Televize Nova pravděpodobně bude vysílat na otevřených satelitních platformách, pokud se dohodne s jejich provozovateli. Na konferenci Milníky digitální televize v rámci veletrhu Invex to připustil generální ředitel stanice Petr Dvořák. Na stejné diskusi bylo také znovu potvrzeno datum vypnutí analogového vysílání – stane se tak 10. října 2010.

Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu a jmenovec ředitele Novy Pavel Dvořák zopakoval, že digitalizovat bez Novy nejde. „V této chvíli ČTÚ musí postupovat podle zákona a zákon mu jasně ukládá, že ČTÚ připraví technický plán přechodu tak, aby zajistil přechod všech současných celoplošných televizí z analogového na digitální televizní vysílání,“ vysvětlil stručně Dvořák. Na něj navázal ředitel Novy slovy, že snahy o vyřazení Novy z digitalizace jsou stejně absurdní, jako měnit letový provoz v České republice a vyřadit z něj ČSA.

Nová verze Technického plánu přechodu bude k dispozici koncem října, na vznesení připomínek bude 30 dnů. Plán drží původní vypnutí analogového signálu, tedy 10. října 2010. I nadále dělí republiku na 11 ucelených oblastí. První bude vypnuta ucelená oblast Ústí nad Labem.

Technický plán bude podle Dvořákových slov pravděpodobně každoročně aktualizován. „Oproti plánu, který jste mohli číst v létě, chceme do plánu zahrnout oprávněné požadavky vysílatelů, aby bylo jasné, s jakým pokrytím analogového vysílání vstupují a s jakým výsledkem by měli odejít,“ dodal předseda Rady ČTÚ.

Část účastníků panelu se shodla, že ačkoliv digitalizaci v Česku provázejí porodní bolesti, nejde už zastavit. „Můžeme to dělat trošku hůř, trošku líp, ale zastavit to nemůžeme,“ konstatoval například Pavel Hanuš z České televize. „ČT nemá jinou možnost než pokračovat. Investuje do toho a investuje velké peníze,“ dodal. Motivací pro diváky by mohlo být propojování digitální televize se službami e-Governmentu, tedy například vyřizování výpisů z obchodního rejstříku přes televizní obrazovku.

Petr Dvořák za Novu apeloval, že je „nutná dohoda všech, kteří k tomu mají co říct“, neboť „všichni mají nějaké své oprávněné zájmy“. Podle něj by mělo být těmto zájmům standardně vyhověno. „V okolních zemích stávající provozovatelé dostávají nějaké důvody pro to, aby digitalizaci podpořili. V jiných zemích je zvykem, že se hledí hlavně na diváka, tedy se nestává to, co se stalo u nás při přípravě první verze TPP,“ navrhnul ředitel Novy.

Diváky nechce k přechodu na digitální vysílání nutit, ale motivovat je. Jako příklad uvedl daňové úlevy na nákup koncových zařízení.

S takovým přístupem souhlasil také místopředseda představenstva FTV Prima a bývalý ředitel Primy Martin Dvořák. „Pokud dojde k procesu digitalizace, měl by to být rychlý proces, protože čím déle souběh potrvá, tím více se zvyšují náklady,“ prohlásil. Nucení diváků k pořízení set-top-boxů označil jako „nepřijatelnou premisu“. Zástupci Primy schází jasná mediální politika státu.

„I kdyby nakrásně byla přijata vládní mediální politika, ale nebyla vtělena do zákonů, pak se o ni regulátoři nemohou opřít,“ namítnul předseda RRTV Václav Žák. Když nebude mít RRTV pro své rozhodnutí oporu v zákonech, doplatí na to u případných soudních sporů.

Pavel Hanuš, vedoucí projektu digitalizace v České televizi, s oběma Dvořáky z komerčních televizí nesouhlasil. „Rychle (digitalizovat) znamená v podmínkách České republiky nuceně,“ tvrdí. Podle jeho odhadu bude k přechodu na digitální vysílání donuceno až 40 procent diváků z celkových 75 procent obyvatel, kteří přijímají signál televize z pozemních vysílačů.

Předseda Asociace digitálních televizí Jiří Balvín kousavě zavtipkoval, že teď už je zástupce „bývalých držitelů licencí“. „V pátek jsme obdrželi první rozsudek Městského soudu, že nejsme držiteli těch licencí,“ oznámil. Šest stanic o licence přišlo na základě žaloby televize Nova. „Na svého kolegu Petra Dvořáka se nijak nezlobím. Kdybych seděl na jeho místě, bojoval bych o monopol, dokud bych ho nezískal,“ poznamenal Balvín. Martin Dvořák z Primy připomněl, že se odvolalo proti rozhodnutí RRTV dalších šest subjektů, ne pouze dvě největší komerční stanice.

Ředitel Novy naznačil jednu z výtek, které vedly ke zpochybnění licenčního řízení. „Ze zákona musí RRTV odůvodnit, proč jsou někteří uchazeči lepší než jiní. (…) Připadá mi absurdní, když já za nás deklaruji naši připravenost digitálně vysílat výší našich výnosů a zisků, (…) a proti mě stojí konkurent, který tu licenci dostane. Svou ekonomickou stabilitu ukazuje tím, že říká: No až já tu licenci dostanu, tak já půjdu do banky a oni mi na to prý asi dají úvěr,“ popsal Dvořák. Naopak ČTÚ pochválil za to, že stopnul zveřejnění srpnové verze technického plánu přechodu poté, co vyslechl připomínky Novy.

Dvořákova slova pasují na vítězný projekt TV Pohoda Radima Pařízka. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělení licence odůvodnila „objektivně doloženými vlastními zdroji financování“, mezi nimiž je také „jednání o úvěru s Komerční bankou“.

TV Pohoda radní zaujala vysokým podílem naučných, vzdělávacích a výchovných pořadů. „Program je z mnoha důvodů zajisté přínosem pro programovou nabídku,“ konstatovali lakonicky radní v písemném odůvodnění udělení licence.

Příliš laskavých věta nenašel pro regulátory ani David Stádník, bývalý předseda ČTÚ a nyní jeden ze dvou sekčních ředitelů na ministerstvu informatiky. „Licenční řízení nemělo trvat tak dlouho a RRTV neměla psát licence tak zbrkle, ČTÚ zase nedodržel termín zveřejnění Technického plánu přechodu, takže se komerční televize nemohly včas podle novely vysílacího zákona přihlásit o bonusové licence,“ prohlásil například.

Komplikace s českou digitalizací vedou k obavám, zda DVB-T rychle nezastará a trh ovládnou jiné způsoby distribuce digitálního obsahu. Spokojena je třeba Telefónica O2, bývalý Český Telecom: „My jsme vcelku optimisti. Všechno, co jsme chtěli, jsme docílili,“ shrnul zástupce firmy Michal Žilka. Narážel tím na spuštění IPTV přes duální set-top-boxy, které jsou schopny přijímat i terestrickou digitální televizi.

Převálcování digitální zemské televize satelitem předvídá během dvou tří let Leoš Pohl z Czech Digital Group. Zároveň nevěří, že by do voleb došlo k nějaké dohodě, která by českou digitalizaci posunula o kus dál. „Dohoda je nemožná. Stát je slabý, protože stát analogové televize potřebuje před volbami,“ míní Pohl.

Na satelit by se z nových stanic mohla přesunout například Febio TV. „Zvažujeme, zda budeme (…) pokračovat přes satelit nebo jinými cestami,“ řekl její generální ředitel Richard Rybníček. Televize by se pak jmenovala jinak a vysílala by přibližně pětkrát levnější program, než má připravený pro digitální pozemní vysílání. „Jsme rukojmími toho, do jaké míry do celého procesu vstoupí stát, který dal soukromým celoplošným televizním stanicím ještě větší váhu než doteď,“ varoval Rybníček. „Pokud budou mít lidé možnost přijímat analog, tak se za digitálním signálem nepoženou,“ popsal, jak vnímá přístup Čechů k digitálnímu vysílání.

Satelitu se nebrání ani jednička trhu komerčních televizí. „Postoj televize Nova se po odchodu mého předchůdce dost změnil,“ hájil barvy barrandovské televize Petr Dvořák. „Vysíláme na UPC, vysíláme na DigiTV, takže my jsme na satelitu,“ podtrhl v reakci na dotaz z publika. „Pokud najdeme dohodu i u dalších subjektů, není důvodu, abychom nevysílali i tam,“ naznačil možnou dohodu s dalšími satelitními platformami.

Šest nových digitálních stanic žije v nejistotě. „Naše ztráty v souvislosti s projektem Z1 odhadujeme na desítky milionů korun. Náš vlastník je natolik silnou společností, že tyto ztráty jsou sice nepříjemné, nikoliv však fatální,“ zmínil finanční dopad zrušených licencí Martin Mrnka ze Z1.

Analogovým komerčním stanicím vyčetl, že digitalizaci chápou jako „nějakou nepříjemnou tetu, která se k nám nutí“. Poukázal také na údajnou příliš velkou regulaci digitálního vysílání. „Kdyby stejně jako DVB-T byly regulovány mobilní telefony, tak dodnes všichni voláme ze stacionárních telefonů,“ glosoval Mrnka situaci.