Signál televize Nova se v digitálním vysílání z Bukové hory objeví od 1. srpna. V nedělních Otázkách Václava Moravce to přislíbil generální ředitel TV Nova Petr Dvořák.

Do té doby by se nejsledovanější televize měla dohodnout se společností Radiokomunikace, která vysílač na Bukové hoře provozuje. „Problém byl ten, že Radiokomunikace za námi přišly s nabídkou, která se nedá přijmout, protože nabídnuté ceny byly čtyřikrát až pětkrát vyšší než obvykle,“ vysvětlil Dvořák, proč dosud Nova na Bukové hoře digitálně nevysílá.

Ministr bez portfeje a předseda Legislativní rady vlády (LRV) Cyril Svoboda zopakoval svůj dřívější postoj, že se problémy kolem chystané digitální novely kupí, protože se problém řeší „hodinu po dvanácté“. „Já řeším čistotu toho zákona. Aby byl průhledný, spravedlivý, vykonatelný a nevedl k arbitráži, kterou nakonec zaplatí Česká republika,“ uvedl Svoboda a dodal: „Teď už zase chvilku není žádný spěch. Stejně se novela dostane na schůzi sněmovny, která začíná až v polovině září.“

Problém je podle něj především v paragrafech o přechodných licencích pro šestici nových digitálních stanic. „Z pohledu LRV jsou klíčovým problémem přechodné licence, respektive soudní přezkum udělených přechodných licencí,“ poznamenal ministr.

Co zmizelo z novely

V textu novely zatím zůstává původně plánované datum vypnutí analogového signálu, tedy 10. října 2010. Naopak bylo vyškrtnuto ustanovení, kterým se stonásobně zvyšovaly poplatky za šíření televizního vysílání na analogových kmitočtech. „Zrušilo se to rozhodnutí o poplatcích za vysílání, protože to by mohlo být bráno jako nedovolená podpora,“ vysvětlil Svoboda. Zůstaly naopak i kompenzační licence pro současné celoplošné komerční stanice, které jsou podle ředitele Novy Petra Dvořáka obvyklým řešením i jinde v Evropě.

Důležité podle předsedy Asociace digitálních televizí Jiřího Balvína je, aby se při projednávání novely ve sněmovně na textu nepodepsaly pozměňovací návrhy poslanců. „Lidové tvořivosti ve sněmovně jsme si užili dost,“ glosoval Balvín a připomněl, že právě prodloužení licencí pro Novu a Primu bylo důsledkem jednoho takového pozměňovacího návrhu.

Šestice malých stanic zatím neuvažuje, že by vůči České republice rozjela soudní spory. „My nejsme příznivci arbitráží. Od toho jsou tu kolegové, jak víme z minula,“ poznamenal Balvín s narážkou na arbitráž vlastníka televize Nova, americké společnosti CME, s Českou republikou, která nakonec daňové poplatníky stála 10 miliard korun. „Jsme ochotni čekat do září. Ale na tomto příkladu vidíte, jak se to neustále oddaluje a posunuje. Září je nejzazší termín,“ zdůraznil Balvín.

České filmy a digitální fond

Digitální novela by měla také zajistit příliv financí pro výrobu českých filmů. „Nemám problém s tím, že by se objevil nějaký nový subjekt na reklamním trhu. Nám přijde, že to nefunguje ekonomicky,“ komentoval takové plány ředitel Novy. Novela totiž vrací České televizi reklamu, avšak ta z ní nebude mít žádné příjmy, protože ty půjdou částečně na financování nových filmů do státního fondu a částečně na digitalizaci.

„Dneska spolupracujeme s filmaři na deseti až jedenácti projektech, některé už premiéru měly, jiné ji budou mít na podzim. Sami si definujeme, komu a kolik chceme dávat a hlídáme si, aby ty projekty byly kvalitní,“ zdůraznil Dvořák. Obává se, aby Česká televize neprodávala reklamní čas pod cenou a nepokřivila tak ceny na trhu.

Šéf digitalizace v ČT Pavel Hanuš na to odpověděl, že něco takového není zájmem České televize. Podle Balvína by reklama měla z České televize zmizet nejpozději k datu, kdy začne vysílat šest digitálních stanic.

Novela počítá s tím, že většina příjmů České televize za reklamu poputuje do speciálního digitálního fondu. „V celé Evropě existují digitalizační fondy, které řeší záležitosti, které v okamžiku přechodu nejsou ekonomické,“ vysvětlil Hanuš. Pomáhají například sociálně slabým a starým občanům, sociálním ústavům a podobně. „Ten digitální fond by určitě vzniknout měl. A měla by se z něj hradit informační kampaň pro diváky. Například v Domažlicích děláme teď kampaň na svoje vlastní náklady,“ míní ředitel Novy Dvořák.

A pohled Legislativní rady vlády? „Samozřejmě, že chceme, aby byli spokojeni všichni,“ konstatoval Cyril Svoboda.