Rozvoj moderních technologií se na tradičních mediálních domech nepodepisuje jen provozně nebo ekonomicky. Dopadá i na samotné novináře. Většinou se tvrdí, že automatizované činnosti nejvíc ohrožují dělnické profese, kde může manuální práci nahradit stroj. V posledních letech se ale ukazuje, že přinejmenším v některých oborech novinařiny mohou počítače nahradit i myšlení a kreativitu. Tlak na výkon a na cenu práce se zase o něco zvýšil.

První se příležitosti chopily globální agentury, které produkují velké objemy dat s dopadem na byznys. Ruční úpravy cen akcií a dalších burzovních údajů odpadly už dávno, aktualizují se v reálném čase přímo ze systémů. Pak ale přišlo na řadu i automatické zpracování hospodářských výsledků. Tam, kde si dřív sedl novinář a zamyslel se nad tím, jestli se firmě daří, nebo ne, nastoupil skript. Poskládat základní ekonomickou zprávu v angličtině pomocí připravených šablon vět, do kterých jen zapadnou aktuální čísla, dokáže i počítač. Jde mu to rychleji a levněji. Agentura Associated Press technologii nasadila loni a na jaře se pochlubila, že díky ní produkuje desetkrát více zpráv o hospodaření firem.

A úplně stejně to funguje s výsledky sportovních zápasů. Středoevropské sportovní novináře zatím zachraňuje, že se skripty ještě nenaučily básnit o střelách mezi betony, plachtících míčích, fotbalových svátcích a přepisování dějin. AP je také opatrná, a tak na zkoušku svěřila robotům psaní o baseballu.

Americký deník New York Times testuje v posledních měsících další novinku. Automat mluví editorům do toho, která z vydaných zpráv je tak zajímavá, že si zaslouží propagaci na sociálních sítích. Skript s romantickým názvem Blossom (Kvítko) pomáhá z více než tří set zpráv, které redakce denně vyprodukuje, vybrat takové, které by mohly na Facebooku nebo na Twitteru dobře fungovat. Žádoucí jsou články, které rozproudí diskusi a budou se hodně sdílet. Skript se učí z dat o provozu facebookové stránky New York Times, ale monitoruje také twitterový účet. Sleduje, kolik lajků, komentářů a sdílení konkrétní text vyvolal, a pak mezi aktuálními články hledá takové, které mají podle předchozích zkušeností naději na úspěch.

Někdy to může být pro redaktory smutná zpětná vazba. Server NiemanLab, který sleduje trendy v americké žurnalistice, dostal k dispozici několik ukázkových screenshotů interního systému. Třeba redaktoři rubriky Jídlo ve vybraný den podle názoru robota nevyprodukovali nic zajímavého. Přednost dostaly sportovní novinky, názorové sloupky a kvíz, ve kterém si čtenáři mohou zjistit, jak zvládají řešení problémů. Automat si taky zatím trochu plete rubriky, jako když zprávu o pozemních bojích s teroristy z ISIS v Iráku považoval za tip na cestování.

Jinak si ale Blossom v redakci hodně pochvalují. Běžně umisťují na Facebook kolem 50 zpráv za den. A ve srovnání s ručním výběrem se Kvítku daří mnohem lépe trefovat do vkusu čtenářů. Na příspěvky, které doporučil vydat robot, typicky kliklo o neuvěřitelných 380 procent více fanoušků. Průměrný počet kliknutí ve srovnání s ručně zařazeným příspěvkem je pak o 120 procent vyšší.

Do budoucna toho má Kvítko umět ještě víc. Vedle oficiálních profilů redakce začalo radit i s dalšími stránkami. Všímá si, které články původně zapadly bez větší odezvy a zasloužily by si znovu vytáhnout na světlo kvůli aktuálním událostem.

Pro New York Times píše 1300 novinářů, čímž se deník vrátil na počty před světovou ekonomickou krizí. Vydavatelství najímá spoustu lidí na rozvoj digitálních služeb, a jejich podíl na výnosech díky tomu pořád roste. Digitální předplatné si pořídilo více než milion čtenářů: internet a čtečky vedou nad papírem o dvě stě tisíc klientů. Příjmy z on-line aktivit mají letos dosáhnout 394 milionů dolarů, ale ani to nestačí k tomu, aby se z NY Times stal vyloženě digitální podnik. Jen náklady na redakci představují 300 milionů dolarů ročně. Uvidíme, co s tím Kvítko udělá.