Generální ředitel České televize Jiří Janeček poslal předsedovi sněmovny Lubomíru Zaorálkovi (ČSSD) dopis ve věci odměn členům Rady ČT. V novelizovaném zákoně o ČT se totiž nacházejí dvě odporující si metody výpočtů, přičemž jedna z nich je pozůstatkem starého zákona, zatímco druhou poslanci vsunuli do zákona při jeho novelizování. V dopise dává vedení televize Zaorálkovi na vědomí, že se bude televize při vyplácení odměn řídit novějšími koeficienty. Od 1. dubna si tak předseda Rady přijde na 32 600 Kč, běžní členové pak na 20 500 Kč. Dopis Zaorálkovi doporučili Janečkovi radní na minulém zasedání. Chtějí tak předejít případným problémům v budoucnosti.

ČT24 se na Radě ČT setkala s pozitivními ohlasy
Na středečním zasedání Rady ČT její členové také chválili zpravodajský kanál ČT24. „Od 1. června bude řádné vysílání v UPC Direct. Na Karnevalu jsme zatím pouze v digitálním experimentálním vysílání, ale jednáme o tom, abychom byli ve standardní kabelové nabídce,“ slíbil radním Janeček. Člen Rady Dobromil Dvořák upozornil na komentář Jana Nováka v Lidových novinách: „Tento pán píše, že jde o polotovar uvařený ze zbytků, ze kterého se vytratilo poslání veřejnoprávní televize informovat a vzdělávat,“ rozhořčil se Dvořák a opakovaně označil Nováka za pitomce. Mimo jiné i proto, že Novák kritizoval vysoký podíl příspěvků z Moravy a Slezska v Dobrém ránu. „Tento pitomec Jan Novák, publicista, vůbec netuší, že se Dobré ráno vysílá taky z Prahy. Píše o něčem, o čem nic neví,“ řekl Dvořák. Rada ČT vzala informace o ČT24 na vědomí.

Etický panel nefunguje, stěžovala si Rada ČT
Radním se nelíbilo fungování etického panelu televize. Než se vyjádří k nějakému problému, trvá to i půl roku. Za první čtyři měsíce letošního roku nepřijal vůbec žádné usnesení. Podle předsedy Rady Jana Mrzeny takový stav trvá od listopadu. „Tady je půlroční absence, to je moc. To prostě nejde,“ prohlásil Mrzena. Rada se poté usnesla, že považuje organizační zabezpečení etického panelu za nefunkční a požádala generálního ředitele, aby jí uvědomil o krocích k nápravě, které podnikne v intencích platného kodexu ČT.

Podíl regionů na vysílání ČT roste
Sto dvacet šest minut zpravodajsko-publicistického vysílání z regionů za den, tedy více, než v § 12, odst. 3 předpokládá zákon o České televizi, odvysílala veřejnoprávní televize v prvním čtvrtletí letošního roku. Statistiku přečetl na zasedání Rady ČT její předseda Jan Mrzena. S celkovým podílem regionálních studií na vysílání obou celoplošných okruhů je to horší. „Říkal jsem, že se budeme chtít přiblížit k těm 20 procentům. Ten první kvartál nesplnil moje představy, tam bylo jen 14,8 procenta. Duben už je na tom mnohem lépe, tam už máme přes 18 procent. To už je velmi pozitivní číslo, loni touto dobou to bylo 10,1. To je velmi razantní nástup,“ okomentoval výsledky Jiří Janeček. „Máme připravený další seriál a publicistické pořady, včetně pokračování portrétů slavných osobností, které začaly jako Předčasná úmrtí,“ přislíbil do budoucna ředitel ostravského studia Ilja Racek. Aby se Ostrava mohla podílet na vysílání kanálu ČT24, bude potřebovat druhou zpravodajskou režii, upozornil Racek. „V jednotlivých regionech se stále více spolupracuje s redakcí sportu,“ přiblížil další cestu, jak zvýšit podíl regionů na vysílání, Janeček. „Chceme, aby to spektrum pořadů bylo širší, ale zase jsme hospodáři a chceme prostředky ne jen přesouvat, ale využívat je efektivně,“ dodal. Rada vzala informace na vědomí a požádala ředitele o další, tentokrát za první pololetí. O regionech se hovořilo i v souvislosti se zastoupením sportu na obrazovce ČT. Ředitel pochválil sportovní redaktory veřejnoprávní televize. „Jsou to nejlepší odborníci na sport v této republice,“ řekl Janeček. Šéf sportovní redakce Ota Černý informoval, že se na obrazovce ČT kromě hokeje a jiných masově oblíbených sportů objevuje právě ve spolupráci s regiony také basketbal nebo volejbal. Dvanáct let se podle něj nevysílala házená, která se na ČT před nedávnem znovu vrátila.

Uhl a Voráč chtěli návrat „slovenských pondělků“
Svůj návrat si podle návrhu Petra Uhla a Jiřího Voráče měly prožít i někdejší slovenské pondělky, tedy původní tvorba vysílaná ve slovenštině. S nápadem přišel za Uhlem olomoucký senátor za ODS Jan Hálek. Inspirací měl být fakt, že Češi zapomínají slovenštinu. Voráč následně jako spolupředkladatel návrhu upřesnil, že by nešlo o celé pondělní večerní vysílání, ale spíše o slovenské okno v programu. „My si řekneme: ‘Ano, budeme vysílat’. Ale co? To je problém, který je mnohem složitější, než jen tak vystřelit ‘Janečku, vysílej,’“ okomentoval nápad, k němuž se začali připojovat i další radní, Janeček. Upozornil, že slovenské původní tvorby vzhledem k finanční situaci Slovenské televize zase tolik není a navíc není tak kvalitní, jako ta česká. Návrh doporučit řediteli větší podíl slovenské tvorby ve vysílání nakonec neprošel, hlasovali pro něj jen tři radní. Většina se zdržela.