Stejně jako včera kulturní výbor, i mediální komise sněmovny dnes doporučila schválení výročních zpráv o hospodaření České televize a Českého rozhlasu. A velmi podobný byl i průběh projednávání výroční zprávy České tiskové kanceláře. To bylo stejně jako včera značně bouřlivé a opět skončilo bez usnesení.
První byla na programu výroční zpráva o hospodaření ČT za rok 2006. Uvedl ji předseda Rady ČT Jiří Baumruk: „Připomněl bych tři důležité momenty, které podporují dobrý hospodářský výsledek České televize. Rok 2006 byl třetí rok po sobě, kdy byl vyrovnaný rozpočet. Díky výrazně aktivnímu přístupů k neplatičům se zvýšil počet koncesionářů postupně až na rekordní výši, což se samozřejmě promítlo v hospodářském výsledku. A byly zvýšeny koncesionářské poplatky,“ uvedl mimo jiné. Počet vyrobených hodin vysílání na 1 zaměstnance je proti rok 2003 dvojnásobný.
To ocenil i místopředseda komise Petr Pleva (ODS): „V roce 2006 narostl počet zaměstnanců o 169,5 zaměstnance. Bylo to způsobeno především tím, že byl spuštěn nový sportovní kanál. Pozitivní trend je, že stoupá počet hodin na jednoho zaměstnance.“ Pleva si všimnul také toho, že stoupají výnosy z podnikatelské činnosti ČT a rozdílu mezi průměrnou mzdou zaměstnanců v Praze a v regionech. Zatímco pražští zaměstnanci ČT si přišli průměrně na 28 554 Kč, v regionech to bylo o 1500 Kč méně. Pleva zprávu z pozice jejího zpravodaje doporučil ke schválení.
Spokojenost vyjádřila i další členka komise Ivana Levá (KSČM): „Mám velikou radost z toho, jak se České televizi vede. Jedna položka se mi ale zdála v nepořádku. Náklady na dramatickou tvorbu mírně klesly. (…) Měly by naopak růst, protože pak bude mít ČT co vysílat. Potěšilo mě, že posílila výroba pro děti. Zarazilo mě, kolik peněz jde na šíření signálu. A šokující je poplatek České poště [za výběr koncesionářských poplatků], to se mi zdá, že tak při obrovské zakázce je to až vydírání. Nevím, jestli na to [v České poště] mají nějaké směrnice, že nemůžou jít níž,“ řekla. Mírné pochyby vyjádřila také nad zakoupením domu pro zpravodaje ČT ve Varšavě a jeho rodinu, který přišel na více než tři miliony korun. „Dům pro zpravodaje byl levnější než byt v centru Varšavy,“ odpověděl Baumruk.
Členům komise se také dostalo vysvětlení situace v brněnském studiu ČT, které je již poněkolikáté za několik let bez ředitele. „Brněnské studio je stabilní článek České televize. K 1. říjnu Vladimír Karmazín přešel na jiný post do Prahy, na post ředitele vypsáno výběrové řízení s uzávěrkou do 12. října,“ podotknul personální ředitel ČT Jan Mrzena a doplnil, že by jméno nového ředitele mohlo být známo asi během měsíce.
Jako druhá přišla na řadu výroční zpráva o hospodaření ČRo za rok 2006. „[V hospodaření ČRo] jsme neshledali nic, co by nás znepokojilo, ani z hlediska roku 2006, ani z hlediska dlouhodobého,“ řekl na úvod Jiří Janotka, místopředseda dozorčí komise, která je poradním orgánem Rady Českého rozhlasu. Připomněl, že se podstatně zvýšil počet platících koncesionářů a upozornil, že hospodářské podmínky jsou příznivé pro to, aby ČRo plnil všechny úkoly veřejné služby.
Zpravodaj výroční zprávy v mediální komisi Josef Ježek (ODS) rovněž ocenil vyšší počet koncesionářů, stejně jako rozvoj regionálních stanic. Na závěr navrhnul schválení zprávy.
Z dalších členů komise se k výroční zprávě vyjádřili Ivana Levá a Petr Pleva. „Ze zprávy mám velice dobrý dojem, je vidět, že v rozhlase jsou hospodáři. Oceňuji, že rozhlas je průkopníkem nových technologií. Až mě překvapilo, že si na webu Odhalení návštěvníci prohlédli 2 447 000 stran. Myslím, že je to dobrá startovací čára pro rozhlas,“ prohlásila poslankyně. Rozhlasu doporučila, aby měl vždy dost peněz na kvalitní odborníky, pro které bude čest v ČRo pracovat.
Petr Pleva poznamenal, že by v příští výroční zprávě měla být hlubší analýza mzdových nákladů, přičemž doporučil rozdělení například podle jednotlivých studií.