Konečně jsem se rozhoupal. Chci se doma dívat na digitální televizi. Síť A bych naladil bez problémů, potřeboval bych jen jednu věc: set-top box. A tak jsem se v uplynulých dnech vydal na pouť obchody, abych si z nepřeberného množství přístrojů odnesl ten nejlepší. Odešel jsem však s prázdnou.
Stav set-top boxů v českých prodejnách dnes v sedm hodin ráno neváhám označit za katastrofální. Nejvíc typů, čtyři, nabízí Electroworld na Zličíně, kde je zákazníkům k dispozici i celkem fundovaný výklad prodavače a praktický seznam dostupných programů. U přístrojů však bohužel jde jen o základní typy, které se v podstatě liší jen počtem výstupů a displejů, a jinak nabízejí maximálně elektronického programového průvodce.
V Datartu na Novém Smíchově je to ještě horší. V nabídce jsou celé dva typy těch nejjednodušších set-top boxů. Nenápadné šedé krabice jsou přehlédnutelně utopené mezi DVD rekordéry, štítek sděluje pár základních informací – a dost. Obdobně na tom byla prodejna Datartu na pražském Chodově.
Na vlně digitální televize se chce svézt také Carrefour. I tento hypermarket proto do své nabídky zařadil „příjímač digitálního pozemního televizního vysílání“. Jednotné číslo je na místě. Carrefour Nový Smíchov sice jako jeden z mála předvádí zákazníkům přímo v hypermarketu, jak digitální vysílání vypadá, na druhou stranu byl však v sobotu na celé prodejně jeden kus set-top boxu Mascom. Ten navíc sváděl nerovný zápas s češtinou v EPG. Zbytek regálu tvořily krabice s DVB-T anténami.
V současné době tak v českých velkoprodejnách (minimálně v Praze) neseženete žádný set-top box, který by měl pevný disk pro nahrávání pořadů. K dispozici jsou jen STB v základním provedení, přičemž průměrná cena se pohybuje kolem dvou tisíc korun.
Ale proč si něco takového pořizovat, dokud běží analog? Já chci přidanou hodnotu – jenže kde si ji mám koupit?