedno zadání a uchazeči se snaží co nejlépe naplnit kritéria. Kdežto tady spolu soutěží naprosto nesrovnatelné projekty, plnoformátové i tématické, většinové i menšinové,“ řekl na úvod. „Mnohdy nelze hodnotit ekonomickou připravenost, protože dva žadatelé to pojmou různě. Někdo má přislíbený úvěr, jiný má peníze na účtu, jiný dodá potvrzení, že mu nějaká firma, na které nemá žádné bližší vazby, přislíbila částku v řádu desítek až stovek milionů. Pak jsou tam kritéria, která objektivně hodnotit nelze, třeba přínos programu z hlediska plurality programové skladby, zaměření na menšiny a podobně. A takových kritérií je tam spousta,“ dodal.

Rozhodnutí rady je pak podle něj destilátem názorů třinácti radních, z nichž některé jsou objektivní a jiné ryze subjektivní. Proces udělování licencí přirovnal k hledání české Miss. „Taky je pak těžké říct, proč vyhrála slečna A, která je blondýna a proč slečna B, která je bruneta, skončila na dvanáctém místě. Kdyby to někdo žaloval, tak by se moc dívek tímto titulem chlubit nemohlo,“ konstatoval.

Po udělení licencí pak většinou následují žaloby k městskému soudu. „Celá věc je posuzována přepjatě právně formalisticky a soud dává váhu pozitivně-právnímu výkladu, tomu formalismu, hledání drobných vad a nedostatků v odůvodnění. Ale tím výsledkem, tím udělením, se soud nezabývá a zabývat se jím ani nemůže, což je do jisté míry absurdní, je-li jednou stranou neúspěšný žadatel a druhou rada,“ zhodnotil současnou situaci Náplava.

9:44 Slova se ujal předseda RRTV Václav Žák. Jeho prezentace se zabývá tématem, jak by měl vypadat „dobrý“ zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání. „Základní problém je, že rada je správní orgán a musí vydávat rozhodnutí, které je přezkoumatelné. Rada je přece od toho, aby předváděla subjektivní volbu,“ reagoval na Náplavu.

Dobrý zákon by měl obsahovat nerozporné definice, zřetelně vyjádřený záměr zákonodárce umožňující férové „vynucování práva“, ustanovení harmonizovaná s právem Evropské unie a mít logickou strukturu, která by umožnila zákon aplikovat konzistentně v případech, které zákon explicitně nepokrývá. To vše by navíc mělo být jednoduše aplikovatelné v praxi. „Regulátoři mají být nezávislí, ale tu nezávislost je třeba chápat jako nezávislost v konkrétním rozhodování. Na druhou stranu ten regulátor musí dýchat se státem, s parlamentem a vládou. On nemůže tančit na cizí účet,“ upozornil Žák. „My máme koncepci digitalizace, ve které je napsáno, že v rozběhu se nemají licencovat placené televize. Když rada napsala do odůvodnění, proč neudělila licenci placené Galaxii Sport, tak nám soud napsal, že jsme překročili meze správního uvážení a nějaká koncepce ho vůbec nezajímá,“ uvedl příklad z praxe.

Zmatené jsou i definice. Zákon v paragrafu 2 hovoří o možnosti přijímat programy „ve vymezeném územním rozsahu“, ale v § 56 už je pracováno pouze s obecným termínem „pokrytí“.

9:54 Paragraf 17, odstavec 4 vysílacího zákona podle Žáka brání výstavbě optických sítí pro triple-play, což je v rozporu s evropským právem. Neúplně byla do českého práva začleněna také směrnice Televize bez hranic, konkrétně článek 22 o vysílání pornografie.

9:57 Žák kromě problémů v televizní oblasti připomněl také komplikace v oblasti rozhlasového vysílání. „Do zákona o Českém rozhlase se dostalo 95% pokrytí u třech celoplošných stanic. To může vést k tomu, že ČRo bude potřebovat celou řadu dalších frekvencí, aby mohl naplnit zákon. Takže v okamžiku, kdy budou končit licence soukromých subjektů, může ČTÚ začít přidělovat jejich frekvence Českému rozhlasu tak, aby jeho sítě splňovaly nároky zákona.“

Současná legislativa také podle Žáka vůbec nemyslí na DVB-H, které je kvůli obchodnímu modelu převzatým vysíláním. Současné znění zákona neumožňuje šířit převzaté vysílání v terestrické síti. Další problémy jsou třeba s vymezením teletextu, který je podle zákona sice součást vysílání, ale rada může sankcionovat jen pořady – a teletext není pořadem.

10:03 Hovoří Markéta Havlová, právnička televize Nova. V paragrafu 32 jsou stanoveny základní povinnosti provozovatelů vysílání ohledně zařazovaných pořadů. Konkrétně jde o ohrožování psychického a fyzického vývoje mladistvých. „Nikdo neví, co je žádoucí psychický vývoj, nikdo neví, co je žádoucí fyzický vývoj,“ upozornila Havlová. Ze správních rozhodnutí sice exaktně plyne například to, kdo jsou mladiství, ale co je ohrožením jejich vývoje, to už se sankcionovaný subjekt v rozhodnutí nedočte. „Nejsem pro to, aby všchna ustanovení byla podrobná, ale aby rozhodování rady bylo co nejvíce objektivizováno,“ apelovala Havlová.

10:21 „Se současným vysílacím zákonem jsme schopni žít. Nejsem pro jeho novelizaci, pro současnou právní praxi dostačuje,“ řekla Havlová. Spokojena je i s rozhodováním soudů.

„První věc, kterou bych doporučila, je předepsání kvalifikačních požadavků na členy RRTV. Oni totiž aplikují nejen zákon o vysílání, ale také soudní řád. Řeknu vám jeden příklad. Minulý týden u jednoho soudu vyšlo najevo, že rada rozhodla, aniž by viděla záznam pořadu!“ varovala právnička Novy. „Když o něčem rozhoduju, měla bych vidět, co tam je, a ne se spoléhat na analýzu nějakého externisty,“ míní Havlová. „Rada sice funguje patnáct let, ale pořád v podstatě rozhoduje jenom o dvou věcech – o licenčních řízeních a o správních deliktech. Tam je důležité, aby ta rozhodnutí byla transparentní, objektivní a kvalifikovaná.“ V takových případech by se podle ní rada mohla ad hoc rozrůst až na dvacet nebo dvacet pět lidí včetně relevantních odborníků, jmenovaných buď předsedou vlády, nebo předsedou RRTV podle stanovených kritérií. Při rozhodování rady by mělo být co nejvíce potlačeno subjektivní hledisko.

10:38 Agenda RRTV se s rozvojem technologií a nových formátů ve vysílání rozrostla. Podle Václava Žáka tak bude muset regulátor buď přijmout nové lidi, což ale pravděpodobně neprojde, nebo koupit speciální monitorovací systém, který je zase dost drahý.

10:42 Poslanec Petr Pleva (ODS): „Máme tu závažný legislativní problém. Rada může licencovat pouze tolik pozic, kolik jí ČTÚ řekne, že je volných. Ale jak ČTÚ ví, kolik jich je, když neví, jak se provozovatel domluví s operátory sítí?“ Věnoval se také zákonem vyžadovanému celoplošnému pokrytí u tří stanic Českého rozhlasu. Schválení této podmínky zhodnotil Pleva jako neuvážené. „Já si nejsem jistý, jestli musím v Brně chytat každou stanici Českého rozhlasu na dvou až třech frekvencích. Mně by bohatě stačila jedna. Pro soukromé broadcastery jsou důležité velké aglomerace, pro Český rozhlas celoplošné pokrytí. Některé frekvence by Český rozhlas mohl uvolnit, vlk by se nažral a koza by zůstala celá.“ V reakci na Havlovou poznamenal, že by rozhodování rady mohlo být dvouinstanční jako u ÚOHS.

10:49 Podle Václava Žáka má Český rozhlas vysílače velkého dosahu, takže se logicky mohou na některých místech překrývat. To ale podle Žáka nemůže být důvod k jejich odebrání. V současné době probíhá audit frekvencí. „Pak budeme moudřejší,“ odpověděl Plevovi.

10:55 Pavel Dvořák, ČTÚ: „Při stanovení počtu volných pozic jsme vycházeli z toho, že se vysílá v MPEG-2, tedy jsou k dispozici čtyři pozice v kvalitě PAL. Počty jsou v zásadě jednoduché. Tři sítě krát čtyři pozice, to je dvanáct teoreticky volných pozic. Pokud se použije MPEG-4, tak těch pozic by bylo teoreticky – teoreticky! – více.“ Co se týče kmitočtů Českého rozhlasu, „provádíme kontrolu využívání kmitočtů a ve spolupráci s radou navrhneme jejich optimalizaci,“ nastínil další vývoj předseda Rady ČTÚ.

12:06 Po přestávce začal další blok, první vystoupil právník Primy Pavel Kubina. Nejpalčivější problémy s mediálním zákonem vidí v oblasti sponzoringu, product placementu a reklamy.

„Novinkou je v rozhodování rady nedostatečná identifikace sponzorů ve sponzorských vzkazech. My si myslíme, že tato povinnost existovala vždy. Bohužel se setkáváme s tím, že rada vykládá toto ustanovení tak, že tam musí být vždy označen názvem sponzora. Podle nás tam ale může být logo nebo ochranná známka odlišná od názvu sponzora.“ Po letech, kdy nebyla povinnost označovat sponzorský vzkaz logem vysílatele, jsou televize nyní sankcionovány za to, když své logo na obrazovku během sponzorského vzkazu nedají. „Podle nás má sponzorský vzkaz blíže k definici reklamy, kde tato povinnost výslovně ze zákona není,“ míní Kubina.

12:13 O problémech mediální legislativy z hlediska nízkonákladové tématické televize mluví Vladan Rámiš z TV Óčko. Hudební televize má podle něj problém s nedostatkem alternativních reklamních formátů, protože vysílací zákon jí tyto možnosti omezuje. „Pro nás jsou důležitou věcí, jak najít své místo na trhu,“ uvedl Rámiš.

Óčko by uvítalo uvolnění regulace reklamy. Problém ale plně neřeší ani novela evropské směrnice Televize bez hranic. Alternativními formáty jsou třeba split-screen (rozdělení obrazovky na reklamu a vysílaný pořad), virtuální reklama známá ze sportovních přenosů, nebo sponzorování celého vysílacího dne. „To bohužel směrnice neřeší, ač jsme to navrhovali,“ přiznal právník.

„Přílišná regulace obsahu pro nás znamená na trhu informací a zábavy znevýhodnění vůči našim skutečným konkurentům,“ podotknul Rámiš. Konkurenty Óčka jsou totiž také specializované časopisy a internet.

12:19 Vladan Rámiš: „Nevyzýváme k úplné deregulaci. Regulace je samozřejmě potřeba, ale měla by se pohybovat v obecném rámci.“

12:29 K mikrofonu přišel Václav Hubička z Telefóniky O2. Prezentuje zkušenosti firmy s IPTV. Služba je dnes přístupná asi jednomu milionu domácností.

Z kvalitativního výzkumu mezi zákazníky vyplynulo, že pro diváky je důležitá kvalita obrazu a zvuku. Uvítali také větší množství televizních kanálů. „I když se říká, že se zákazník rozhoduje podle peněz, tak ta první vlna zákazníků jde nejdřív po kvalitě, pak po ceně,“ prozradil Hubička.

Společnost také zjišťovala, jaké je vlastně technické vybavení domácností. „Zjistili jsme, že zhruba 83 % zákazníků má klasickou televizi, LCD televize má 7 % lidí,“ tlumočil výsledky dotazování zástupce Telefóniky.

12:43 Technologie podle Hubičky budou vždy předbíhat zákony. Výběr kompresní normy by nechal na zákazníkovi. Rozvoj technologií by tak nebyl svazován žádným zákonem. „V nejbližších letech přibudou další způsoby přijímání digitálního vysílání. Vizí do budoucna je sdílení obsahu a aplikací mezi platformami,“ prohlásil Hubička.

12:52 Také podle tajemníka prezidenta republiky Ladislava Jakla je vysílací zákon přeregulovaný. „Digitalizace, to jsou úžasné žně regulátorů a mediálních bafuňářů,“ prohlásil bývalý vedoucí Úřadu RRTV. „Kdyby neexistovala taková obrovská míra ohrožení svobody podnikání v tomto oboru, tak by takové bafuňáře nikdo nepotřeboval.“ Vyzval také, aby se při každé novelizaci pečlivě zvažovalo, jaký veřejný zájem hájí a zda je taková regulace opravdu potřeba.

13:29 Sedmá krumlovská mediální konference skončila.