Operace Dunaj. Takový krycí název měla invaze pěti armád do Československa v noci z 20. na 21. srpna 1968. Do země, která začala být na vkus Sovětského svazu příliš svobodná, před čtyřiceti lety vtrhlo půl milionu sovětských, bulharských, polských, maďarských a východoněmeckých vojáků s těžkou vojenskou technikou. Zejména devatenáctiletí sovětští vojáci mnohdy vůbec netušili, kde se vlastně objevili – mysleli si třeba, že potlačují povstání v Kazachstánu. Nerozuměli, proč jim lidé nadávají, když je přijeli zachránit.
Sovětská tisková agentura TASS mezitím vysílala do světa bizarní zprávy z paralelní reality, v níž davy Čechoslováků radostně vítají tankisty a děkují jim, že je konečně přijeli zachránit před záhubou, řízenou Západem. Ve skutečnosti vyvolal příjezd okupantů odpor. Invazi zaplatilo životem 108 lidí, z toho patnáct jich bylo usmrceno při obraně Československého rozhlasu na Vinohradské třídě.
Právě rozhlas byl vůbec prvním sdělovacím prostředkem, který o vpádu vojsk informoval. Stalo se tak v 1.55 ráno. O několik hodin později už na Vinohradské rachotily tanky a ozývala se střelba ze samopalů. Pražané stavěli tankům do cesty tramvaje, autobusy, nákladní auta i osobní vozy, kráčeli proti tankům s trikolorami na hrudi. Zoufalá snaha postavit se postupujícím tankům byla slyšet i ve vysílání, než kolem deváté ráno umlklo. Ale díky důvtipu rozhlasových techniků trvalo jen dvě hodiny, než se rozhlas znovu přihlásil ze skrytých studií a odstartoval pověstné štafetové vysílání, aby ho nebylo tak snadné vypnout.
Nejenom autentické vysílání Československého rozhlasu, ale řadu nových unikátních materiálů nabízí nový web (odkaz do internetového archivu, původní stránka už neexistuje), který u příležitosti 40. výročí srpnové okupace připravil Český rozhlas Online ve spolupráci se zpravodajskou stanicí Rádio Česko, archivem Českého rozhlasu a občanským sdružením Post Bellum (odkaz mimo tento web). Mnoho zajímavostí nabízí už teď – několik desítek dosud neznámých fotek z okupované Prahy, zvukový záznam přebírání vyrabované budovy rozhlasu opuštěné okupanty, vzpomínky vojáka Sergeje Magida a další. Další vzácnosti máme ještě v záloze a budeme je na webu uveřejňovat postupně.
(Připomínky můžete posílat rovnou mně na filip [tečka] rozanek [zavináč] rozhlas [tečka] cz, díky.)
Na závěr tu pro vás mám čtyřminutový sestřih z nočního a ranního vysílání Československého rozhlasu. Nepotřebuje komentář. Je dost výmluvný sám o sobě.
[audio:http://blok.rozanek.cz/wp-content/uploads/2008/08/sestrih-rozhlas.mp3]