Senátní mediální komise si na své úterní zasedání pozvala zástupce Primy, Regionální televizní agentury a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Zajímalo ji, jaká je současná situace v oblasti sporů o regionální vysílání na Moravě, kde působí studia RTA. Komise nemá žádnou exekutivní pravomoc, její předseda Jiří Oberfalzer se proto omezil jen na výzvu, aby obě strany našly mimosoudní dohodu tak, aby nebyli poškozeni diváci. Hodinu a půl trvající výměnu názorů zpestřily i některé kuriózní momenty, třeba stanovisko v takřka pohádkové podobě.

Obě strany sporu vyslaly na senátní půdu své generální ředitele. Za Primu hovořil především Aleksandras Cesnavicius, pohled RTA představil Jaroslav Berka. Předseda vysílací rady Václav Žák spory mezi oběma subjekty nechtěl komentovat: „Nemůžeme se při běžícím správním řízení vyjadřovat k něčemu, co se ho týká. Velmi pravděpodobně ten spor skončí u soudu a jakékoliv stanovisko jednotlivých členů rady by mohlo být použito,“ vysvětlil zdrženlivý postoj.

Diskusi zahájil ředitel Primy. Přítomné ujistil, že televize plně respektuje právo regionů vysílat, vadí jí ale časy, ve kterých vstupují do programu Primy se svými pořady.

Druhá výhrada směřovala k obsahu vysílání. Primě vadí, že po většinu vysílacího času regionů vidí moravští diváci hudební klipy pod logem Óčka. „Je to vlastně převzaté vysílání,“ řekl Cesnavicius. „Došlo ke kuriózní situaci, kdy na naší frekvenci vysílá kanál, který nemá ani právo na této frekvenci vysílat a má tam své logo,“ dodal ředitel komerční dvojky.

Podle Cesnaviciuse se Prima snažila s Berkou dohodnout. „Podstatou našeho návrhu na rok 2007 bylo, že bychom umožnili rozšíření vysílacího času pro regionální stanice a jejich zpravodajské programy. Asi víte, že regiony se potýkají s ekonomickými problémy,“ nastínil šéf Primy.

Na jeho slova reagoval Berka. „Kolega zapomněl dodat jednu podstatnou skutečnost. Mimo toho, že regiony získávaly příjmy z prodeje reklamy, tak dostávaly i příjmy na základě spolupráce s televizí Prima. Ta spolupráce se dělila do dvou částí. Jednu tvořily dodávky do zpravodajství a dalších formátů televize Prima. Druhou součástí byla výroba,“ uvedl majitel RTA.

Výnosy z reklamy tvořily přibližně 50 procent příjmů stanic RTA, druhá polovina plynula ze spolupráce s Primou. Peníze z komerční dvojky ale přestaly přitékat v okamžiku, kdy jednotlivá, zejména pak moravská regionální studia, ovládla RTA. „Spolupráce na výrobě byla okleštěna, my tak měli výrazný výpadek příjmů a zůstali jsme odkázáni v podstatě pouze na reklamu,“ popsal Berka.

Regionální televizní agenturu ostře kritizovala výkonná ředitelka ústecké TV Lyra Jana Víchová, která byla jednání také přítomna. TV Lyra je ovládána společností REGIO MEDIA, dceřinou firmou televize Prima, jíž patří část zbylých regionálních studií, které nespolupracují s RTA.

Víchová senátorům přečetla takřka pohádkové zhodnocení situace ve formě podobenství o obchodech v jednom velkém městě. „Přemýšlela jsem, jak přiblížit podstatu problému členům komise,“ osvětlila nezvyklou formu. „V každém případě je regionální vysílání před 18. hodinou anachronismus. Jaké jsou důvody pro to, že RTA touží vysílat v tomto neprodejném reklamním čase?“ ptala se Víchová.

Zároveň shrnula, že studia, která do RTA nevstoupila, rozhodně nežila z výroby pro Primu, ale pouze z prodeje reklamních časů před 19. hodinou, kdy začínal Zpravodajský deník (nyní 1. zprávy). „Pro regiony má tento čas obrovskou hodnotu,“ řekla Víchová. Konstatovala, že diváci neočekávají od regionů dvě hodiny vysílání, ale krátké zpravodajství.

Také Alena Roubalová, ředitelka liberecké GENUS TV, která jako jediná televize stojí mimo REGIO MEDIA i RTA, hájí přístup Primy. Její dopis senátorům přečetl právník GENUS TV, protože Roubalová se kvůli nemoci nemohla jednání zúčastnit.

„Od samého začátku sporu se naše televize přiklání na stranu televize Prima a REGIO MEDIA, protože jejich model má logiku a ekonomiku. Regionální studia dlouhá léta bojovala o to, aby od Primy dostala lepší vysílací čas, než je stanovený v původní licenci z roku 1996, tedy mezi 15. a 17. hodinou,“ píše Roubalová. Protože Prima potřebovala odpolední čas pro své pořady, postoupila regionálním stanicím lukrativní čas před hlavními zprávami. „Tehdy jsme to za vítězství považovali všichni. Tedy i regionální stanice dnes spojené pod značkou RTA. Odpadly hodiny výroby pseudomagazínů, pseudobesed i pseudokontaktních pořadů a jejich následných repríz, z nichž čišelo jediné: že na výrobu kvalitních pořadů chybí v regionech peníze,“ vysvětluje ředitelka GENUS TV, proč je pro ně spolupráce s Primou výhodná.

Snahu RTA vysílat znovu tři hodiny denně označila za „návrat do regionálního pravěku“ a „ekonomickou sebevraždu“, i kvůli nasmlouvaným reklamám. „Netuším, o jaký ekonomický model usiluje RTA, ale ten současný nemá s prosperitou nic společného,“ uzavřela Roubalová.

Na dohodu s Primou zavzpomínal i Jaroslav Korytář z RTA, ale z úplně jiného úhlu: „Pikantní je, že já jsem byl v roce 1998 vyjednávačem ve prospěch jednotného vysílacího schématu na Primě. Byly to televize DAKR, Lyra a ZAK, které tuto dohodu bojkotovaly a které donedávna se na tomto projektu vůbec nepodílely,“ reagoval Korytář.

Televize Prima vyzvala RRTV, aby byla při řešení sporu aktivnější. Obává se totiž, že by RTA mohla měnit své vysílací schéma třeba každé dva týdny a Prima by na tyto změny nebyla schopná technicky reagovat. „Účelem toho, co se teď děje, je uplatňovat tlak na televizi Prima, aby se dosáhlo určitých cílů,“ míní Cesnavicius.

„Chtěl bych zásadně odmítnout, že vydíráme Primu, aby nás koupila. Prima byla první, kdo uvažovala, že nás koupí,“ konstatoval Berka s tím, že tuto záležitost považuje za ukončenou, protože Prima od těchto plánů ustoupila. Řekl také, že nechápe, o jakých změnách schématu Cesnavicius mluví, když od 1. ledna vysílá RTA stále stejně.

„Řešit spor soudní cestou je nešťastné a dohoda by byla velice rozumná,“ apeloval předseda senátní mediální komise Jiří Oberfalzer. Obě strany sice deklarovaly vůli se dohodnout, ale nebude to tak snadné. „Je Prima připravena vrátit se k dohodě z roku 1998?“ zeptal se Berka Cesnaviciuse. Odpověď byla stručná: „Chceme uzavřít dohodu odpovídající roku 2007, ne 1998,“ uzavřel generální ředitel Primy.