Rada České televize hledala někoho, kdo by vedl médium veřejné služby jako Petr Dvořák, ale nebyl to Petr Dvořák. Generálním ředitelem tedy zvolila Jana Součka, který na svého předchůdce v mnohém naváže.

Nový generální ředitel České televize Jan Souček představil personální změny v managementu televize veřejné služby. Pravděpodobně nejsledovanější z nich bylo jmenování nového ředitele a šéfredaktora zpravodajství. Ředitelem zpravodajství se stal Petr Mrzena a šéfredaktorem od listopadu moderátor Michal Kubal. Organizační strukturu doplňují celkem čtyři zástupci šéfredaktora zodpovědní za jednotlivé oblasti.

Zástupkyní šéfredaktora pro řízení diskusních pořadů se stala Martina Riebauerová. Ta dosud zastávala pozici vedoucí dramaturgyně pořadů Události, komentáře a Interview ČT24. V České televizi působí posledních devět let, dříve byla mimo jiné zástupkyní šéfredaktora MF Dnes.

Za řízení reportážních pořadů je nově z pozice zástupkyně šéfredaktora zodpovědná Aneta Snopová, která je jednou z tváří pořadu Reportéři ČT. Řízením všech domácích redakcí zpravodajství ČT je pověřena další zástupkyně šéfredaktora Edita Horáková Hardošová.Všechny zahraniční aktivity, redakci i síť zahraničních zpravodajů vede zástupce šéfredaktora Martin Řezníček, bývalý zpravodaj ČT v USA a nyní moderátor ČT.

Další dva lidé jsou na pozici producentů. Za výrobu zodpovídá Helena Veselá, za řízení vysílání ČT24 a digitální produkty František Lutonský.

Změny v managementu Jana Součka měly podle jeho slibů přinést zeštíhlení organizační struktury televize. Například se měl snížit počet manažerů, ale to se zatím nestalo. Struktura managementu je v podstatě stejná jako za Petra Dvořáka, jen se některé pozice přejmenovaly, složení je do značné míry shodné také personálně.

Na prvním stupni řízení jsou dvě zcela nová jména: ředitel divize korporátních služeb Michal Fila a ředitelka divize Obsah Tereza Polachová. Pro Michala Filu není prostředí České televize cizí. Pracoval v ní šestnáct let, než na jaře 2021 odešel do firmy Home Credit na pozici vedoucího komunikace. V televizi například vedl brněnskou redakci zpravodajství.

Tereza Polachová má na starosti například vývoj nových programových formátů. Roky byla jako producentka nebo vedoucí výroby spojena s oceňovanými pořady české pobočky HBO. Je podepsána například pod snímkem Hořící keř o Janu Palachovi, špionážním dramatem Bez vědomí nebo seriálem Pustina.

Na první tiskové konferenci k uvedení do funkce Polachová naznačila, že Česká televize by se měla zaměřit na náročnější společenská témata. Jako příklad uvedla mezigenerační porozumění, sociální situaci nebo genderovou nerovnost. Jádro tvorby by nemělo být zaměnitelné s komerční televizí, produkce má být konkurenceschopná se zahraniční tvorbou.

To však neznamená, že by se Česká televize vzdala programových jistot, které jí zajišťují pozornost širšího publika. Také „za Součka“ tedy ze schématu nezmizí velkolepá taneční soutěž celebrit StarDance nebo zápolení nadšených pekařů v pořadu Peče celá země. Nic se nemá měnit ani na natáčení vánočních pohádek, které jsou charakteristickou tradicí Kavčích hor už od roku 1993.

Na objednávání pořadů a jejich následné umisťování do programového schématu ostatně bude dohlížet stejný ředitel programu jako za Petra Dvořáka. Milan Fridrich tuto funkci zastává nepřetržitě od podzimu 2011, přičemž se Česká televize několik let po sobě stala nejsledovanější televizní skupinou na celém trhu.

Programová divize oproti předchozímu vedení nabobtnala. Jan Souček se rozhodl, že si hlavní kanály České televize zaslouží vyhrazené manažery, kteří jsou podřízení Milanu Fridrichovi. Stanici ČT1 nyní vede Jiří Kokmotos, celoživotní zaměstnanec Českého rozhlasu, který jako první na jaře udělal rozhovor s Janem Součkem o jeho kandidatuře na nejvyšší pozici v České televizi. Stanici ČT2 dostal na starost dramaturg a producent Jan Štern, jenž byl jedním z finalistů konkurzu na generálního ředitele a Součka zaujaly některé z jeho tezí.

Jan Souček ve všech rozhovorech opakuje, že pro Českou televizi je klíčová digitální budoucnost. Ředitelem divize digitálních služeb jmenoval Jana Maxu, dosavadního ředitele vývoje pořadů a programových formátů. „Byl bych rád, aby Česká televize nebyla tím, kdo dohání vlak, který ve skutečnosti roztáčí naši komerční konkurenti, ale abychom byli tím, kdo udává trendy a je lídrem na audiovizuálním trhu. A teď myslím zejména ten digitální trh,“ řekl nový generální ředitel.

„iVysílání prodělalo v posledním roce neuvěřitelný skok, ale stále se má kam posouvat. Jednak ve vizuální atraktivitě prostředí, v personalizaci nabídky, ve vytváření speciálních sekcí a ve využívání potenciálu, který Česká televize tady na našem trhu má neporovnatelný s kýmkoliv jiným. Naše archivy, naše programové fondy jsou prostě nekonečné,“ dodal. „Kromě toho se domnívám, že iVysílání by do budoucna mohlo fungovat jako hybridní platforma pro zprostředkovávání i spousty dalších funkcionalit, které vlastně s rolí televize jako etalonu určité kvality a garanta nezávislosti a určitého demokratického prostředí v České republice souvisí,“ naznačil neurčitě.

O něco specifičtější byl ohledně přístupu na iVysílání. Službu by mohl využívat jen registrovaný plátce televizního poplatku. To je rovněž záměr, který už měl management Petra Dvořáka a objevil se také ve Dvořákově kandidátském projektu v červnu letošního roku. Přesná podoba tohoto „účtu poplatníka“ zatím není jasná.

Jan Souček a Milan Fridrich přislíbili rovněž návrat nostalgického seniorského programu ČT3. Jeho koncept by měl být trochu odlišný od vysílání v době koronavirové pandemie. Víc by se měl zaměřit na aktivní životní styl seniorů a mezigenerační porozumění. Předpokládaný termín obnovení vysílání je buď na podzim 2024, nebo od ledna 2025. Ani v tomto se Jan Souček neodchyluje od svého předchůdce, archivní program chtěl Petr Dvořák po znovuzvolení obnovit také, ve svém projektu ho ovšem koncipoval jako sdílené vysílání s kanálem zaměřeným na regiony.

Některé změny ve vysílání jdou udělat rychle, zejména na zpravodajském programu, jiné se projeví až za dlouho. Petr Dvořák předával Českou televizi s vyrobenými pořady (nebo přinejmenším zadanými do výroby) na tři roky dopředu. Je však otázkou, kolik změn, které Jan Souček naznačil, se reálně uskuteční.

Vliv na to bude mít několik souběžných faktorů, například složení a rozhodování Rady České televize, personální situace v televizi, technologický vývoj nebo změny na mediálním trhu. Tím nejdůležitějším parametrem je ale celková ekonomická kondice České televize. Na účtech je sice o miliardu korun víc, než bylo v plánu, jednak kvůli šetření za Petra Dvořáka a jednak kvůli úspěšně ukončeným sporům s Finanční správou o odpočty DPH v minulých letech. Jan Souček však odmítá, že by televize byla v nějak skvělé finanční situaci.

Před uzávěrkou tohoto textu veřejně oznámil, že chce ještě do konce roku objednat audit. „Mediálním prostorem v České republice koluje informace, že ČT je v nebývale dobré finanční kondici. Odcházející generální ředitel ilustroval tento stav faktem, že na účtu bude ke dvěma miliardám korun. Tato částka je pravdivá, ale je třeba doplnit, že celý tento objem není likvidní a v žádném případě nejde o objem financí, které ČT může využít pro své hospodaření nebo provoz,“ řekl Jan Souček na zasedání Rady České televize.

Reálně může televize nad rámec očekávaného výsledku hospodaření využít asi 200 milionů korun. Zbytek částky je vázaný na odložené investice nebo je předmětem dalších dosud neukončených sporů s Finanční správou.

Pětikoaliční vláda představila záměr zvýšit od ledna 2025 televizní poplatky a upravit definici poplatníků. Například u firem už by nezáleželo na tom, jestli vůbec nějaké přijímače mají, ale hradily by paušál podle počtu zaměstnanců. Největší zaměstnavatelé, třeba Škoda Auto, by každý měsíc odváděli televizní poplatky ve výši 16 000 Kč. Rozpočet České televize by tyto změny významně vylepšily, přiteklo by do něj asi 1,4 miliardy korun ročně.

Formálně koalice disponuje dostatečným počtem hlasů v dolní i horní komoře parlamentu, aby tento záměr prosadila. V praxi se ale proti novele zvedl hlasitý odpor na dvou důležitých frontách. Jednu skupinu odpůrců tvoří všechna soukromá média, která se bojí neférové konkurence a ohrožení vlastního podnikání. Druhou skupinu reprezentují Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy či obecně zaměstnavatelé, jimž se nelíbí, že by měli platit bez ohledu na vlastnictví přijímačů. Namítají, že jejich zaměstnanci v pracovní době nemají čas sledovat televizní vysílání, v mnoha firmách je navíc přístup na různá zařízení regulovaný.

Jan Souček tedy nemůže automaticky počítat s tím, že by příjmy České televize významně rostly. I v případě, že zákon projde v uvažovaném znění, by byly plně využitelné až od ledna 2026. Čím déle se o zákonu bude jednat, tím obtížnější ho bude prosadit, protože na podzim 2025 budou sněmovní volby. A jestliže v nich zvítězí hnutí ANO, Andrej Babiš chce prosadit pravý opak toho, co současná vládní koalice – poplatky by podle něj měly úplně skončit a nahradit by je mělo přímé financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu. K tomu se kloní také strana SPD v čele s Tomiem Okamurou.

Navíc ani novela nepočítá s automatickou valorizací poplatků nebo jiným modelem, jenž by zohledňoval míru inflace. Televize tak bude po několika letech znovu v situaci, kdy bude muset jít za aktuální parlamentní většinou s prosbou, zda by se hospodaření nedalo nějak řešit.

Hledání přesné podoby veřejné služby v digitální době by měla napomoci konference, kterou Česká televize a Ministerstvo kultury plánují na jaro 2024. „V tuto chvíli začínáme pracovat na přípravě konference, která by měla spolu s dalšími relevantními partnery v českém mediálním prostředí definovat a zpřesnit roli veřejnoprávní televize v České republice pro další dekádu. Nejde tedy o debatu o tom, jak by měl vypadat zákon o České televizi, který v obecné rovině definuje základní úkoly. Chceme dosáhnout zpřesnění těch akcentů, které jsou před námi. Musí reflektovat celospolečenskou realitu okolo nás a v tak pokud možno stabilních dokumentech, jako je zákon, nemohou být definovány,“ vysvětlil Jan Souček.