• Dnešní Reflex přinesl materiál k nedožitým sedmdesátinám Olgy Havlové. Vloudilo se do něj faktografické faux pas. U jedné z použitých fotografií Reflex informuje v popisku čtenáře, že jde o fotku z pobytu O. H. na Hrádečku „v únoru 1996“. Háček je v tom, že Olga Havlová zesnula po boji s těžkou nemocí 27. ledna 1996. Ostatně, je to vidět i na záběru smutečního oznámení Václava Havla v čísi ruce, který je jen o kousek výš na stránce… Tomu se říká úlet.
  • Dovedlo mě to ke vzpomínce na den úmrtí bývalé první dámy. Nova tehdy ještě vysílala Gumoviny, krátké skeče s Gumáky před Televizními novinami. A právě v tento nešťastný den pustil kdosi nezodpovědný do vysílání Novy vulgární kus, v němž figurína Olgy vyčítala Havlovi nevěru a vůbec byla ztvárněna jako hádavá megera. Málokdy o něčem říkám, že je to nevkusné, protože vkus si každý určuje sám, nicméně tohle tehdy diváky řádně nadzdvihlo a bylo to nejen nevkusné, ale navíc nevtipné. Šlo čistě o útok na prezidenta, jeden z řady, které Nova odvysílala ať už ve zprávách nebo v jiných narážkách v jiných pořadech. Už vzhledem k tomu, jaký respekt první porevoluční manželka prezidenta mezi běžným lidem měla, donutil ohlas diváků komerční televizi, aby tenhle těžký lapsus vyřešila. Generální Železný se za nevyvedené Gumáky omluvil nejen ve Volejte řediteli hned následující sobotu, ale rovněž zaslal Václavu Havlovi osobní omluvný dopis. Nova po smrti Olgy Havlové na chvíli ubrala plyn, ale po nějakém čase už s chutí informovala o sebemenším prohřešku hlavy státu. Koncem roku 1996 pak Havlovi zasadila největší dělovku Vávrova zpravodajství – dva externisti pro Novu natočili prezidenta přes okno III. chirurgické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice ze střechy protější budovy. (V bulvárním zpracování se o skandálu, který následoval, můžete dočíst v této kapitole (odkaz do internetového archivu, původní stránka už neexistuje) z knížky Přemysla Svory Sedm dní, které otřásly Hradem)
  • Albatros stáhnul trestní oznámení na neznámého pachatele, které podal v souvislosti s nelegálním překladem pátého dílu Harryho Pottera. Ten byl krátce zveřejněn Lukášem Lánským, jedním z přispívajících autorů magazínu PC Svět. Překladatel StarKiller prý neměl v úmyslu překlad šířit veřejně, jen potřeboval místo na internetu pro pracovní účely. Albatrosu to zase tolik nevadilo, nicméně licenční smlouva na vydávání příběhů malého kouzelníka vyžaduje, aby tyto případy postihoval, jinak by hrozilo, že by další vydávání Pottera v češtině bylo Rownlingovou zatrhnuto. Šlo tedy o oznámení-neoznámení. Jeho stáhnutí je podle mého správný krok. Sypat popel na hlavu by si měla především J. K. Rowlingová a nakladatelství Bloomsbury, které anglický originál poskytlo k překladu až po vydání knížky ve Velké Británii a tím oddálilo vydání národních verzí na neúnosnou míru.