Povolební uspořádání nové sněmovny přineslo také úplně jiné složení mediálního výboru. V tomto sněmovním orgánu, který vybírá třeba budoucí členy Rady České televize, má teď většinu pětikoalice. Politici vládních stran se netají záměrem předělat mediální zákony, protože jsou zastaralé. První setkání k tomu zákonodárci stihli už minulý týden, svolala ho senátní mediální komise. Svým kolegům ze sněmovny ukázali senátoři hlavní cíle, jichž by chtěli při změně mediální legislativy dosáhnout. Například by se měl snížit počet televizních a rozhlasových radních. Rozhodnutí mediálních rad by také mohl přezkoumávat Nejvyšší správní soud.
Proč ne, zákony o České televizi, Českém rozhlase nebo České tiskové kanceláři jsou na předělání zralé už delší dobu. Akorát je kolem toho vždycky obsáhlá diskuse v parlamentu. Mediální zákony se projednávají třeba rok. A větší strukturální zásah znamená, že musíte vyřešit, co uděláte s radami fungujícími podle současných pravidel. Nemůžete mít kus rady podle starých zákonů a kus podle nových. Není to zkrátka tak jednoduché, jen tak se dohodnout, že příště už to bude jinak.
V době, kdy byli poslanci dnešní pětikoalice ještě v opozici, blokovali doplnění televizní rady v obavě, že ji ovládnou extremisté. Momentálně schází v Radě České televize šest lidí, v Radě Českého rozhlasu je volné jedno místo. Protože původní sestava uchazečů takzvaně spadla pod stůl, musí doplňovací volby proběhnout znovu od začátku včetně přihlášek a veřejných slyšení. Prvním krokem je formální výzva předsedkyně sněmovny, která vyhlásí termín, do kdy se mohou zájemci o volná místa v radách hlásit.
Jenže když se k tomu minulý týden sešel mediální výbor sněmovny, ukázalo se, že pětikoalice ještě přihlášky na prázdná místa shromažďovat nechce. Poslanci se divili, proč takový kalup, a jestli by nešlo počkat až na leden.
Pokud souběžně chystají nové zákony, vznikne tím zajímavá situace. Dejme tomu, že na jaře vyberou a zvolí adepty na místa v mediálních radách. Už dopředu jim svou legislativní aktivitou dávají najevo, že to budou funkce dočasné. V televizní radě je teď 15 míst, v rozhlasové 9. Chystané zákony mají ale snížit počet míst na 12, respektive na 6. To znamená, že mandát radních podle dosavadní legislativy bude ukončen k nějakému datu, a poté naváže nové složení.
Leda by vůbec nové radní volit nechtěli a nechali současné rady jaksi „doběhnout“. Z více důvodů to není moc šťastné. V Radě České televize se v posledních měsících rozvíjí právní kutilství, naposledy ohledně usnášeníschopnosti rady. Momentálně tam převládá názor, že se dá hlasovat i v pár lidech, protože jako celek chápou jen radní vykonávající mandát, nikoliv zákonem stanovený počet členů rady. Připomeňme také případ výroční zprávy, do níž se obratným hlasovacím postupem dostalo tvrzení, s nímž ve skutečnosti většina rady nesouhlasila. Takže by bylo lepší, kdyby o klíčových věcech přece jen rozhodovalo víc lidí a současné předsednictvo mělo zpětnou vazbu.
Je také trochu nešťastné, že se veškerá pozornost soustředí jenom na televizi a rozhlas. I v Senátu se v prezentaci řešilo jen nové uspořádání Rady ČT a Rady ČRo. Na Radu ČTK se pokaždé zapomíná, přestože se ze všech mediálních rad řídí nejstarším zákonem, na který se tři desítky let v podstatě nesáhlo. Agenturní radní například na rozdíl od svých televizních a rozhlasových kolegů mohou odvolat generálního ředitele, kdykoliv si to usmyslí, a zákon po nich dokonce ani nechce, aby tento krok zdůvodnili.
Mediální reforma by neměla začínat zprostředka, od figurek. Nejen média, ale celou naši společnost čekají technologické výzvy, zcela se mění životní styl, proměňuje se celý audiovizuální trh i naše vazby na okolní svět. Úprava mediálních rad vyřeší jen malou část problému. Figurky musí mít hrací pole. Jaká média veřejné služby chceme a jak je budeme systémově, dlouhodobě a udržitelně financovat? Jaké úkoly mají plnit v horizontu následujících deseti, dvaceti let? Jak se mají postavit k rozvoji rychlého internetu a osobních komunikačních prostředků? A obstojí dnes schválené modely, až se změní politická reprezentace a volby vynesou k moci někoho jiného? Nejhorší změna je totiž taková, která je jenom účelová.
Než změníme hráče, pojďme nakreslit hřiště.