Vztah slovenské vlády k médiím dosáhl extrémních parametrů. Je obtížné hledat nějaká srovnatelná měřítka, jimiž by se dalo popsat, co se na Slovensku děje, jak hluboko upadla politická kultura a jak nízká je argumentace používaná při ohlašování mediálních reforem.

Všechno se ještě zhoršilo po bezprecedentním atentátu na předsedu vlády, který vybičoval některé představitele slovenské politické scény k dalším útokům na média. A vůbec jim nevadilo, že souběžně ve stejných projevech volali po uklidnění společenské situace.

Zpráva o atentátu na Roberta Fica přišla ve chvíli, kdy slovenský parlament v prvním čtení projednával kontroverzní zákon o Slovenské televizi a rozhlasu. Schůze byla vzhledem k okolnostem přerušena a v době uzávěrky nebylo jasné, kdy se Národná rada znovu sejde. Opozice zrušila plánovanou demonstraci proti chystanému zákonu.

Přesto se agenda kolem vládních záměrů s veřejnoprávními médii ten den vrátila ještě jednou. Stalo se tak v překvapivé souvislosti. Z policejní stanice unikl podivný krátký videozáznam s pachatelem útoku, který na otázky neznámého člověka mimo záběr odpovídal, že mu vadilo, co Robert Fico chystal s RTVS.

Toho se chopila část slovenských dezinformačních kanálů na internetu. Konspirátoři využili tvrzení z videa s atentátníkem jako argument, proč prý má opozice „krev na svých rukou“.

Novinářům nejen z RTVS začaly chodit výhrůžky, ačkoliv šéfredaktoři slovenských médií vydali společné prohlášení, v němž útok odsoudili. A ve stejném smyslu vydal stanovisko také ředitel RTVS Ľuboš Machaj, jehož chce Ficova vláda sesadit. „Je úkolem všech médií, a zvláště RTVS, přispět ke zklidnění společnosti,“ reagoval.

Jaké jsou tedy změny, které koaliční kabinet Směru, Hlasu a Slovenské národní strany prosazuje, a proč vyvolávají takové pnutí ve slovenské společnosti?

Slovenská a žádná jiná

Zákon předložený ministerstvem kultury pod vedením Martiny Šimkovičové (SNS), dělá se stávající podobou RTVS krátký proces. Doslova, protože celou instituci ruší, a to už ke dni účinnosti zákona. Obratem vznikne nová organizace se stejnými budovami, lidmi, technikou i finančními zdroji. Jen už se bude jmenovat Slovenská televize a rozhlas (STVR).

Vláda Roberta Fica se vůbec netají tím, že připravila radikální reformu veřejnoprávního vysílání ze dvou důvodů. Za prvé se chce zbavit současného ředitele, a to by bez reformy tak jednoduše nešlo. Za druhé touží po „konečně objektivním zpravodajství“. A jak známo, kdykoliv tohle řekne nějaká vláda, je lepší se mít na pozoru.

„Televize a rozhlas objektivně nemohou být objektivní, protože jsou ve sporu s vládou Slovenské republiky. S plnou vážností dnes můžeme říct, že RTVS porušuje lidská práva a potřebuje nový zákon a nové vedení,“ řekl doslova premiér Robert Fico. „Zpravodajství a publicistika ve slovenské televizi a slovenském rozhlase se postupně staly přívěskem ideologického a politického tažení soukromých médií,“ dodala ministryně Šimkovičová.

Ostrá polarizace slovenské společnosti se projevila i na tiskové konferenci, kde návrh zákona komentovala za přítomnosti svého stranického předsedy Andreje Danka. Když si vzal slovo, zakřičel na něj neznámý muž, který se vmísil mezi novináře, že je debil. Danko tento slovní útok okamžitě otočil proti médiím. Tiskovka předčasně skončila. Po ní vyšlo najevo, že muž nemá s médii nic společného, jenom ho nikdo nekontroloval, když šel do budovy.

Nově vytvořené veřejnoprávní médium má sice nadále sdružovat televizi a rozhlas pod jednou střechou, obě odnože ale zároveň mají mít větší autonomii. Generálního ředitele už nebude volit parlament jako dosud, ale devítičlenná Rada STVR. Do té čtyři zástupce vyšle ministerstvo kultury, pět jich vybere Národní rada. Bude tedy zcela pod kontrolou aktuální vládní většiny.

Další devítičlenná komise, tentokrát etická, bude přijímat stanoviska k činnosti redaktorů a externích spolupracovníků. Také v tomto orgánu bude mít vláda svá „tykadla“ – jedno z míst obsadí například zástupce Matice slovenské, národně kulturního sdružení blízkého vládním politikům, kteří mu přislíbili nejvyšší dotaci za posledních dvacet let.

Na způsobu financování se nemá nic změnit, klíčový tedy bude nárokový příspěvek ze státního rozpočtu ve výši 0,12 % hrubého domácího produktu. Hospodaření má stabilizovat desetinásobné zvýšení limitu pro vysílání reklamy, z dnešního půl procenta na pět procent denní vysílací doby. Proti tomu se už ozvaly soukromé televizní stanice.

V první verzi zákona chtěla ministryně kultury umožnit odvolávání generálního ředitele bez udání důvodu nebo zavést politicky jmenovanou Programovou radu, která by vyhodnocovala veřejnou službu. Kvůli rozsáhlé mezinárodní kritice, která zaznívala také z Českého rozhlasu, České televize nebo Evropské vysílací unie, však od těchto velmi problematických bodů ustoupila.

Předmětem diskusí se stal také název budoucího subjektu. Nejdřív ministryně Šimkovičová ohlásila zkratku STaR, nakonec se přiklonila k STVR. Domény s tímto názvem už jsou sice obsazené, ale ministryně na přejmenování celé organizace trvá.

Co tak vadí na dosavadním názvu Rozhlas a televize Slovenska? Citujme doslova z důvodové zprávy: „…degraduje státotvorný národ na region Slovensko, protože místo přívlastku ‘slovenská’ (jaká), označujícího státotvorný národ, je v názvu použito území označení veřejnoprávních médií Slovenska (koho, čeho)“.

Vadí dokonce i logo RTVS, v němž je písmeno S nahrazené dvojtečkou. Ta se pak jako grafický prvek objevuje napříč vizuálním stylem stanic. Ministerstvo k tomu v důvodové zprávě píše, že tímto krokem bylo „úplně anulováno Slovensko“. Dalšího člena vlády za slovenské nacionalisty, ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, nadto pohoršuje, že je logo růžové.

Jak chutná moc

Opozice i mezinárodní organizace vidí v novele jednoznačnou snahu o politizaci a zkrocení média veřejné služby. Vláda nasadila svižné tempo, když návrh zákona předložila do zkráceného připomínkového řízení. Upravenou podobu následně odsouhlasila na výjezdním zasedání v zemědělském družstvu v Dolní Krupé a projednávání v Národní radě bylo ještě před atentátem naplánované tak, aby hotový zákon dostal k podpisu až nový prezident Peter Pellegrini. Končící prezidentka Zuzana Čaputová by ho totiž s nejvyšší pravděpodobností vetovala, zatímco Pellegrini ho podepíše.

Důkazem spěchu je i nastavení platnosti zákona. Účinný bude okamžikem vyhlášení ve sbírce zákonů, takže současná RTVS zanikne doslova ze dne na den, a druhý den už bude právně existovat STVR s dočasným vedením. Dočasného ředitele vybere předseda Národní rady.

Zákon je napsaný tak, že by měla STVR navázat na RTVS ve všech oblastech, od autorských práv přes interní předpisy po účetnictví a smluvní závazky. RTVS marně vznášela připomínky, že takhle žádná instituce fungovat nemůže, protože nově založený právní subjekt s odlišnou strukturou nemůže převzít interní předpisy napsané pro jinou organizaci.

„Jsem přesvědčený, že změny, které zákonodárce navrhuje, jsou jasně účelové a v rozporu s principy evropské ochrany veřejnoprávních médií, jak je deklarují mezinárodní normy – mimochodem, závazné pro Slovensko,“ podotkl generální ředitel Ľuboš Machaj.

Reorganizování veřejnoprávních médií uprostřed roku neprospívá ani celkové stabilitě systému. Během jednoho roku je to další zásadní změna, která je úplně staví na hlavu.

V červenci 2023 přestali Slováci platit televizní poplatky a přešlo se na financování ze státního rozpočtu s příslibem 0,17 % hrubého domácího produktu. Pak byly volby a při schvalování konsolidačního balíčku Ficova vláda tuto sumu seškrtala jedním změnovým paragrafem na 0,12 %. V praxi to znamenalo úbytek 55 milionů eur (zhruba 1,4 miliardy korun). RTVS s vidinou konečně důstojného financování připravovala technické investice a projekty, po několika měsících je ale mohla hodit do kanálu.

Politici přitom s oblibou přehazují odpovědnost za finanční situaci RTVS na aktuální management Ľuboše Machaje, který telerozhlas vede od srpna 2022. Dlouhodobou technologickou, finanční a personální krizi u toho přehlížejí. Řada výhrad je sice líbivých pro voliče, ale Machaj s nimi nemá nic společného. Jako když ministryně Šimkovičová vyčetla RTVS ztrátu vysílacích práv na mistrovství světa v hokeji a fotbalové Euro. O tato mezinárodní práva se ale soutěžilo ještě za minulého vedení.

Machaj navíc čelí osobním útokům od představitelů státu. Ministr Tomáš Taraba ho veřejně označuje za „bezdomovce zasypaného exekucemi“. Naráží tím na to, že šéf telerozhlasu prošel osobním bankrotem poté, co veškerým svým majetkem ručil za úvěry, které měly zachránit někdejší rádio Twist. Tato informace byla veřejně známá už v době, kdy parlament Machaje vybral do funkce, tehdejší zákonodárci dali přednost jeho vizi média veřejné služby před osobní finanční situací.

„Já jsem proti veřejnoprávní televizi. Ja chci státní televizi,“ prohlásil Andrej Danko v rozhovoru pro stanici TA3. Zaměstnanci RTVS vůči chystanému zákonu vyjádřili protest v hromadném stanovisku: „Svobodná a nezávislá veřejnoprávní média mají sloužit všem občanům Slovenska, nejen mocenským ambicím kterýchkoli stran. Chceme nadále svobodně tvořit, zachovávat pluralitu názorů a pracovat bez omezení nebo strachu,“ uvedli.

Místopředseda parlamentu a šéf Slovenské národní strany chce prosadit nová opatření i vůči soukromým médiím a novinářům obecně. Atentát na premiéra jeho snažení zesílil. Ohlásil, že chce znát „finanční toky“ médií a kdo financuje jejich články. Neodpověděl však na dotaz moderátora TA3, zda to má platit také pro různá internetová alternativní média, která mají na Slovensku podstatně vyšší dopad než u nás. Změnit se má zákon o svobodném přístupu k informacím, aby „nebyli šikanováni jejich poskytovatelé“.

V mezinárodním žebříčku svobody médií, který sestavují Reportéři bez hranic, se Slovensko letos propadlo o dvanáct příček, ze 17. na 29. pozici. To bylo ještě před ohlášením reformy RTVS a dalšími výpady vůči médiím.

Organizace vyzvala slovenskou vládu, ať záměr zákona stáhne. Ta výzvu nevyslyšela. Vzhledem k celkovému vývoji situace je tedy pravděpodobné, že Slovensko v příštím žebříčku klesne ještě níž.