V poslanecké sněmovně se dnes celé dopoledne řešily výroční zprávy České televize, Českého rozhlasu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. V průběhu diskuse došlo na ceny pořadů, udělování licencí rádiím i zastoupení komunistů ve vysílání. Zatímco zprávy České televize a Českého rozhlasu jdou do sněmovny s kladným doporučením komise, zprávu RRTV nebude provázet žádné usnesení.

Rada Českého rozhlasu se podle slov jejího předsedy Michala Prokopa loni soustředila především na digitalizaci. „Největší pozornost jsme věnovali přechodu na digitální vysílání. Nikoli jen z toho technického hlediska, to je věcí managementu, spíše z hlediska koncepce, strategie,“ řekl členům sněmovní mediální komise Prokop v úvodním slovu. Zmínil také kladný hospodářský výsledek veřejnoprávního média: „Podařilo se udržet hospodaření v černých číslech bez navýšení koncesionářského poplatku.“ Ve výroční zprávě se radní podrobněji nevěnují činnosti generálního ředitele Václava Kasíka. „Vyhli jsme se podrobnějšímu hodnocení jeho práce, protože už probíhalo výběrové řízení, a domnívali jsme se, že v době, kdy byl generální ředitel účastníkem řízení, dokonce účastníkem, kterého jsme k účasti vyzvali, by to nebylo fér,“ vysvětlil Prokop postoj rady. Podle mínění radních by mohlo být hodnocení Kasíkovy práce impulsem k případným námitkám, že byl tento uchazeč zvýhodněn (v případě pozitivního hodnocení), respektive znevýhodněn (v případě negativního hodnocení). „Jsem docela hrdý, že mohu být předsedou rady, která umí ostře argumentovat, ale taky rozumně zaujmout stanovisko, aby naplnila společnou prioritu,“ uzavřel své úvodní vystoupení Prokop.

Zpravodaj výroční zprávy Miloš Patera (ODS) ve svém vystoupení vyzdvihnul čtyři body, které v činnosti rozhlasu za uplynulý rok hodnotí nejkladněji. Jde o rozvoj internetové komunikace s posluchači, detailní přípravu digitalizace vysílání, digitalizaci archivů a rekonstrukci historické budovy na Vinohradech. „Český rozhlas je velice kvalitně manažersky řízen,“ prohlásil Patera a dodal: „Sebekvalitnější řízení a snižování nákladů má své hranice. Jsem přesvědčen, že této hranice bylo dosaženo. Problematiku poplatků je třeba neodkladně řešit,“ vyzval své kolegy a navrhl, aby komise doporučila sněmovně zprávu schválit.

Rozhlas chválila i poslankyně Ivana Levá (KSČM), přesto však doporučila komunistickému poslaneckému klubu, aby výroční zprávu nepodpořil. Levá v ní postrádá podrobnější rozbor účasti zástupců politických stran v pořadech Radiožurnálu. „Já se domnívám, že vyváženost není splněna tak, jak by měla být,“ řekla poté, co přečetla statistiku z výroční zprávy o účasti politiků v Radiofóru a O kom se mluví. V Radiofóru loni vystoupilo 33 zástupců ODS, 31 zástupců ČSSD, 21 lidí z KDU-ČSL, patnáct z US-DEU a jedenáct z KSČM, v O kom se mluví šlo o devět sociálních demokratů, po třech zástupcích měla v pořadu ODS, KDU-ČSL a US-DEU. Jen dvakrát v něm vystoupili lidé z KSČM. Na Českém rozhlase se Levé nejvíce líbí, že „šíří pohodu, optimismus, toho já si nejvíce cením.“

Slova se poté chopil Petr Pleva (ODS), který chtěl vysvětlit, proč se regionální rozhlasová studia podílela na celostátním vysílání jen 22,15 %, když zákon požaduje třicetiprocentní podíl. Za komické označil zdůvodnění nabídnuté výroční zprávou, že se brněnská a plzeňská stanice soustředily na posílení nových regionálních programů ve Zlíně a Karlových Varech, což odčerpalo část jejich výrobního potenciálu, určeného pro celostátní vysílání. „Žádná kapacita tímto není odčerpána, tím vznikem nových studií. Prosil bych seriózní vysvětlení. Kdy bude tato skutečnost napravena?“ ptal se Pleva. „Je nám to líto, přišli jsme na to ve chvíli, kdy se ta zpráva začala připravovat. Je to (podíl regionů) jedna z věcí, které budeme ostře sledovat,“ odpověděl mu předseda rady Prokop. Jeho slova doplnil generální ředitel Kasík: „Na konci roku bude povinnost splněna. Chyba vznikla jiným pohledem na připočítávání a odpočítávání tzv. vysílacího času,“ slíbil staronový šéf rozhlasu.

Nezařazený poslanec Tomáš Vrbík se zajímal o odchody kvalitních redaktorů, které rozhlas nedokázal udržet ve svých řadách. „Rada se zabývala tímto nepříliš potěšujícím stavem platů špičkových profesí, vysoce kvalifikovaných lidí v rozhlase. Při schvalování rozpočtu na rok 2005 jsme si stanovili sumář konkrétních ukazatelů, který bude explicitně schvalován radou v případě jakýchkoliv rozpočtových změn, zatímco ostatní ponecháváme v pravomoci managementu. Jedním z nich je mzdový fond,“ řekl k věci Prokop.

Poslankyně Kateřina Dostálová (ODS) otevřela téma spolupráce rozhlasu s Haló novinami, na kterou upozornil časopis Týden. Dostálová prohlásila, že dostává dopisy od rozhořčených posluchačů, kterým se taková vazba nelíbí. „V roce 2002 jsem umožnil natočit pro přípravu jednoho cédéčka pro slepé děti pohádky. Za podporu slepých dětí se nestydím a věřte, že v tomto směru budu pokračovat i dál,“ zareagoval na výtku Kasík. „Do budoucna je dobré, aby rozhlas i u těch nejbohulibějších projektů zvažoval, kdo je tím partnerem,“ připustil Prokop. Dostálová s Kasíkovou odpovědí příliš spokojená nebyla. „Poškozujete tím dobré jméno rozhlasu jako veřejnoprávní instituce,“ prohlásila. Vzápětí se Kasíka zastala Levá: „Jestliže chci pomáhat, nedívám se na to, kdo chce taky pomoct. Když chci pomoct, tak pomůžu.“

Doporučení sněmovně, aby zprávu schválila, bylo posléze i přes tyto výtky schváleno. Šest poslanců komise bylo pro, Levá se při hlasování zdržela.

Jako druhá v pořadí byla projednávána výroční zpráva Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Zpravodajkou byla tentokrát Ivana Levá.

Pleva nastolil téma kritérií, podle nichž uděluje RRTV licence k provozování rozhlasového vysílání. „U vinohradské frekvence se dočtete, že to společnost Max Lloyd dostala kvůli tomu, že dělá systematické, koncepční zpravodajství z regionu hlavního města Prahy. To znamená, že to bude muset dodržovat po celou dobu? Doufejme, že to má v licenčních podmínkách, protože jinak by to bylo porušení zákona,“ míní Pleva. Přítomný předseda RRTV Petr Pospíchal na to odpověděl: „Problém s těmi kritérii je zhruba takový. Ta kritéria uvádí § 17 vysílacího zákona, a my jsme postupovali po úvaze velmi zralé, že ta kritéria v § 17 považujeme za ta kritéria, která používáme při vyhodnocování licenčních řízení. Obávali jsme se námitky, která by jistě důvodná byla, že nemůžeme aplikovat kritéria nad rámec zákona. Já to říkám trochu podmínečně, protože ta praxe je už zcela jiná, což je myslím už v tuto chvíli zcela zřejmé.“ Nastínil také úvahy, které v RRTV provázejí rozhodování o změnách licenčních podmínek. „U rádia Student jsme byli žádáni provozovatelem na změnu na název, který už nevím přesně. My jsme tuto žádost zamítli, protože ten název jednoznačně ukazuje na cílové skupiny, které má oslovit,“ řekl Pospíchal.

Poslankyni Levou zaujalo, že RRTV loni obdržela 208 stížností na neobjektivní a nevyvážené informace či zpravodajství ve vysílání, a všechny je odložila. „Objektivita a vyvážnost představuje vždy pro Radu problém z hlediska hodnocení té části programu. Rada vnímá vysílání jako celek, to je jeden pohled na věc. Druhý pohled na věc spočívá v tom, že my se stěží můžeme dobrat pravdivosti v takovém tom hmotném objektivním smyslu,“ odpověděl jí Pospíchal.

Podle Dostálové vysílací rada málo pokutuje vysílatele za prohřešky. „To je samozřejmě fakt, rada vychází z platného zákona. Rada musí vydat upozornění a teprve poté, když jde o pochybení trvající, je místo upozornění možné uložit nějakou citelnější sankci finanční, ale dříve to možné není. To je prostě zákon, my to nemůžeme změnit a je vidět, že na to aspoň dva názory můžou být různé,“ zareagoval předseda rady.

Slova se poté znovu chopil Petr Pleva. Na předložené zprávě mu vadí několik věcí. „Zpráva o digitalizaci je tam zařazena, i když byla odmítnuta poslaneckou sněmovnou, aniž by to nějak reflektovala,“ konstatoval. Vadí mu i to, že u opakovaně udělené licence společnosti M-Publicity na benešovský kmitočet ze 7. dubna 2004 nejsou uvedena žádná kritéria rozhodnutí. Vysílání programu Rádia Nový Presston bylo ukončeno 26. listopadu 2004, kdy soud zrušil rozhodnutí RRTV o udělení licence společnosti M-Publicity. Rada proti rozsudku podala kasační stížnost, ve které navrhuje zrušení rozsudku, a požádala o přiznání odkladného účinku. „Rada v obnoveném licenčním řízení stanovila na den 6. dubna 2004 nová veřejná slyšení 15 účastníků řízení k projednání nových skutečností, které nastaly po podání žádosti s tím, že změny v programové části nejsou přípustné,“ píše RRTV ve své výroční zprávě. „Jestliže postupujete tak, že zákon je pro vás trhací kalendář, tak se opravdu děsím a nechtěl bych být broadcasterem,“ prohlásil Pleva v reakci na podobu opakovaného licenčního řízení na benešovský kmitočet. „Úkony se opakovaly jen zčásti a dotčen byl (rozsudkem soudu) jen dílčí výrok. Proto se domnívám, že jsme jinak postupovat nemohli,“ řekl mu Pospíchal.

Tento bod ještě vyvolal reakci přítomného prezidenta Asociace provozovatelů soukromého vysílání Michala Zelenky. Poslance upozornil na podrobně zdokumentovaný případ Info Radia společnosti Max Loyd. Info Radio dostalo licenci pro vinohradský kmitočet 16. června 2004, Městský soud v Praze ji však 10. prosince 2004 svým rozsudkem zrušil. Na nedávném zasedání RRTV ve dnech 17. – 19. května radní licenci Info Radiu znovu udělili. S rádiem zároveň běží správní řízení o neoprávněném vysílání, protože neukončilo po rozhodnutí soudu vysílání. „Zřídit menší rádio přijde na osm milionů, jeho roční provoz na totéž. A jestliže tohle se rozjede, a pak z důvodu, že si Rada úplně nevysvětlila zákon, o to ten člověk přijde, tak žijeme v blázinci,“ prohlásil Zelenka. Pospíchal nechtěl téma rozebírat. „Mějte trpělivost, události, které se staly letos, budou popsány ve zprávě za rok 2005,“ řekl Zelenkovi.

Pro Plevův návrh doporučit sněmovně, aby výroční zprávu vrátila RRTV k přepracování, hlasovali tři členové komise a tři se zdrželi. Nebyl tak přijat. Neprošel ale ani návrh zpravodajky Levé, aby sněmovna zprávu vzala na vědomí. Pro hlasovali tři členové komise, proti byli dva a jeden se zdržel. Zpráva tak putuje do sněmovny s tím, že komise pro sdělovací prostředky k ní nepřijala žádné usnesení.

Poslední výroční zprávou na programu byl materiál Rady ČT. Před komisí ho hájil místopředseda kontrolního orgánu České televize Bohumil Fanta, protože předsedovi rady Janu Mrzenovi před nedávnem vypršel mandát. „Zpráva je prakticky shodná s výroční zprávou za rok 2003. Rada ČT usiluje o to, aby struktura byla stanovená a neměnná,“ řekl Fanta. Za strukturu zprávy radní pochválila i její zpravodajka Dostálová. „Ta zpráva je strukturovaná dobře, nemám žádné námitky,“ řekla. Měla však jiné výhrady: „Kvalita pořadů je nám ukázana na kvantitativních hodnotách,“ řekla k výčtu pořadů, které odvysílala televize v rámci plnění veřejné služby. Poslankyně míní, že by se výroční zpráva měla zabývat nejen tím, že pořady byly odvysílány, ale také tím, jakou měly kvalitu. Nespokojená je i s prací Etického panelu ČT, který se loni téměř nescházel a letos se ještě nesešel vůbec. „Dávám ke zvážení, zda by tyto věci neměla řešit Rada ČT a ne těleso, které se prakticky neschází,“ navrhla Dostálová. I přes své výhrady však doporučila, aby zpráva byla sněmovnou vzata na vědomí.

Poslance Vrbíka pobavilo zvýraznění pořadu Vypadáš skvěle ve výroční zprávě jako významné inovace v oblasti zábavných pořadů. „Já neberu České televizi právo dělat takové pořady. Ale zrovna takový typ show mi přijde jako typ pro komerční televizi,“ míní Vrbík. Analytik ČT Nikolaj Savický mu na to odpověděl: „Je tady takové nepříjemné spojení, že pořad, který vypadá moderně, patří na komerční televize. Česká televize chce vystupovat proti věkové diskriminaci, a to je důležitý aspekt tohoto pořadu.“ V life-stylovém pořadu Petra Lesáka si nechávají měnit vizáž lidé od 18 do 69 let. Jak praví výroční zpráva, tento týdeník navozuje „neformální atmosféru emocionálně pozitivní komunikace, překonávající věkové bariéry“.

Televize má podle poslankyně Levé programové rezervy. „Jsou v oblasti tvorby pro děti a mládež. Znepokojuje mě pokles podílu vlastní produkce, ale jsem si vědoma toho, že to není proto, že by televize nechtěla vlastní programy dělat, ale že na to v současné době nemá,“ řekla. Ředitel České televize Jiří Janeček potvrdil, že většímu zastoupení vlastní tvorby ve vysílání brání finanční důvody. „Když koupíte zahraniční seriál z Brazílie, přijde jeden díl na patnáct až dvacet tisíc, zatímco natočení jednoho dílu původního seriálu stojí tři až čtyři miliony,“ odpověděl. Pleva ocenil uvedení předpokládaného nárůstu podílu regionálních studií na vysílání televize ve výroční zprávě. „Chtěl bych pochválit Radu za to, že nám řekla, jak toto procento bude narůstat,“ uvedl.

Komise nakonec doporučila sněmovně, aby zprávu vzala na vědomí. Pro byli čtyři členové komise, proti tři.