V pražském hotelu Corinthia Panorama proběhl v rámci třídenní konference tel.con spectrum 2007 blok diskusí o digitálním vysílání. Podrobný program naleznete na oficiálních stránkách. Z velké části akce jsme přinášeli on-line zpravodajství.
9.18 Moderátor bloku Digitální televize Jan Potůček ve své prezentaci rekapituluje nedávné výroky různých subjektů mediálního trhu k dalšímu vývoji digitalizace. Následovat bude prezentace Zdeňka Duspivy, národního koordinátora digitalizace, ke zkušenostem z vypínání analogu na Domažlicku.
9.22 Zdeněk Duspiva shrnuje vznik a první kroky Národní koordinační skupiny pro digitální vysílání.
9.28 NKS by uvítala, kdyby se Senát vůbec diginovelou nezabýval a rovnou ji poslal k podpisu prezidentovi. Druhou možností by bylo, kdyby horní komora přijala diginovelu ve sněmovním znění. Naopak nejhorší by podle Duspivy bylo, kdyby se senátoři rozhodli provést v diginovele změny prostřednictvím pozměňovacích návrhů. Pak by se novela musela vrátit do sněmovny.
9.31 Plánovaná novela zákona o elektronických komunikacích by měla během měsíce jít do meziresortního připomínkového řízení. V březnu by se jí pak měla zabývat vláda. Novela by se týkala DVB-H, křížení vlastnictví a dalších aspektů.
9.33 „Když jsme připravovali novelu, naráželi jsme na pozůstatky minulých poslaneckých návrhů,“ uvedl Duspiva. Podle koordinátora to jsou především usnesení, která při přípravě minulého vysílacího zákona (231/2001 Sb.) neprošla standardním legislativním procesem, takže jsou například nejasná nebo nedotažená.
9.34 Zatím neformální Koalice pro digitální televizi by se měla brzy přeměnit v občanské sdružení a tím získat právní subjektivitu. Mohla by pak být partnerem různých aktivit. Momentálně se hledá manažer projektu, který by tuto transformaci měl na starosti.
9.35 Technická skupina NKS připravuje podle Duspivy tzv. D-Book, který by měl představovat shodu různých subjektů na digitálních standardech. Technická pracovní skupina také už vydala praktický manuál pro transformaci společných televizních antén na digitální rozvody.
9.38 Domažlice ukázaly, že informační kampaně jednotlivých televizních stanic jsou nejefektivnější, řekl Duspiva. Stát by v takovém případě nemusel kupovat reklamní časy a platit výrobu zvláštních spotů.
9.39 „V další fázi bychom chtěli řešit digitální rozhlasové vysílání. Přechodem na digitální televizi se uvolní III. televizní pásmo. Teď jsme tuto věc nepovažovali za prioritu, ale je čas se nad ní zamyslet,“ oznámil národní koordinátor digitalizace. „Je třeba se racionálním způsobem zamyslet nad rozhlasovou branží,“ dodal.
Jako konkrétní příklad současných problémů uvedl středočeský vysílač Kozmice. Na vysílání z něj bylo v roce 2002 vyhlášeno výběrové řízení, RRTV vybrala vítěznou stanici, ale z tohoto výkonného vysílače nakonec do dnešního dne nikdo nevysílá. Situaci komplikují soudní spory, RRTV asi na Kozmice vypíše nové licenční řízení. Rozhlasový trh by se podle Duspivy měl liberalizovat obdobně jako televizní.
9.46 Konference bude pokračovat v 10.05.
10.07 Jan Hamáček z Českých radiokomunikací prezentuje zkušenosti se startem digitálního vysílání z Vraního vrchu a z Bukové hory. Rekapituluje už známá fakta o rušení z Německa, pokrytí a výkonech vysílačů.
10.16 Digitální pokrytí na Domažlicku prověřovalo celkem pět měřících vozů, dva z Radiokomunikací a tři z ČTÚ. Dosud bylo změřeno pokrytí v přibližně 100 městech a obcích v regionu.
10.23 Radiokomunikace si každý měsíc mapují okruhy dotazů, které vznášejí diváci na call centrum. „Největší procento dotazů je na pokrytí,“ uvedl Hamáček.
10.26 „Část diváků na Domažlicku přesměrovala antény z Vraního vrchu na Krašov, část si zakoupila set-top-box, část set-top-box pro DVB-S. Zjistili jsme, že lidé preferují technicky nekomplikované řešení. Pro ně by bylo ideální, kdyby z jednoho směru přijímali co největší počet programů na jednom zařízení. Proto si ti bohatší rovnou zakoupili satelit,“ konstatoval zástupce Radiokomunikací.
10.28 V severním Německu se digitalizace rozvíjí bouřlivěji než v Bavorsku, tlak na přechod na digitální vysílání je tedy v severních Čechách vyšší než na Domažlicku. „Domažlice jsme měřili asi tři měsíce, a jednalo se asi o 560 měřících bodů. Tady měříme pokrytí už čtvrtý měsíc a jedná se asi o 1700 měřících bodů,“ popsal Hamáček. Měření by měla být vyhodnocena na přelomu října a listopadu, přičemž testy probíhají i na střechách domů.
10.33 O veřejnoprávním multiplexu teď bude mluvit Pavel Hanuš z České televize.
10.36 Digitalizace není jen DVB-T, upozorňuje Hanuš a zdůrazňuje, že jde o celý balík souvisejících problémů. „Nikdy v historii nebylo zavádění nové technologie podmíněno nucenou likvidací funkční a masově používané technologie staré,“ konstatuje Hanuš v prezentaci. „Naštěstí Domažlice ukázaly, že české obyvatelstvo je ochotno to akceptovat, byť ne s nějakým nadšením,“ poznamenal k nucenému vypínání analogového signálu.
10.39 Odlišnost mezi Domažlicemi a Ústím spočívá také v přístupu tamních starostů a komunální sféry k digitalizaci. „Když jsme přijeli do Domažlic, viděli jsme aktivitu. Když jsme přijeli do Ústí, setkali jsme se s pasivitou,“ podotknul Hanuš.
10.41 Hanuš: „Když jsme zkoumali zasaženost informacemi na Domažlicku, zjistilo se, že nejméně informováni jsou majitelé kabelových přípojek.“
10.44 Hanuš připomíná, že Česká televize musí dodržovat univerzální přístup ke všem platformám digitálního vysílání. Musí zajistit distribuci svého vysílání na všech reálně existujících terestrických distribučních platformách, maximálně napomáhat rozvoji a rozšiřování DVB-T i podporovat vysílání na dalších digitálních platformách (DVB-S, DVB-S2, DVB-H, IPTV…). Také tato povinnost má vliv na budování multiplexu veřejné služby.
10.47 Hanuš: „Současné zpoždění oproti ideálnímu předpokladu, co jsme měli, odhaduji na 12 až 15 měsíců.“ ČT podle něj z principu musí tlačit na co nejrychlejší postup, protože vysílá na 1100 převaděčích a vysílačích.
10.49 Bez existence multiplexu veřejné služby by se ČT nemohla aktivně podílet na procesu digitalizace, neboť tento multiplex je právní jistota pro její digitální vysílání, konstatoval Hanuš.
10.54 Pavel Hanuš znovu opakuje, že ČT se nebránila vypsání výběrového řízení na provozovatele multiplexu veřejné služby v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Problémem ovšem bylo, jak stanovit jeho zadání. Když bylo technicky správně, bylo podle všech právních posudků v rozporu se zákonem. Když bylo v souladu se zákonem, bylo zase technicky nedostatečné, protože jediným kritériem, který televize mohla stanovit, byla v podstatě jen cena.
10.57 „Česká televize je v tuto chvíli připravena vypsat veřejnou obchodní soutěž podle obchodního zákoníku,“ oznámil manažer projektu digitalizace v ČT. „Čili – nechystáme se v této chvíli přímo oslovit jednoho jediného operátora,“ podotknul.
11.01 Hanuš: „Digitalizace je charakterizována dvěma slovy – diverzifikace a fragmentace. Musíme se s tím smířit.“
11.02 Analagové sítě, zejména v případě programu ČT2, mají často překryvy, což České televizi nahrává při přechodu na digitální vysílání. Cílem televize je dosáhnout maximálně dosažitelného pokrytí v co nejkratším čase a s co nejmenšími poruchami. A zároveň být maximálně operativní a flexibilní při řešení krizových situací.
První krokem bude dokončení pilotního projektu v Ústí nad Labem. Hanuš upozorňuje, že podmínky, které si Nova kladla v případě vypínání analogu na Domažlicku, pro Ústecko neplatí a jednání začnou nanovo.
11.05 Následovat bude zahájení výstavby multiplexu 1 s částečným využíváním ČT2 a záměnou kmitočtů pro vysílání ČT1. To otevře cestu pro přechod České televize ze sítě A do sítě 1 v Praze, Brně, Ostravě, Ústí a Domažlicích. Ze sítě A se stane síť 2, která bude plně k dispozici komerčním vysílatelům.
11.08 „Veřejná obchodní soutěž má výhodu, že může stanovovat šibeniční termíny,“ glosoval Hanuš. V tom případě by veřejnoprávní multiplex mohl začít vysílat z Krašova na přelomu prosince a ledna.
11.10 Zástupce slovenské licenční rady zajímá, z čeho bude Česká televize platit výstavbu sítě. Hanuš odpovídá, že část prostředků plyne z vnitřních úspor, další z koncesionářských poplatků a dodatečným zdrojem pro řešení krizových situací budou příjmy z reklamy dle diginovely.
11.14 Slovo má další řečník, Václav Mach z Asociace provozovatelů mobilních sítí. Jeho prezentace se týká mobilní televize.
11.20 „Z průzkumu ve Finsku vyplynulo, že 58 % potenciálních uživatelů by mělo o tento typ služby zájem za předpokladu, že bude cenově dostupná, plně funkční a bude nabízet atraktivní obsah,“ nastínil zájem zákazníků o mobilní televizi Mach.
11.22 Klíčovou vlastností DVB-H je interaktivita, která přináší služby s přidanou hodnotou – stahování hudby, hlasování, nakupování a další. „Zkuste si představit, že máte možnost si místo poslouchání mé nudné přednášky na mobilním zařízení pustit televizní program,“ glosoval Mach. Mobilní televize podle něj bude sloužit k ukrácení dlouhé chvíle třeba při jízdě v městské hromadné dopravě nebo při čekání, ke sledování celovečerního filmu vhodná není.
11.29 Tři čeští mobilní operátoři chtějí sdílet společnou síť pro mobilní televizi. Řeší ovšem tři otázky – který z nich bude držitelem vysílacích práv, který majitelem vysílací licence, a kdo by dostal kmitočtový příděl. Asociace provozovatelů mobilních sítí na ně hledá odpověď v rámci speciální pracovní skupiny.
11.36 Dopolední blok konference skončil. Pokračovat bude ve 13.35 panelovou diskusí.
13.15 První otázka na panelisty: jak hodotí diginovelu a jaké předpokládají komplikace při jejím schvalování v Senátu? Petr Štěpánek je rád, že novela prošla konsensuálně sněmovnou. „Uměl bych na novele najít mouchy, ale nehledám je. Fakt, že novela existuje, mnohonásobně převyšuje nebezpečí z dílčích chyb,“ uvedl. „Zástupci mediální komise Senátu se podíleli na přípravě novely již v době, kdy ji projednávala poslanecká sněmovna. Odvážím se předpokládat, že novela v Senátu nenarazí na nějaký odpor – buď se tím Senát nebude zabývat, a pokud ano, pak bude schválena ve sněmovním znění,“ věří Štěpánek.
Podle člena Rady ČTÚ „při spouštění vysílačů a multiplexů narazí operátoři na spoustu problémů, např. ve vztahu operátor – provozovatel vysílání“. Některé věci je podle něj třeba dolaďovat za chodu, ne je rovnou predikovat v novele.
Vydání nového technického plánu přechodu Štěpánek odhaduje na dobu před koncem roku. „Na půdě Rady ČTÚ jsme o tom debaty ještě nevedli, na půdě ČTÚ se o tom debaty vedou,“ uvedl.
13.20 Se zněním diginovely je podle národního koordinátora Zdeňka Duspivy spokojena i Národní koordinační skupina. „Je s ní v zásadě spokojena, i s těmi kompromisy. My jsme řekli, že trváme na vládní předloze, ale pozměňovací návrhy nenarušují její princip. Preferovali bychom, aby zásahy Senátu byly co nejmenší,“ řekl Duspiva. Věci kolem DVB-H by měla řešit novela zákona o elektronických komunikacích, na kterou se nyní NKS soustředí.
13.22 Moderátor diskuse Filip Rožánek připomněl, že Evropská komise preferuje DVB-H jako celoevropský standard pro mobilní televizi. Podle Václava Macha z Asociace provozovatelů mobilních sítí bylo toto prohlášení komisařky Viviane Redingové dáno technologickou lobby a mělo politický podtext. U českých operátorů podle jeho slov „panuje obecně podpora pro DVB-H; netvrdíme, že to má být jiný standard, i když se možná budou chtít prosadit jiné technologie, např. on-demand, které budou fungovat jako doplněk.“
Diginovela se mobilních operátorů týká také v pasáži, kde jim prostřednictvím institutu tzv. „must carry“ přikazuje šířit v nejnižší nabídce všechny nekódované digitální stanice. Totéž přikazuje i kabelovým operátorům, kteří se již chtějí obrátit se svou stížností k EK. „My jsme zaregistrovali negativní postoj v případě kabelových operátorů, ale záleží na tom, jak uživatelsky žádané budou programy na malém displeji. My nebudeme iniciovat změnu, protože bude odpovídající prostor k začlenění kanálů. Pokud jde o dlouhodobě udržitelný stav, tak bude prostor to postupně korigovat, ať ze strany EK či selským rozumem,“ doufá Mach.
13.25 Nové digitální televize, které dostaly licence a posléze o ně rozhodnutím soudu přišly, zatím nemají v ruce žádné nové rozhodnutí, které by situaci posunulo dál. „Zatím nám žádný hezký dopis od soudu nepřišel. Od června, kdy se Zdeněk Zajíček a spol. začali zabývat novelou, si myslím, že aktivita na všech soudech skončila a odsunulo se to někam do pozadí a čeká se na diginovelu,“ prohlásil Balvín. „Diginovele jsme věnovali čas a energii, neustále jsme ustupovali, až jsme ustoupili k variantě, která je pro nás přijatelná. Pokud by nebyla, stali bychom se brzdiči. Někdo brzdí doteď. Tým, který zpracovával novelu, jednal opravdu se všemi a nikdo si nemůže stěžovat, že by byl vynechán,“ míní ředitel hudební televize Óčko.
„Ve chvíli, kdy bude tento zákon schválen, celý proces soudů bude ukončen. Pokud jsme přistoupili na tuto formu vrácení licencí, které jsme řádně získali a přispěli jsme k liberalizaci televizního trhu, nemůžeme si na nic stěovat. Ukázalo, se, že teprve vypnutím se celý proces rozběhne a rozbíhá ho ČT jako hlavní běžec. Snad se to uspíší a najdou se cesty, jak dokrýt uzemí jinak, než drahým pozemním digitálním vysíláním. Snad to dojde k nějaké národní satelitní platformě, jako například ve Francii, která bude praktičtějí a levnější,“ dodal Balvín. Óčko sleduje týdně 760 tisíc lidí, ale kolik z nich tak činí na satelitu, to se prakticky nedá zjistit. „Je tu nějaké procento obyvatel, které má satelitní příjem, ale satelit Astra se liší od UPC Direct a Digi TV. Víme, kolik lidí nás na satelitu má, ale nevíme, kolik se jich dívá.“
Óčko by chtělo nejprve digitálně vysílat v Praze a Brně. „Teď do konce roku vysíláme experimentálně ještě v Praze. Jsme připraveni začít vysílat hned, ale záleží na tom, jaké kdo nabídne podmínky,“ doplňuje Balvín.
Óčko počítá i s interaktivními službami. „Máme to vyzkoušeno, přes set-top-box O2 se dá hlasovat do hitparády. To ale není nějakou prioritou, zatím se modlíme, aby zákon prošel. Začít teď jednat o rozšíření interaktivních služeb je předbíhání doby,“ uzavřel ředitel Óčka.
13:30 „Nynější stav digitalizace se jmenuje dead lock. Systém sice běží, ale je nepoužitelný, protože nemá žádnou odezvu,“ zahájil svůj příspěvek Pavel Hanuš z ČT. „Já chápu diginovelu jako reset něčeho, co se nevydařilo. Je to krok, bez něhož bychom se neposunuli. Legislativa nikdy nepostihne, co se nám může stát třeba z ekonomických či technických důvodů. Důležité je, aby systém byl nastaven tak, abychom mohli regovat. Je třeba se dívat pozitivně: Je tam sada dalších problémů – pokrytí, financování, DVB-H, to je pravda, ale v tuto chvíli je to jediný možný pozitivní krok. Pak je tady novela ZEKu, vysílacího zákona a tam můžeme opravit případně to, co po několika měsících nastane,“ uvedl Hanuš.
13.35 V panelu odpovídal na otázky i Martin Roztočil z Českých radiokomunikací. „Naše společnost měla [ohledně stavění sítí] vždycky jasno. My jako lídr máme zpracováno všechno, co s tím souvisí – je tu otázka contentu a provozovatelů vysílání, což se pohnulo. Druhý krok je nový TPP, jeho termín. Všechny termíny [budování sítí] jsou závislé na faktu, kdy bude TPP platný a reálný. Chceme se zúčastnit všeho tak, aby plán byl jasný,“ prohlásil vedoucí úseku vysílacích služeb Roztočil. „Připravenost operátora závisí na technických podmínkách a na uvolňování analogových kmitočtů pro digitální vysílání. Než tady říkat odhady, jaké procento v jakém termínu bude pokryté, jsem pro to, aby se na ČTÚ začalo pracovat na updatu TPP, aby se k tomu všichni mohli vyjádřit.“
Existují podle něj dvě cesty rozšiřování pokrytí. „Sítě mohou být stavěny buď rychle s dokrývači, nebo budou stavěny po jednotlivých ucelených oblastech, kde bude zajištěno dokonalé pokrytí a pak se bude pokračovat další oblastí,“ přiblížil. Pro jednu z variant se stát musí rozhodnout.
13.38 Pavel Hanuš připomněl, že klíčem k rychlému postupu digitalizace je uvolňování analogových kmitočtů. „Jak rychle je televize uvolní, tak rychle to půjde. Jak víte, ČT chtěla spustit veřejnoprávní multiplex v Pardubicích a Jihlavě, ale rušení signálů tam je takové, že ty vysílače nemůžeme spustit. Výstavbu sítí a vypínání analogu nejde oddělit,“ upozornil.
13.41 Ani dnes Martin Roztočil neprozradil, jak dopadla jednání s televizí Nova ohledně vysílání z Bukové hory. „My výsledky jednání nezveřejňujeme. Probíhají. Kdy se Nova připojí do datového toku z Bukovky, to je otázka na Novu,“ odpověděl.
13.42 Václav Mach: „Rozumím tomu, proč komerční televize nespěchají. Akcionáři vědí, že jsou tu dvě, které se dělí o reklamní trh a legislativci omezili možnosti inzerce na ČT. To je špatně, je to zasahování do tržního prostředí. Zadavatelům inzerce se zdražil reklamní prostor. [Nova a Prima] si snaží zafixovat inzerenty a zpomalit nástup nových programů. Záměr omezit inzerci na ČT, aby se usnadnil vstup novým stanicím, měl opačný efekt. Zafixoval inzerenty na 2 stanicích,“ podotknul. Důvodem je to, že se start nových stanic nestihnul v době, kdy jim měly peníze z reklamy plynout.
13.44 „Uvažme, jak jsme se dostali do dead locku,“ vyzval předseda RRTV Václav Žák. „Legislativa nevyjasňovala, za jakých podmínek může stát zasáhnout do podmínek analogové licence, a to se nestalo nikde na západ o hranic. Kolegové z médií měli tendenci optimisticky psát o rychlosti digitalizace a nepsali o problémech. Nyní máme, pominu-li pozměňováky v parlamentu, druhé nejlepší řešení, které se mohlo stát. My teď vytváříme motivační prostředí. Tam, kde probíhá digitalizace, probíhá i liberalizace trhu.“
13.50 Kromě digitální novely bude mít zásadní vliv na český mediální trh i novela směrnice Televize bez hranic. Ta by měla být schválena na evropské úrovni v prosinci.
„Novela směrnice je důsledkem konvergence médií,“ uvedl Žák a pokračoval: „Koncept klasického vysílání začal na trhu vytvářet nerovnost. Na různých platformách jsou různé typy služeb, které potřebují různé typy opatření, existují individuální služby… Směrnice na to reaguje tvorbou vrstev způsobu regulace. Připravuje se třeba vrstva „lehčí“ regulace pro služby, které by byly individuální, na vyžádání. Tak ty by nepodléhaly regulaci vůbec,“ nastínil předseda RRTV. „Otázka je, jak na to budeme reagovat u nás. Dá se směrnice implementovat do stávajícího zákona, který neustále generuje rozpory? Nebo napíšeme nový zákon? Ale velká poptávka po novém mediálním zákoně asi nebude. Na diskusi máme dva roky. Je téměř jisté, že od 1. ledna bude směrnice platná a musíme pracovat rychle,“ vyzval Žák.
13.52 Podle Zdeňka Duspivy bude při implementování novelizované směrnice otevřený prostor pro diskusi. „Bude veřejný panel na ministerstvu kultury,“ slíbil Duspiva. Jako pozitivní krok vnímá, že směrnice otevírá možnost dalšího financování televizního vysílání v podobě product placementu.
13.55 Uvolňování III. televizního pásma v důsledku vypínání analogového vysílání otevírá prostor pro digitální rozhlasové vysílání v DAB. „My budeme strašně rádi licencovat, pokud budou existovat technické prostředky pro šíření stanic. Soukromý sektor nemá nyní zájem vstupovat do digitálního vysílání, protože je tu otázka návratnosti investice. I v Německu jsou rozpačité výsledky. Chytlo se to jen v Británii a zřejmě i v Dánsku. Předpokládám, že si to veřejnoprávní rozhlas vezme jako svůj pilotní projekt a pak se k tomu přidá komeční sektor,“ konstatoval Václav Žák.
13.58 „Já jsem liberál a jsem poslední, kdo by bránil komukoliv v jakémkoliv vysílání,“ navázal Petr Štěpánek z Rady ČTÚ. „Já jsem se ptal provozovatelů rozhlasového vysílání a zatím jsem fyzicky viděl jednoho broadcastera, který by se hrnul do digi vysílání. Když jsem se ptal jakéhokoliv jiného majitele rádia, pak byl jeho postoj skeptický,“ řekl. Důvodem skepse u komerčních rádií je, že nevidí obchodní model, který by zajistil zisky z digitálního vysílání. „Něco jiného je Český rozhlas, kde do jisté míry nositelé těchto tendencí nemusí počítat má dáti-dal,“ míní Štěpánek.
14.00 Podle předsedy RRTV nehrozí v případě rozhlasové digitalizace stejné komplikace jako v případě té televizní. „A to z toho důvodu, že FM se nemusí vypínat,“ upozorňuje Žák. Národní koordinátor Zdeněk Duspiva poznamenal, že nad digitálním rozhlasem je třeba se zamyslet a při aktuálních úpravách zákonů je třeba začít hovořit o budoucnosti.
14.10 Závěrečná otázka pro všechny panelisty zněla, zda 10. října 2010 nastane v České republice skutečně analogová tma. „Martin Roztočil mne nazývá nezřízeným optimistou i teroristou. Já jsem zastáncem tvrdého přístupu k obyvatelstvu, já bych to vypnul hned. Ale myslím si, že za 3 roky bude pokryto tak 75 procent území a zbytek dokryjeme satelitem. Za tři roky bude skutečná analogová tma bez toho, aby někde byl dokrývač, kde budeme dokrývat nějakých 500 lidí. Nevím, zda to bude přímo toho 10. 10., ale tak 30. 12. 2010 by měla být analogová tma,“ odpověděl Jiří Balvín.
14.13 „Já v ten termín také věřím, je to i v zájmu televizí,“ reagoval Zdeněk Duspiva.
14.14 Pavel Hanuš: „V roce 2010 bude převládáat digi. Pokud si nadefinujeme, že bude analogová tma, tak bude analogová tma. Nevím, zda bude vypnut každý dokrývač. Budou jiné podmínky na medálním trhu, jiné poměry platforem a bude jiná situace, než dneska.“
14.15 Václav Mach: „Mám pokulhávající analogii s mobilním signálem. Tam služby typu NMT zašly na to, že GSM bylo kvalitnější. Tak se došlo k závěru, že Telefónica vypnula NMT a využila to na CDMA. Pokud nedojde k direktivnímu vypnutí, nebude analogová tma.“
14.16 Martin Roztočil: „Pokud chápu analogovou tmu tak, že nebude jediná analogová technologie, tak v tomto termínu analogová tma nenastane. Ale důležité je, aby současné procesy pomohly nastartovat rozvoj digitálních sítí a byly k tomuto datu v rozsahu, o němž bude konsensus. Ale tma nebude.“
14.17 Václav Žák: „Já si nechci hrát na jasnovidce. Tři roky je obtížné predikovat. Bude docházet k posunu mezi platformami, budou nové platformy, ukáže se u nás bezdrátový kabelový přenos, technologie se promění. V bohatých zemích na mnohem větších trzích tyto procesy trvají mnohem déle. A my nemáme nástroje na direktivní zvládnutí situace, musíme mít motivační prostředí. Přál bych si, aby měli kolegové pravdu, ale obávám se,že to tak nebude.“
14.18 Petr Štěpánek: „Myslím, že správné číslo zmiňoval Jiří Balvín, tedy nějakých 70 procent, to je levné a přirozené. Pokrytí zbytku bude problém. Stávající televize ve snaze proces brzdit si do zákona ustavily, že pokrytí digitálu musí být stejné jako analogu. A já se obávám, že si upletli bič sami na sebe, protože to dokrytí bude muset někdo zaplatit. A to nebudou operátoři, ale ty samotné televize. Ale pokud se třeba objeví noví silní hráči, kteří televizní realitu vrhnou jiným směrem, může se stát, že akcionáři velkých TV zjistí, že jejich managementy brzdily příliš dlouho.“
14.20 Dotaz od novináře z Wall Street Journal: „Má těch šest dalších stanic šanci, když sledovanost televizí stále klesá?“ První odpovídal Jiří Balvín: „Šanci mají, i když situace na českém televizním trhu je odlišná, než když začaly vznikat. Televize, které jsou nyní postaveny jako plnoformátové, na tomto, stejně jako na německém trhu, nemají šanci na úspěch. Jediné, které přežily, jsou veřejnoprávní. Kdybychom my jako Óčko začali nakupovat seriály a dělat reality show, zklameme a zmateme diváka tak, že od nás odejde. Pokud by se někdo pustil do souboje s dvěma současnými komerčními stanicemi, tak to může být buď blázen nebo Murdoch, aby si řekl, že pět lid do toho bude sunout peníze. Nikdo už nebude mít šedesáti- nebo sedmdesátiprocentní podíl na trhu. My zaspali, protože se tu mělo digitálně vysílat v roce 2003. Je 2007 a zatím se nevysílá. Proto za televizemi musí stát silní investoři. Musí zvážit, na jakého diváka se zaměří. Představa, že na ČR je šest multiplexů, to je úplně zbytečný. Že by tu vzniklo 24 televizí, to by bylo obtížné,“ obává se ředitel Óčka.
14.25 Pavel Hanuš: „Je evidentní, že v období přechodu je trh deficitní. Silní investoři budou muset vykrýt deficit v etapě výstavby sítí. Poté se výnosy a náklady stanic narovnají. Situace je tu nestandardní, vždyť víme, na jaké síti vysílá největší stanice a jak byla předána. Čeká nás ekonomicky složité období, ale na konci vznikne vyvážený trh. Na konci to musí dopadnout dobře, jenže ne pro všechny.“
14.27 Václav Mach: „Sledovanost klesá, ale cena inzerce stoupá. Nové televize s tím budou mít problémy.“
14.28 Dotaz Juraje Oravce ze slovenského Výzkumného ústavu spojů k DVB-H. O kolika sítích se uvažuje v ČR a jak to vypadá s HDTV v DVB-T?
Pavel Hanuš: „Náš názor je, že pokud DVB-H, tak to budou deriváty toho, co se vysílá, upravené pro DVB-H a doplněné službami. Pokud jde o HDTV, v tom horizontu, na který se díváme, je to nereálné, protože na to nemáme prostor a protože je to nesmírně drahé. Jedině, že by ČT měla takový přebytek prostředků, že by nevěděla, co s nimi, což vylučuji. Nevidím to do roku 2012 terestricky. Hlavní distribuční cesta pro HDTVje satelit.“
Petr Štěpánek: „Uvažuje se tu o systému MPEG-2, takže v dohledné době HDTV v pozemním digitálním vysílání nebude.“
Václav Mach zopakoval, že čeští operátoři budou sdílet jeden DVB-H multiplex. „Další multiplexy považuju za nereálné,“ uzavřel tento diskusní panel.
Následovaly diskusní bloky o HDTV a slovenském vývoji digitálního vysílání. Informace z těchto bloků přineseme v samostatných článcích. Čtvrteční závěrečný den tel.con spectrum 2007 bude věnován IPTV.