Senátní mediální komise se na své páté schůzi věnovala jen České televizi. Šest z deseti jejích členů si vyslechlo stanoviska odborářů i předsedy Rady ČT k členství Františka Lamberta v Lidových milicích.
Závěr hodinového jednání je jednoznačný – komise obvinila ředitele ČT Jiřího Janečka z obcházení zákona a žádá ho o jasné stanovisko. Komise ale nemá žádné pravomoci, takže ji Janeček nemusí poslechnout.
Odbory České televize na jednání zastupovali Adam Komers a Antonín Dekoj. Komers zopakoval, že už v listopadu odboráři posílali dopis generálnímu řediteli, aby se vyjádřil k informaci z článku Jana Rejžka v Lidových novinách. Rejžek 9. listopadu loňského roku v rubrice Poslední slovo napsal: „Ba i ředitel České televize Jiří Janeček jako by se náhle snažil vrátit dobu tam, kdy jeden z jeho nynějších nejbližších spolupracovníků kdysi možná řádil po jižních Čechách v uniformě Lidových milicí.“
Dopis odborů dostala na vědomí i Rada ČT, neobsahoval ale žádné konkrétní jméno, proto na něj radní nemohli reagovat. Až 7. února se z dopisu vrchního ředitele Františka Lamberta dozvěděli, že jde o něj.
Předseda komise Jiří Oberfalzer (ODS) konstatoval, že vedení České televize přes 3,5 roku porušovalo zákon. Vadí mu také, že Rada České televize „prakticky bez komentáře přijala obejití zákona“, když kývla na přesunutí Františka Lamberta na nižší post finančního ředitele.
„Rada nepovažuje žádné řešení za optimální,“ reagoval Baumruk a upozornil na omezené kompetence, kterými Rada ČT disponuje. V současné době například nemůže ani finančně postihnout generálního ředitele, protože musí respektovat jeho manažerskou smlouvu, kde se sankce vztahují jen k výkonnostním kritériím. Ta ale Janeček bez problému naplňuje. Radní ale pravděpodobně na svém zasedání 7. března pověří Baumruka, aby vyjednal upravení Janečkovy manažerské smlouvy.
Rozdílné právní názory panují také na nadřazenost zákona o České televizi zákoníku práce. Televize proto podala určovací žalobu k soudu, který by měl poskytnout výklad. „Budu považovat za neštěstí, pokud určovací žaloba dojde k tomu, že lustrační zákon se vztahuje jen na generálního ředitele,“ komentoval tento krok Oberfalzer. V takovém případě by podle něj bylo nutné iniciovat legislativní změny.
Podle Adama Komerse aféra s Františkem Lambertem komplikuje práci reportérů. „Českou televizi to strašným způsobem poškodilo. My, jako zpravodajství, máme teď strašné problémy točit o některých věcech. Jsme diskvalifikováni z toho, točit o věcech, které se týkají lustračního zákona. Spousta respondentů odmítá reportérům odpovědět s poukazem na tuhle kauzu,“ uvedl Komers.
Rada podle něj dostatečně neřekla, že „tu tři a půl roku byl někdo podvodem ve funkci“, a radu označil za spoluodpovědnou za současný stav. „Z vyjádření jednotlivých radních v tisku vyplývá, že se toho naprosto zastávají,“ dodal Komers.
Televize slova Komerse, který pracuje jako vedoucí redaktor regionálního zpravodajství, odpoledne odmítla. „Adam Komers nebyl dnes do Senátu vyslán svými nadřízenými z Redakce zpravodajství a nebyl oprávněn sdělovat stanoviska redakce bez jejich souhlasu. Pokud v rámci své práce v Redakci zpravodajství zaznamenal takové reakce respondentů, měl o nich především informovat šéfredaktora a ředitele Redakce zpravodajství ČT. Šéfredaktor Michal Petrov od něj získal pouze obecnou informaci. Opakovanou výzvu, aby konkretizoval, kdy – jeho slovy ‘k strašným problémům’ – došlo, kterým redaktorům se tato situace stala a kdo byli oni respondenti, nevyslyšel. Žádné konkrétní případy takového chování respondentů nejsou šéfredaktorovi ani řediteli zpravodajství ČT známy,“ upozornil odpoledne mluvčí České televize Martin Krafl.
Komise také na návrh senátora Tomáše Töpfera (ODS) vyzvala Janečka, aby jasně řekl, jakou osobní odpovědnost vyvodí z aféry kolem Františka Lamberta. „Partnerem generálního ředitele je Rada České televize jako orgán, jímž se podle zákona uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu České televize. Tomuto orgánu generální ředitel předal veškeré informace a stanoviska k této záležitosti,“ reagoval pro ČTK, Právo a Český rozhlas Digital Krafl.
Usnesení komise k situaci v České televizi
- Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky vyjadřuje znepokojení nad protiprávním stavem, který v České televizi trval déle než tři a půl roku.
- Řešení této situace, které navrhl generální ředitel České televize a které vzala Rada České televize na vědomí, považuje Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky za řešení, které obchází zákon tak, aby vedoucí zaměstnanec fakticky na prvním stupni řízení nemusel splňovat podmínky stanovené § 9 odst. 11 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi.
- Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky se domnívá, že neveřejný průběh jednání Rady České televize, které proběhlo dne 21. 2. 2007, byl v rozporu s § 7 odst. 3 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi.
- Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky se pozastavuje nad situací, že Rada České televize nemá kvůli manažerské smlouvě generálnímu řediteli České televize možnost uložit mu finanční sankci pro obecně právní pochybení.
- Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky žádá generálního ředitele České televize o jasné vyjádření k otázce své osobní odpovědnosti za tři a půl roku trvající protiprávní stav a k tomu, jakou z toho vyvodí osobní odpovědnost.