Poslanci Ladislav Skopal (ČSSD) a Petr Pleva (ODS) se při diskusi v pořadu Radiofórum shodli, že nastal čas na zvýšení koncesionářských poplatků. U Českého rozhlasu je podle Skopala průchodné zvýšení poplatků na 45 Kč. Vyšší poplatky si podle obou zaslouží i Česká televize. „ČT je veřejnoprávní instituce, která vytváří původní tvorbu, a tu buď chceme nebo nechceme. Já myslím, že je potřebná,“ řekl Skopal. Pleva ocenil postup současného vedení televize: „Všechny kroky jdou správným směrem, proto myslím, že i tam nastal čas na zvýšení koncesionářských poplatků.“ Oba zákonodárci se shodli také na tom, že by Česká televize neměla vůbec vysílat reklamu. „Veřejnoprávní stanice se tak stane svobodnější,“ konstatoval Pleva. Skopal se k němu připojil: „Česká televize by měla být bez reklamy.“ To se však neobejde bez příslušného navýšení koncese: „U veřejnoprávní televize žádáme, aby vytvářela projekty, pořady, které jsou žádány veřejností, a za to se musí platit. Reklamu zrušme u ČT, až bude konkurence, a já myslím, že v roce 2008 tady ta konkurence bude,“ připomněl Skopal probíhající výběrové řízení na digitální televizní licence. Objem reklamy na ČT činí zhruba miliardu korun ročně. K jejímu odstranění z veřejnoprávního vysílání se v pořadu telefonicky vyjádřil redaktor Hospodářských novin David Macháček: „Zvláštní je argumentace, kterou používá třeba Ivan Langer. On tvrdí, že ta miliarda je dar, který bychom dali uchazečům o digitální vysílání. Ale už neřekl, čím chce zaručit, že k nim ta miliarda doputuje. Digitální vysílání je podnikání jako každé jiné, třeba pekařství a já nevidím důvod, proč bychom my koncesionáři, kteří se nebudeme dívat na reklamu na České televizi, měli dávat někomu miliardový vklad do podnikání,“ míní Macháček. „My nesnižujeme reklamu ihned. To je v určitých krocích ve třech letech. Takže ti noví konkurenti budou schopni postupně spotřebovávat z reklamního trhu ten svůj koláč,“ zareagoval na jeho slova poslanec Skopal a dodal: „My jsme hledali cestu, jak vytvořit lepší mediální prostředí v ČR tou cestou digitalizace. Nebo je možné dát prostor pro více reklamy v České televizi, ale pak se může stát, že bude ČT televizí více komerční než veřejnoprávní a bude hledat komerční pořady, které se zaplatí. (…) My se jako poslanci musíme rozhodnout, jestli se má Česká televize komercionalizovat a bude tam víc reklamy, anebo aby tam byla tvorba, která je sledována méně.“ Podle poslance Plevy by ČT neměla s komerčními televizemi soutěžit o sledovanost v prime time a měla by uspokojovat nároky menšin, ať už národnostních nebo třeba milovníků divadel či filmové tvorby. Jako možné řešení její veřejnoprávnosti do budoucna připustil uzavření státní smlouvy s televizí na objem veřejnoprávních pořadů, jak je to obvyklé v některých evropských zemích. „Divák dostane větší prostor pro možnost výběru televizí, protože digitální televize přináší možnosti si více vybrat. Dáme tím možnost komerčním televizím, aby tu byly, aby z něčeho přežily,“ argumentoval dále Skopal, proč by se měly zvýšit poplatky za televizi. I Pleva se domnívá, že vyšší poplatky přinesou více programů: „Bude tam zvýšena nabídka. Jeden program – ČT24 – už funguje. Stejně tak Český rozhlas připravuje další digitální kanály,“ připomněl. Posluchači ve svých dotazech vyjadřovali například obavy, zda sebrání reklamy České televizi nepovede k přereklamování programu jako v zahraničí, kde „dvouhodinový film trvá čtyři hodiny,“ jak řekl jeden z telefonujících. Podle Plevy to nehrozí, protože limity reklamy stanovuje v souladu s evropskou směrnicí vysílací zákon 231/2001 Sb. „Tu směrnici dodržujeme v Evropě v podstatě jenom my. U nás to RRTV velmi přísně hlídá,“ připustil Pleva.