Asociace režisérů a scénáristů navrhuje mediální komisi dolní komory parlamentu, aby odvolala Radu ČT kvůli aféře s členstvím Františka Lamberta v Lidových milicích. „Nemůžeme přijmout fakt, že je v České televizi dlouhodobě porušován zákon,“ zdůvodňují tvůrci návrh v prohlášení, podepsaném například bývalým ředitelem ČT Ivem Mathé. Rada ČT se hájí, že udělala všechno, k čemu má kompetence, protože vrchní ředitel jí nepodléhá. UVNITŘ: TEXT PROHLÁŠENÍ ARAS, REAKCE RADY ČT

Dopis přečetl na pondělní veřejné diskusi v prostorách FAMU moderátor večera Jiří Dědeček. Filmoví a televizní tvůrci se v Lažanském paláci sešli, aby debatovali o podobě veřejnoprávních médií v Česku. Setkáním se ale po celou dobu prolínala milicionářská minulost bývalého vrchního ředitele České televize Františka Lamberta, na kterou reaguje i prohlášení ARAS, odeslané členům sněmovní mediální komise. Důvodem k odvolání Rady ČT má být závažné narušení důstojnosti funkce, kterého se měli radní dopustit tím, že se podle názoru signatářů dopisu rozhodli „jen přihlížet tomu, jak vedení ČT bude nadále porušovat lustrační zákon“.

Prohlášení pravděpodobně nebude posledním krokem. „Nejen s mediální komisi, ale i s poslanci, které to bude zajímat, budeme nadále komunikovat,“ vysvětlil místopředseda ARAS Petr Bok.

Předseda Rady České televize Jiří Baumruk oponuje, že on i jeho kolegové udělali vše, co mohli. „Rada vzala na vědomí veškeré informace generálního ředitele o personálních otázkách v této věci, neboť nic jiného, než vzít na vědomí ze svých pravomocí nemohla. Naopak konstatovala, že rozhodnutí je v plné pravomoci generálního ředitele. Je nutné zároveň dodat, že o tom, zda je současná situace v souladu s veškerými zákony, nemůže rozhodnout ani Rada ČT ani žádná jiná organizace s výjimkou soudů. Ostatně rozdílné právní výklady beroucí v potaz nový zákoník práce svědčí o tom, že jednoznačné stanovisko nemají ani právníci,“ sdělil Českému rozhlasu Digital Baumruk. Reakci České televize zjišťujeme.

Redaktor Respektu Erik Tabery poznamenal, že Rada ČT si sice odvolání zaslouží, ale není si jistý, jestli výzva bude na politiky fungovat. „Mám obavu, že to skončí na stejném místě, jako jsme dnes. Bude tam nová rada a nový ředitel, kteří budou mít jiná jména, ale bude to slabá rada, která bude vybírat slabého ředitele,“ řekl Tabery. Podle něj je proto nutné změnit celý systém volby rady.

Novinář Karel Hvížďala přispěl do diskuse popisem německého modelu veřejnoprávních médií. U našich západních sousedů může člena rady odvolat jen soud, a to za mimořádně závažný prohřešek, například pedofilní zločin. Radní nominují společenské organizace, včetně církví, a parlament je pouze potvrzuje ve funkci.

Asociace by uvítala, kdyby se diskuse o médiích veřejné služby přenesla i do parlamentu. „Měli jsme za občany této země pocit, že nemáme žádný způsob, jak ovlivnit fungování tak důležité veřejnoprávní instituce,“ prohlásil režisér Roman Vávra, místopředseda filmové rady. „Občas tam něco chci dělat a dělá se tam čím dál hůř,“ dodal Vávra. „Nerad bych ale, aby ta diskuse byla taková, že budeme ukřivděně nadávat na jednu instituci,“ uzavřel.

Nejlépe se pro Českou televizi podle Boka pracovalo v devadesátých letech: „Máme terminus technicus zlatá doba devadesátých let, kdy šlo dělat poměrně leccos a byla velká pluralita možností, jak se v tom konkrétním médiu uplatnit.“ Podle Dědečka je problémem centralizace tvůrčích center v České televizi. „V devadesátých letech byla na sobě nezávislá a mohla tvořit bez mimořádných požehnání shůry. Stačilo mít peníze a nápad,“ zavzpomínal. „Při osobních jednáních s panem Lambertem jsem viděl, jak jeho podřízení čekají na každé slovo, které by odkývali,“ přiblížil Vávra údajnou podobu současného modelu.

I jemu více vyhovoval systém z devadesátých let. „Minimálně v [redakci] dokumentu byly čtyři skupiny, kde jsem ty lidi znal osobně a věděl jsem, jaký má kdo pohled na svět, co reprezentuje a kam já zajdu s námětem. A když se jim to nelíbilo, tak jsem naprosto legitimně zašel do vedlejších dveří, kde řekli, že to uděláme,“ dodal režisér filmů Co chytneš v žitě nebo Čert ví proč. „Teď se téměř jakákoliv blbost řeší u stolu s panem Lambertem. A vidíte tam lidi, kteří mají neuvěřitelnou moc. Přes dramatickou tvorbu – šéf. Přes dokumentární tvorbu – šéf. A všichni jenom kývaj panu Lambertovi, protože by tam jinak nebyli,“ stěžoval si Vávra.

„Vzpomínáte na ta krásná devadesátá léta. Ono to bylo krásné, Česká televize se budovala. Ale ta doba byla taky bohatá. Vezměte si, že od roku 1995, kdy začalo ČT téct do bot, protože nastoupila Nova, začal Mathé bojovat o zvýšení poplatků. Podařilo se mu to v roce 1997. Od té doby to dva tři roky stačilo, ale pak to stačit přestalo,“ přiblížila pohled z opačné strany Kristina Taberyová, vedoucí oddělení výzkumu ČT. Jiní zástupci České televize na diskusi nepřišli.

Režisérům a scénáristům chybí v České televizi partner pro jednání. „My jsme si na Janečka s Lambertem při našich jednáních zvykli, věděli jsme, co od nich čekat a co si od nich nechat líbit. Nyní nás čeká několik důležitých jednání a před námi je časové vakuum. Lambert je mimo hru, Janeček nevíme do jaké míry, Rada ČT spíš s nimi táhne za jeden provaz a nám se zastavil proces plánování našich cílů. Stojíme a přešlapujeme na místě,“ oznámil předseda ARAS Miroslav Adamec.

Dopis Asociace režisérů a scénáristů z 13. března

Vážená paní poslankyně, pane poslanče,

jménem Filmové rady, sdružující filmové asociace, festivaly a instituce, uvedené v příloze, se na vás obracíme jako na člena Stálé komise pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny, protože nemůžeme přijmout situaci, kdy je v České televizi dlouhodobě porušován zákon.

Na svém zasedání dne 21. února 2007 Rada České televize konstatovala, že generální ředitel České televize Jiří Janeček dlouhodobě porušoval ustanovení lustračního zákona tím, že jmenoval do funkce vrchního, finančního i programového ředitele pana Františka Lamberta, který byl členem Lidových milicí. Ve svém dalším usnesení téhož dne se však Rada České televize rozhodla jen přihlížet tomu, jak vedení České televize bude nadále lustrační zákon porušovat – viz usnesení 59/04/07 a usnesení 61/04/07.

Rada České televize tímto selhala ve své funkci kontrolního orgánu veřejnoprávní instituce. Žádáme proto Stálou komisi pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, aby se touto skutečností vážně zabývala a navrhla poslanecké sněmovně odvolání členů Rady České televize podle § 6, odst. 2 b) zákona č. 483/1991 Sb.

S pozdravem,

Ivo Mathé

mluvčí Filmové rady

Podpis připojily také filmové asociace, instituce a školy

Reakce předsedy Rady České televize Jiřího Baumruka

  1. Není pravda, že Rada ČT 21. 2. 2007 „konstatovala, že generální ředitel České televize Jiří Janeček dlouhodobě porušoval ustanovení lustračního zákona tím, že jmenoval do funkce vrchního, finančního i programového ředitele pana Františka Lamberta, který byl členem Lidových milicí,“ nýbrž je pravda, že Rada ČT v usnesení upozornila generálního ředitele Janečka, že v době od července 2003 porušoval povinnost, kterou mu ukládal zákon č.451/1991 Sb. tím, že nepostupoval podle §14 zákona, ačkoliv František Lambert neprokázal stanovený předpoklad pro výkon funkce obsazené jmenováním čestným prohlášením. Je podstatné dodat, že Rada ČT nejmenuje ani neschvaluje manažery ČT kromě generálního ředitele a na jeho návrh ředitele TS Brno a TS Ostrava. Rada ČT tedy nemá ani neměla pravomoc jmenovat či odvolat vrchního ředitele.
  2. Rada také vzala na vědomí veškeré informace generálního ředitele o personálních otázkách v této věci, neboť nic jiného, než vzít na vědomí ze svých pravomocí nemohla. Naopak konstatovala, že rozhodnutí je v plné pravomoci generálního ředitele. Je nutné zároveň dodat, že o tom, zda je současná situace v souladu s veškerými zákony, nemůže rozhodnout ani Rada ČT ani žádná jiná organizace s výjimkou soudů. Ostatně rozdílné právní výklady beroucí v potaz nový Zákoník práce svědčí o tom, že jednoznačné stanovisko nemají ani právníci.

Jiří Baumruk

předseda Rady ČT