Senátní mediální komise v úterý probírala tzv. diginovelu. Po přibližně třičtvrtěhodinové debatě nakonec doporučila horní komoře parlamentu, aby se zákonem nezabývala, tedy aby ho schválila bez rozpravy. Dnes má digitální novelu na programu kulturní výbor Senátu.

Názor, že by horní komora měla novelu schválit bez rozpravy, v mediální komisi výrazně převládal. Ztotožnilo se s ním šest členů komise, tři se při hlasování zdrželi. Zazněly ale i výtky k některým pozměňovacím návrhům, které do původního vládního návrhu zapracovali poslanci.

„V souhrnu pozměňovací návrhy nepřispěly k lepšímu znění zákona,“ konstatoval například předseda komise Jiří Oberfalzer (ODS). Uvedl několik příkladů, mezi nimi i paragraf o reklamě v České televizi. „Navýšení reklamy do jisté míry chápu, protože vytváří krátkodobě volné prostředky. Ale distribuce těchto prostředků na různé účely není nejšťastnější,“ míní Oberfalzer. „Musím trochu politovat, že se těch účelů našlo příliš mnoho,“ dodal. Podle svých slov rozumí odvodům do kinematografického fondu, ale nepovažuje je za systémové řešení, protože po vypnutí analogového vysílání „tyto zdroje skončí, zatímco očekávání budou pokračovat“.

Výtky měl zpravodaj novely také k rozšíření must carry (minimální programové nabídky) v případě kabelových a mobilních operátorů. „Je to opatření, kterému lze rozumět, protože pomůže šesti novým digitálním stanicím ve snadnějšímu zrodu, vstupu do diváckého povědomí a etablování na trhu. Nicméně při jejich počtu už to vytváří kabelářům značný problém, nemluvě o mobilních televizích. Na jednu stranu je to pochopitelné z hlediska rozjezdu digitalizace a úspěchu nových vysílatelů, na druhou stranu to přináší vážný problém v úvahách, do jaké míry je možné do soukromého byznysu vnášet takovéto povinnosti, které mají zcela nekomerční povahu,“ nastínil senátor.

„Prodloužení licence o 8 let nevidím jako velkou překážku, zejména týká-li se období po roce 2017-2018, tedy – doufejme – dávno v době, kdy tu bude rozvinutý trh digitální televize. Má to jeden háček. A sice u televize Prima, což je takové zvláštní dítě, narozené na analogovém trhu, kde prodloužením samým vzniká otázka, zda jim nedáváme danajský dar. To znamená, že jim prodlužujeme onu povinnost sdílení s regionálními televizemi, kterou mají v době analogu,“ pokračoval Oberfalzer. „Je otázka, zda v digitálním prostředí má tato podmínka pokračovat.“

Odpověděl mu přítomný náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček, který je jedním z tvůrců digitální novely. „Tenhle problém se táhne už od doby, kdy tato licence vznikala. Je to velmi komplikovaný problém. Podle našich analýz je to věc, kterou jsou subjekty na trhu schopny vyřešit samy a nemusí se řešit zákonem,“ poznamenal Zajíček a pokračoval: „Nepředpokládám, že to tak bude, ale teoreticky je možné, že si televize Prima na program, který vysílá v tuto chvíli, požádá o ohlašovací licenci, a od dne vypnutí začne vysílat úplně stejný program bez závazku vysílat regiony. Tu původní licenci nechá nevyužitou, nicméně bude vysílat program, který vysílá doteď. Je to sice velmi násilné řešení, na druhou stranu všichni dopředu vědí, že takové řešení může nastat. A je na nich, abych se vzájemně dokázali sladit.“ Zajíček nevyloučil, že by mohl nakonec vzniknout samostatný regionální kanál, například ve spolupráci se samosprávami, které se o možnost regionálního vysílání zajímají.

„Pozměňováky sice zákon moc nevylepšují, ale zásadně ho nezhoršují,“ komentoval novelu další ze členů mediální komise, lidovec Adolf Jílek. „Cítím, že ten zákon nesmí zpátky do sněmovny s jakýmikoliv pozměňováky, protože mám hrůzu z toho, co by nastalo,“ dodal. Právě on také vznesl návrh na usnesení, aby se horní komora novelou nezabývala a tím ji předala k podepsání prezidentovi.

Souhlasila s ním také Alena Gajdůšková (ČSSD), podle které vznik digitální novely představoval „moře úsilí“. „Obávám se časového prodlení. To je pravý důvod, proč bychom to neměli vracet do sněmovny,“ uvedla senátorka.