Senátní komise pro sdělovací prostředky se v úterý setkala se členy Rady Českého rozhlasu a Rady České televize. Členy komise zajímalo, s jakými legislativními potížemi se obě veřejnoprávní média potýkají. Komentovali také digitalizaci, regionální vysílání a novou podobu hlavní zpravodajské relace Události na ČT1.

Senátní komise tímto setkáním v podstatě zahájila své šesté funkční období. Do Zaháňského salónku Valdštejnského paláce dorazila kompletní Rada ČRo, ale pouze tři členové televizní rady. Obě setkání trvala necelou hodinu a byla spíše informativní povahy. Zúčastnili se jich také generální ředitelé obou veřejnoprávních médií – Václav Kasík (Český rozhlas) a Jiří Janeček (Česká televize).

Předseda rozhlasové rady Jiří Florian i místopředsedkyně Dana Jaklová připomněli nutnost novelizace zákona o Českém rozhlase, který pochází ze začátku 90. let. Rada je navíc zatím nekompletní, protože Sněmovna stále neobsadila poslední deváté volné místo. O něj se uchází devět lidí. Liší se také právní výklady pojmu „regionální studio“, což vyvolalo spor mezi Radou pro rozhlasové a televizní vysílání a Českým rozhlasem ohledně pražské stanice Český rozhlas 4 – Radio Wave.

Generální ředitel ČRo Václav Kasík ve svém krátkém vystoupení zmínil, že rozhlas se snaží obnovovat reportážní a odbavovací techniku. Po novelizování zákona o koncesionářských poplatcích přibylo 170 tisíc nových poplatníků. „Kontinuálně se snažíme držet značku Českého rozhlasu ve vysoké povědomosti. Spíše se zabýváme propagací produktovou, než propagací plošnou,“ řekl senátorům Kasík k oblasti marketingu a PR.

Nejdůležitější událostí v roce 2007 bude rekonstrukce zbývajících tří částí historické budovy ve Vinohradské ulici. Ta nebyla opravována přibližně šedesát let.

Řeč přišla také na digitální vysílání. „Digitalizace je v Českém rozhlase na takovém stupni, že se téměř blížíme ke konci, i když pokrok nám stále říká, že musíme cosi dodělávat,“ sdělil Kasík. „Digitální vysílání umožňuje nedopravovat k posluchači jen audio signál, nýbrž i jiné druhy doprovodných služeb,“ připomněl a jako příklad zmínil obrázky nebo text. „Netvrdím, že by to mělo být vysílání televizní, to ani omylem. Nemáme technologie na to, abychom konkurovali televizi, ale současně se nevyhýbáme tomu, abychom drželi s vývojem krok. Mohu-li cosi ilustrovat a dokreslit pro náročného posluchače – všimněte si, že říkám ‘posluchače’ – vizuální formou, a mám-li tu technologickou možnost, tak to přirozeně hodlám do budoucna takto činit.“

Slova ředitele doplnil člen rady Štěpán Kotrba: „Lze například zpravodajství doplnit obrazovou mapkou, ze které si uvědomíme, kde leží třeba Sýrie a jak je veliká oproti České republice, protože bychom to popisovali dvě minuty.“ Jeho kolegyně Dana Jaklová souhlasila, že rozhlas nemůže ignorovat nové technologie, upozornila ale, že všechno něco stojí.

Senátoři z komise oceňovali vysílání analytického programu Český rozhlas 6. „Mezi námi senátory je to oblíbená stanice z důvodu obrovského myšlenkového potenciálu,“ řekl například jeden z hostů zasedání, předseda senátního kulturního výboru Václav Jehlička. „Bohužel tato stanice má špatný signál,“ dodal. „Má technický handicap, že je přenášena středovlnnými vysílači. Lidé si na to oprávněně stěžují. Byl určitý návrh na využití dlouhé vlny, aby nedublovala Radiožurnál, který je vysílán na relativně velmi kvalitní VKV síti. V denních hodinách by mohla šířit Rádio Česko, ve večerních, kdy Rádio Česko nevysílá, pak Český rozhlas 6,“ reagoval předseda Rady ČRo Jiří Florian.

Nižší účast členů Rady ČT byla vysvětlena přípravou na středeční volbu nového předsedy rady. Dosavadní předseda Milan Horálek na svou funkci rezignoval k 16. lednu.

I Česká televize našla několik míst, kde ji v legislativě „tlačí bota“. „Náš veřejnoprávní multiplex není přesně definován. Ve finále v roce 2010 bychom měli používat kmitočty ČT1. To nejde. Víte sami velmi dobře, že na ten prvopočátek se počítá s kmitočty ČT2. Přechodová fáze nás bolí, protože nemůžu lusknout prsty a říct: ‘Tak jo, my tu ČT2 v tom či onom regionu vypneme’, protože to podle zákona samozřejmě nejde,“ sdělil na úvod Jiří Janeček. „Jsme jediná televize, která by měla přechodový multiplex. Vstoupili bychom do přechodového multiplexu, ale to by nebyl ten finální, což znamená další náklady,“ dodal.

Česká televize chce mít v každém regionu své studio. „Budou to studia, která se budou zabývat především publicistikou, zpravodajstvím a také vytipovávat jak tvůrce, tak potenciální realizátory,“ věří Janeček. „První krok byl, že jsme všechny kraje obsadili dvěma zpravodajskými štáby,“ osvětlil a dodal: „Regiony chceme pokrývat ještě ve větší míře.“

Zmínil také projekt Digitální náves, kde divácké štáby natáčejí zajímavé události ze svého okolí. Reportáže jsou pak umístěny na speciální webové stránky a nejlepší budou odvysílány v rámci pravidelného pořadu na ČT24.

Zpravodajství České televize se nakonec stalo jedním z hlavních témat setkání. Radní Zdena Hůlová se zeptala senátorů, jak se jim líbí nová podoba Událostí. „Já budu velmi stručný. Mně se zdá velmi dlouhé a kvůli tomu, jak je to dlouhé, se mi to zdá rozbředlé,“ odpověděl například senátor Václav Jehlička. „Nemyslím si, že je neštěstí rozdělení na regionální blok a obecné zpravodajství, ale postrádám zpravodajství z kultury. Nevadil by mi rozsah zpravodajství, ale větší hutnost by neškodila,“ míní Jiří Oberfalzer. „Já byl vždycky zvyklý porovnávat informace, protože každá televize to vždy pojme jinak. To teď nemůžu. Vyhovuje mi spíš jiný typ pořadu, který je později,“ přidal se senátor Adolf Jílek.

Místopředseda komise Milan Bureš si dokonce kvůli změně vysílacího času Událostí udělal anketu mezi známými. „Shodli jsme se, že je to nešťastná změna, jednak vysílací čas a jednak návaznost jednotlivých bloků,“ prohlásil.

Příští týden se bude komise věnovat sporům mezi televizí Prima a regionálními stanicemi, sdruženými v síti RTA. V plánu má také setkání se členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a několik seminářů, mj. o podobě veřejné služby nebo tváři klasických médií v době prudkého rozvoje nových technologií. „Tradiční vidění, že rádio je rozhlasový přístroj, u kterého sedí babička a plete, bych datoval někam mezi světové války a pravděpodobně neobstojí. Nová doba přinese nové možnosti, které vedou k otázkám, co ještě je a není rádio,“ uvedl předseda komise Jiří Oberfalzer.