Poslanecká sněmovna projednávala ve středu novelu vysílacího zákona, která se týká rozhlasové digitalizace. Někteří poslanci požadovali dopracování novely, nakonec ale materiál putuje k projednání do kulturního výboru a do mediální komise.

Sněmovna se novelou zabývala v prvním čtení, mohla tedy návrh buď rovnou schválit, rovnou zamítnout, vrátit předkladatelům k dopracování, nebo poslat do výborů. Rozhodla se pro poslední možnost, ale předtím si vyslechla kratší debatu, v níž byl připomenut negativní postoj vlády k novele. Kabinet letos v červenci návrh zhodnotil jako „nekoncepční, nejasný, nepřesvědčivě odůvodněný a obsahující celou řadu zásadních věcných i legislativně-technických chyb a nedostatků“.

Přechodné licence i pro rádia

Jedním z hlavních bodů návrhu je, že by komerční rozhlasové stanice, podobně jako jejich televizní kolegové, měly dostat přechodné licence do doby, než se vypne analogový rozhlas. V podstatě by jim tak byly prodlouženy licence současné, které by jim většinou v příštích pár letech jinak vypršely.

„Je zřejmé, že přechod na digitální vysílání lze očekávat do roku 2020, přičemž konec platností rozhlasových licencí, a tím i proces nových licenčních řízení začne od roku 2013, největší počet pak v roce 2015. Pokud se tedy nerozhodne o legislativních pravidlech pro blížící se období transformace co nejrychleji, hrozí vážná kolize kolem roku 2020, tj. v polovině nového licenčního období,“ argumentoval ve Sněmovně poslanec Zbyněk Novotný (ODS). „Držitelé licencí jsou pak zavázáni bezvýhradně akceptovat příslušná budoucí rozhodnutí České republiky související s přechodem na digitální rozhlasové vysílání,“ dodal.

Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS) připomněl, že na rozdíl od televizního vysílání není nutné vypínat analogový rozhlas, aby se mohla zapnout jeho digitální podoba. „Není tudíž zapotřebí konstruovat tento poměrně komplikovaný vehikl, který jsme byli nuceni vymyslet u přechodu na televizní digitální vysílání. Takže tato část novely skutečně postrádá smysl,“ namítnul a navrhl vrátit novelu k dopracování předkladatelům. V tomto postoji ho podpořila poslankyně Ivana Levá (KSČM): „Zavedení institutu technického plánu přechodu pro televizi se ukázalo jako nezbytně nutné, avšak v případě rozhlasového vysílání je nadbytečné. Ať se subjekty samy rozhodnou, setrvají-li u analogového vysílání, či přidají digitální. Bude-li nutná regulace, ukáží až následující roky,“ podotkla ve svém vystoupení členka sněmovní mediální komise, která navrhla novelu zamítnout.

Regionální prodej reklamy

Novela chce celoplošným rádiím umožnit regionální odpojování reklam a pořadů. „Celoplošná rádia, ač mají podle licencí ve stejnou dobu na celém území vysílat stejný program, postupně regionalizují svoje vysílání. Tím ubírají možnosti i trh regionálním rádiím, které se ale podle licenčních podmínek nemohou adekvátně bránit. Mají zákonný limit pokrytí 70 %, a tudíž nemají dále kam růst. Tento trend je pro regionální rádia likvidační,“ obává se Novotný.

V návrhu se proto počítá s úpravou definice regionálního rádia tak, že by se za něj považovala stanice s pokrytím do 90 % obyvatel. „Zřejmě chápu obsah region jinak. Jak bude takové regionální vysílání pokrývající 89 % vypadat, jak si zachová svá specifika?“ zpochybnila úpravu Levá.

Nesouhlasí ani s regionálním odpojováním reklamních bloků. „Nezničíme tak regionální reklamu, která je pro malé vysílatele životně nutná? Neoslabujeme rozhlasovou reklamu jako takovou?“ zeptala se a dodala: „Novela, která je nám předkládána, není novelou řešící problémy digitálního rozhlasového vysílání. Chce řešit problémy, které ještě neexistují.“

Cesta pro pozměňovací návrhy otevřena

K vrácení novely předkladatelům a jejímu dopracování přesvědčoval poslance také předseda Legislativní rady vlády Cyril Svoboda (KDU-ČSL). „Bezpochyby vytvoříme předpoklad pro to, že jednoho dne budeme hasit zase nějaký požár, jako jsme to hasili u televizí, kde nám nezbylo nic jiného než na některé podmínky přistoupit jenom proto, že jsme si tady lidovou tvořivostí vytvořili právní úpravu, o které jsme byli přesvědčeni, že je správná,“ apeloval.

Návrh hájili dva z pěti předkladatelů, Petr Pleva (ODS) a Vítězslav Jandák (ČSSD). Oba prosazovali, aby novela putovala do výborů, kde je prostor pro pozměňovací návrhy.

„Předkladatelé si jsou vědomi připomínek a stanoviska vlády. Mnohé připomínky vlády, především v oblasti takzvané přechodné licence, přechodu na digitální vysílání, jsme připraveni řešit pozměňovacími návrhy ve výborech,“ uvedl Pleva. „Já si myslím, že je dobře být předem připraven na to, co přijde – a můžeme si myslet, že vše bude velice jednoduché. Věci se mohou už teď stabilizovat,“ doplnil ho Jandák.

„Já samozřejmě vím, že frekvence jsou k dispozici a pro případnou digitalizaci rozhlasu nebudou potřeba stávající analogové frekvence. To je samozřejmé. Ale řekněme si zcela upřímně, jestliže nedojde k ukončení analogového vysílání, tak také nedojde k žádné digitalizaci,“ míní Pleva. „Srovnejte si tuto situaci s analogickým případem televizního trhu. Jste přesvědčeni, že kdybychom zachovali analogové vysílání, že by došlo k nějaké digitalizaci? Že by si někdo kupoval set-top box? Proč by vydával další peníze, když by mu tam to analogové vysílání jelo?“ ptal se řečnicky Pleva.

Poslanci nakonec novelu poslali do výborů. Kulturní výbor i mediální komise ji budou probírat už na svém zasedání ve středu 5. listopadu.