Pokud by byl František Lambert odvolán z funkce vrchního ředitele České televize kvůli členství v Lidových milicích, šlo by podle něj o protiprávní krok. Lambert včera rozeslal členům Rady ČT svůj komentář k pátečnímu dopisu generálního ředitele Jiřího Janečka, ve kterém Janeček oznamuje, že Lamberta 22. února odvolá z funkce a dá mu výpověď. „Opakuji, že jsem v minulosti neučinil žádný úkon nebo projev vůle, jímž bych se přihlásil za člena Lidových milicí,“ píše radním Lambert.

Mezi příslušníky ozbrojených dělnických složek byl Lambert evidován od roku 1988. V tomto roce vstoupil do Komunistické strany Československa, protože patřil mezi vedoucí technicko-hospodářské pracovníky a bylo mu údajně sděleno, že pokud do strany nevstoupí, může se rozloučit se služebním postupem. Automaticky pak byl údajně zapsán i mezi milicionáře. Na cvičení se zbraněmi ale odmítl jezdit. „Opakuji, že jsem v minulosti neučinil žádný úkon nebo projev vůle, jímž bych se přihlásil za člena Lidových milicí. Tvrdím proto, že na mě nelze nahlížet jako na příslušníka Lidových milicí – ve všech svých ústních i písemných vyjádřeních jsem tyto okolnosti související s mým vstupem do tehdejší KSČ popsal,“ uvádí Lambert v dopise členům Rady ČT.

Vrchní ředitel ve stanovisku opakuje, že Jiří Janeček o jeho členství v milicích věděl. „Okolnosti mého zařazení do Lidových milicí, jakož i skutečnost sama, byly panu generálnímu řediteli známy od samého počátku mého působení v ČT; rozhodně popírám, že bych tuto okolnost tajil či informoval o ní neúplně,“ konstatuje Lambert.

Proti vyhazovu z České televize, jehož důvodem by mělo být členství v milicích, by se podle svých slov bránil, protože by ho považoval za protiprávní. Lambert sice působí ve funkci, do které byl jmenován, a podléhá tak lustračnímu zákonu, ale celou věc zkomplikovala novela zákoníku práce, platná od 1. ledna 2007. Ta se zpětnou platností transformuje pracovní poměry, vzniklé jmenováním, na standardní pracovní poměry, založené pracovní smlouvou (§ 364, odst. 1 a 3 zákona č. 262/2006 Sb.). Na ty se už paragrafy lustračního zákona nevztahují.

„Důvody, opravňující pana generálního ředitele k jmenování či odvolávání pracovníků ČT, nelze s ohledem na platné právní předpisy (tj. zákoník práce) vůbec aplikovat, neboť namísto odvolávání je třeba použít výhradně příslušných ustanovení zákoníku práce o výpovědi z pracovního poměru, která musí být také podle zákona odůvodněna,“ upozorňuje Lambert radní. Zdůrazňuje, že od 1. ledna 2007 není možné propustit zaměstnance kvůli lustračnímu zákonu.

Lambert by uvítal, kdyby problémy kolem lustračního zákona a zákoníku práce posoudil například Ústav státu a práva, protože mu přijde zbytečné zatahovat do věci soudy. Na manažerské funkci v České televizi ale nelpí. „Toto moje zásadní stanovisko nelze vyložit tak, že se hodlám bránit jakémukoliv jinému řešení než svému setrvání ve funkci a úplnému zachování daného stavu. Pokud – jak si troufám tvrdit – jsem ve své dosavadní činnosti prokázal, nakolik jsou pro mě zájmy ČT důležité, hodlám tak konat i nadále,“ uzavírá vrchní ředitel.

Situace kolem vrchního ředitele bude jedním z bodů dnešního jednání Rady ČT. Radní budou chtít vědět, jak se Janeček s problémem vypořádá. Na výsledek zasedání počká také sněmovní mediální komise, která včera nechtěla věc příliš rozebírat.

Někteří členové Rady ČT chtějí vyzvat Janečka k rezignaci, nebo vyvolat hlasování o jeho odvolání, pokud dlouhodobě věděl o Lambertově minulosti. „Nejsem v žádném případě ochoten akceptovat neplatné odvolání z funkce či neplatnou výpověď z pracovního poměru a přijmout tak, že jsem lhal o své minulosti nebo tuto minulost tajil,“ píše mimo jiné Lambert ve svém stanovisku.