Veřejné slyšení kandidátů do Rady Českého rozhlasu

‼️ Seznam všech 23 kandidátů s časy vystoupení ve sněmovně (otevře se v novém okně) 21:29 · Program slyšení

Kandidáti se začnou představovat 21. 2. 2019 v 8 hodin ráno. Na každého je v programu vymezeno 15 minut, ve kterých jsou zahrnuté i případné otázky poslanců. V 15 hodin pak naváže zasedání volebního výboru, který na základě svého hlasování sestaví kandidátní listinu se šesti finalisty.

08:00 · Poslanci i první kandidáti se už scházejí

08:04 · Účast poslanců dnes není vysoká…

08:07

Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec zahájil veřejné slyšení. Ze členů výboru jsou omluveni Petr Dolínek, Radek Holomčík, Aleš Juchelka, Miroslava Němcová, Bohuslav Svoboda a Tomáš Kohoutek. Dva kandidáti nakonec na veřejné slyšení nedorazí: Petr Šafařík (vážné rodinné důvody) a Irena Žantovská (nemoc).

08:08

Slyšení sleduje senátor Lukáš Wagenknecht. Podle Berkovce se volební výbor sněmovny domluvil na užší spolupráci se senátní mediální komisí.

08:09

Každý z kandidátů má 5 minut na prezentaci, pak je 10 minut na otázky poslanců.

08:12 · První kandidát: Petr Fischer

„Moje kandidatura není nějakou osobní ambicí, je to vyslyšení prosby organizací, které mě nominovaly, ať už je to Syndikát novinářů, ARAS nebo FITES. Mají pochybnosti o tom, jak současná rada funguje, je podle nich málo oponentní a málo plní kontrolní funkci, funkci zástupce veřejnosti. Veřejnost nemá možnost ovlivňovat směřování rozhlasu v základním strategickém smyslu, jak ho vymezuje zákon. Některé jejich obavy jsou podle mě oprávněné. Český rozhlas potřebuje dlouhodobější strategii vzhledem k tomu, jak se proměňuje společnost i rozhlasový trh. Na současné podobě fungování rozhlasu se to moc neodráží. Snažil bych se o co nejširší kontrolu fungování rozhlasu a zprostředkování námitek veřejnosti. Aby veřejnost měla pocit a jistotu, že komunikace probíhá oběma směry a veřejnost je uvnitř, nikoliv venku. V celé Evropě vidíme, jak se proměňují způsoby komunikace. Český rozhlas na to není připraven finančně, rada nedává důraz na dlouhodobé strategické investice.“

08:15

Dotaz Martina Kolovratníka, ANO: „Vaše vystoupení bylo velmi věcné, to chci ocenit. Byl jsem kdysi rozhlasákem, toto prostředí velmi dobře znám. Myslím, že by uchazeč měl mít jistou karenční dobu mezi tím, kdy byl zaměstnán a kdy chce do Rady ČRo. U vás je ta doba téměř nulová, neberte to špatně. Říkal jste, že to není žádná osobní ambice. Ale přes to, dění, které bylo spojeno s vámi a se stanicí Vltava, je velmi čerstvé. Ujistěte nás, že nebude rezonovat ve spojitosti s vaší funkcí.“

08:17

Petr Fischer: „Moje dvacetileté působení v médiích je dostatečnou zárukou. Necítím se být rozhlasákem, ale člověkem, který pracuje v médiích a přemýšlí o jejich roli ve společnosti. Jsem si vědom, jak jsou rozděleny role a všechny věci beru čistě obsahově. Jde mi o obsah a o to, jak se vytváří. Nejde mi o mocenské vztahy nebo být někomu nadřízený. Moje ambice je ryze profesionální. Cítím odpovědnost vzhledem k nominaci těch organizací. Mohl bych pomoci tomu, aby pozice Českého rozhlasu byla lepší, aby mu veřejnost důvěřovala a měla ho za svůj.“

08:17

Pavla Golasowská, KDU-ČSL: „Máte nějaký konkrétní plán, jak z pozice radního ovlivnit rozpočet Českého rozhlasu?“

08:20

Petr Fischer: „Veřejnost rozpočtu nerozumí, je nutné o něm veřejně diskutovat. Návrhy se projednávají především uvnitř rozhlasu, ale pokud jde o tak závažný dokument, měla by být veřejná diskuse širší. Peníze by se měly dávat především na investiční projekty, na zpravodajství, na původní tvorbu. Český rozhlas je normotvorná instituce nejenom z jazykového hlediska, ale i kulturního pohledu. Rozpočet není jenom nějaký provozní dokument, ale nástroj plnění veřejné služby. Z tohoto pohledu nikdy nebyl poměřován. Vedení rozhlasu dlouhodobě není schopno s veřejností komunikovat o penězích, které každý z nás přidává do rozpočtu prostřednictvím poplatků.“

08:21

Martin Kolovratník, ANO: „Často je ve veřejném prostoru otázka DPH, jak bude využito nebo ne. Nemám tedy pocit, že by vedení rozhlasu nekomunikovalo o rozpočtu. Znáte základní parametry rozpočtu?“

08:24

Petr Fischer: „Debata probíhá ve sněmovně nebo vevnitř rozhlasu. Měl by být slyšet názor koncesionářů, kam peníze plynou, a tímto směrem rozhlas nikdy otevřel nebyl. Dvě a čtvrt miliardy je převážně rozděleno na personální výdaje, ubývá peněz na marketingové záležitosti a podobně. Peníze, které jdou na komunikaci s veřejností, nejsou příliš vysoké. Je otázka, jak efektivně jsou vydávány. Nemyslím si, že nejlepší cestou komunikace s veřejností je uspořádání velkého koncertu. Jde o vnitřní přeskupení rozpočtu, lepší žebříček priorit, které by ten rozhlas měl mít. Je k úvaze, když se přistoupilo k personální reorganizaci, zda nepřistoupit k širší reorganizaci i v kontextu toho, jak třeba klesá poslechovost regionálních stanic. Rada řekla před půl rokem řekla, že ředitel splnil všechno, co měl ve svém projektu, tak je otázka, co bude dělat ty další tři roky? Český rozhlas potřebuje vizi do budoucna.“

08:24

Lubomír Španěl, SPD: „Slova pana magistra mě velmi zaujala, mluvíte velmi rozumně. Umíte si představit, že by Český rozhlas přešel na financování v systému příspěvkové organizace?“

08:26

Petr Fischer míní, že stávají koncesionářský systém je dlouhodobě správný. „Zákon o Českém rozhlase je poměrně starý, celý systém by potřeboval legislativní inovaci. Jsem zastáncem způsobu jako ve Velké Británii, kdy se každých deset let vyjednají nové podmínky fungování médií veřejné služby. Možná to tam zúží na sedm let, protože svět letí rychle dopředu. Navrhoval bych mít dlouhodobější rozpočtový rámec, jako je to při projednávání Charty BBC v Británii.“

08:32 · Druhý kandidát: Lukáš Landa

„Oproti ostatním kandidátům mám specifické postavení. S některými z vás jsem se mohl setkat při natáčení reportáží, a to nemusí být výhoda, protože natáčím věci, které politikům nejsou úplně příjemné. Těžko mě může někdo podezřívat, že bych byl předmětem politických dohod. Celý život se věnuji natáčení kritických reportáží. Moje profesní kariéra je úzce propojena s médii veřejné služby. V roce 2002 jsem začínal na stanici Český rozhlas 6, ale převážná část mého profesního života je spojena s Českou televizí, konkrétně pořadem Reportéři ČT. Věnoval jsem se například kauze plzeňských práv nebo jízdenek dopravního podniku. Vyučuji televizní publicistiku na novinářské škole. Kandiduji kvůli zkušenostem s investigativní publicistikou. Vedení rozhlasu se ji rozhodlo posilovat, což přináší celou řadu stížností, které musí rada projednávat. Mé zkušenosti by v tomto ohledu mohly radě prospět. Víte o kauze Janka Kroupy a reportáže o Agrofertu. Na radě padala argumentace o účelovém načasování, protože premiér šel prezidentovi představit složení vlády. Pokud si někdo myslí, že novináři se řídí tím, kde je zrovna premiér, tak to tak v redakcích nechodí. To by reportáž nemohli odvysílat nikdy. Pokud bych se měl vyjádřit k celkové kondici ČRo, tak s výjimkou Dvojky se mu celkem daří, ať už z ohledu vyrovnaného rozpočtu nebo spokojenosti publika a poslechovosti. Nahoru jde i můj oblíbený Plus. Vyzdvihl bych stoupající tendenci portálu iRozhlas nebo projekty k výročí roku 1968. Pokud jsem zaznamenal, generální ředitel už prezentoval kroky ke změně stanice Dvojka. Velký problém vidím v komunikaci kolem personálních změn.“

08:33

Pavla Golasowská, KDU-ČSL: „Co si myslíte o výši rozhlasových poplatků?“

Lukáš Landa: „Reálná hodnota poplatku je vzhledem k tomu, že dlouho nedošlo k jeho valorizaci, 33 korun. Byl bych pro to, aby měl valorizační doložku, která by se řídila inflací.“

08:34

Tomáš Martínek, Piráti: „Proč kandidujete do Rady ČRo, když jste působil hlavně v televizní oblasti?“

Lukáš Landa: „Principy kontroly obou organizací jsou podobné. A pokud bych dál natáčel pro Českou televizi, nedostal bych se do střetu zájmů.“

08:35

Martin Kolovratník, ANO: „Nedávno jsem se účastnil debaty, kde byla otevřena otázka kodexu ČT i ČRo ve vztahu k vystupování redaktorů třeba na sociálních sítích. Velmi intenzivně publikují i osobní názory. Generální ředitel ČT říkal, že o tom ví, ale nemůže s tím nic dělat, protože by byl nařčen z omezování svobody slova. Já o tom přesvědčen nejsem. Veřejnoprávní redaktor už není pouze soukromá osoba. Jak se na to díváte vy?“

08:36

Lukáš Landa: „Česká televize problém řešila, když se Jindřich Šídlo vyjádřil na sociálních sítích (o čínské velvyslankyni, pozn. FR). Já bych s vámi souhlasil, každá činnost, která může zpochybnit činnost novináře, včetně toho, že předem víte, co si myslí, je špatně.“

08:37

Absolutní nezávislost, zkušenost s veřejnoprávním prostředím a specifická zkušenost s investigativní publicistikou by podle Lukáše Landy byly jeho největším přínosem v Radě ČRo.

08:41 · Třetí kandidát: Vít Janota

„Byl jsem požádán, zda bych nezvážil kandidaturu, impuls nevzešel ode mě. Vidíte, že sedím tady, takže jsem přijal. Člověk by měl zvednout hozenou rukavici, když vidí výzvu. Uvědomil jsem si význam veřejnoprávních médií nejen pro veřejnost, ale i pro mě jako člověka, který je zapojen v kultuře a menšinových žánrech. Veřejnoprávní médium je majákem na moři, pokud je moře klidné, zdá se být maják zbytečný, ale pokud se moře rozbouří, tak důležitost majáku vyvstane. Žijeme v post-truth society, pravda se stává relativním pojmem, v takové situaci veřejnoprávní médium ukáže, jak je důležité. Mělo by být etalonem něčeho objektivního.“

08:41

Lubomír Španěl, SPD: „Myslíte si, že by posluchač ČRo měl poznat, komu redaktor nebo reportér fandí?“

08:42

Vít Janota: „V ideálním případě by neměl. Záleží taky na typu pořadu. Ale obecně by byl ideální stav, aby médium nestranilo nikomu a bude se snažit poskytovat pohled ze všech stran.“

08:43

Tomáš Martínek, Piráti: „Jak byste postupoval, kdybyste řešil podezření z narušení nezávislosti nebo politizace Českého rozhlasu?“

Vít Janota: „Bylo by to potřeba probrat s generálním ředitelem a daným redaktorem. Podle toho, co řeknou, pak postupovat dál. Je to jedno z nejzávažnějších provinění. Dovedu si pak představit krajní prostředky, jako je rozvázání pracovního poměru.“

08:45

Martin Kolovratník, ANO: „Co by pro vás bylo hlavní náplní, na kterou byste se chtěl zaměřit?“

Vít Janota: „Vidím svou roli zcela obecně, aby veřejnoprávní médium bylo otevřené, nezávislé a vyvážené. Aktivně bych to hlídal a pokud by to neodpovídalo tomu, co má médium veřejné služby, tak jednat.“

08:48

Martin Kolovratník, ANO: „Jak hodnotíte Vltavu a dění na ní?“

Vít Janota: „Pro mě jako člověka, který se pohybuje v kultuře, je to jedna z nejzásadnějších stanic. Poslouchám ji nejčastěji. Mám informace, které byly na veřejnosti. Problémy jsem viděl na všech stranách, jak na straně šéfredaktora Fischera, tak na straně generálního ředitele a rady. Pan Fischer je velký odborník, přinesl na Vltavu zajímavou vizi, je poslouchatelná možná víc než předtím. Ale od lidí, kteří pracují v rozhlase, vím, že manažersky to nebylo stoprocentní, technicky tam byly nedostatky. Nezpochybňuji právo generálního ředitele pana Fischera odvolat, ale měl předcházet pokus o nápravu. To odvolání tak, jak se stalo, považuji svým způsobem za manažerské selhání generálního ředitele, protože aktivizovalo veřejnost a vedlo k peticím. Měl komunikovat s touto veřejností, tisíc lidí je celkem hodně, a vysvětlit své pohnutky. A pokud to neudělal ředitel, měla zasáhnout rada a komunikovat s veřejností. Zabránilo by se řadě problémů a nedorozumění. Co se stalo, je standardní postup, ale tak jak byl prezentován na veřejnosti, se z něj stal velký problém a dostala se tam řada podtónů, které tam ani nemusely být. Já bych jako radní otevřeně komunikoval se všemi, kteří se o to zajímají.“

08:49

Lubomír Španěl, SPD: „Myslíte si, že systém koncesionářských poplatků je i do budoucna správný a udržitelný?“

08:50

Vít Janota: „Zásadní je nezávislost obou médií veřejné služby, politická i finanční. Systém poplatků je momentálně to nejlepší, co si dovedu představit, celá společnost je zainteresována na financování a je odděleno od jiných věcí. Deklarovaná finanční nezávislost institucí a z toho vyplývající nezávislost politická i kulturní je důležitá. Poplatky bych zachoval.“

08:50

Stanislav Berkovec, ANO: „Jak se díváte na stávající stav prezentace kultury v rozhlase?“

08:51

Vít Janota: „Je to jediné médium, které se věnuje kultuře obecně a šířeji, takže velmi pozitivně. Role Vltavy pro lidi, kteří se zajímají o kulturu, je nezaměnitelná a nezastupitelná.“

08:53

Senátor Lukáš Wagenknecht: „Pokud byste byl v radě, jak byste se postavil k setkávání vedení rozhlasu s politiky?“

Vít Janota: „Je to podobný problém, jako se tu zmiňovaly aktivity na sociálních sítích. ČRo není izolované médium, zaměstnanec nevstupuje do kláštera, určitá míra interakce tu být musí. S politiky se musí potkat, ale pokud by to mělo být pravidelné a mělo by to mít vliv na obsah, je to špatně. Inteligentní člověk nabyde dojmu, kdy jde o běžné provozní potkávání a kdy jde o ovlivňování nebo předávání informací.“

08:55

Předseda výboru Stanislav Berkovec (ANO) čte vzkaz kandidáta Petra Šafaříka, který se z vážných důvodů nemůže dostavit, a ptá se ostatních poslanců, jestli trvají na jeho vystoupení na slyšení. Poslanci se shodli, že stačí podklady e-mailem.

09:00 · Čtvrtý kandidát: Jan Jirák

Profesor mediálních studií Jan Jirák: „Problematika médií a věcí s nimi souvisejících je mi tak trochu osudem, věnuji se jim v akademické kariéře od začátku 90. let. Dělám tedy média ‘vstávaje, lehaje’, uvažuji o nich jako o celku, kam patří i rozhlas veřejné služby. Média veřejné služby jsou čím dál unikátnější a nenahraditelnější služba, kterou veřejnost poskytuje sama sobě. Jsou tmelem, který z nás vytváří celek, to komerční média neumí. Rozhlas je médium, které má nejblíž k literatuře – opírá se především o jazyk a podporuje tedy obrazotvornost. Je kulturně a společensky nenahraditelný, na rozdíl od médií, která nám nabízejí i obrázky. Co je potřeba podporovat, je budování důvěry veřejnosti k rozhlasu. Zdůrazňuji veřejnosti, ne spotřebitelů. Média veřejné služby by své posluchače a diváky měla oslovovat především jako občany, a to i ve chvíli, kdy je baví. Zaměřil bych se na sledování kvality veřejné služby, kterou rozhlas poskytuje zejména v rovině zpravodajství a publicistiky. Rád bych, kdybychom začali operovat s termíny předpojatost a nepředpojatost. Druhá důležitá věc je role rozhlasu při formování a posilování národní identity obyvatel České republiky. Rozhlas je i svým archivem součástí národního kulturního dědictví. A teď ten patos přeženu úplně do neúnosna, rozhlasová hra jako unikátní žánr by se měla zařadit na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Tím by se rozhlas rozhodně zviditelnil. Třetí věc je vnímat rozhlas jako provázaný systém, kde změna na jedné stanici vyvolá efekty na dalších, je to jako mávnutí motýlích křídel. Český rozhlas by se měl naučit propagovat nejenom sebe samého jako brand, ale propagovat i své pořady jako události. Howgh.“

09:01

Marcela Melková, ANO: „Jak vnímáte v čase objektivitu veřejnoprávních médií a jak byste ji z pozice radního udržel?“

09:03

Jan Jirák: „K objektivitě mám přednášku asi na 80 minut… To, čemu se říká objektivita, je určitá dohoda o způsobu prezentování zpráv o událostech. Je založena na představě, že se do zprávy nebude promítat osobní postoj toho, kdo ji zpracovává. Míra objektivity je poměrně konkrétně měřitelná rozborem zpráv. Pro mě je objektivita minimalizace předpojatostí. Není to úplně ideální, ale jde to. Rada veřejnoprávního média může využívat analytické nástroje a poukazovat na pochybení, a já bych to dělal.“

09:04

Pavla Golasowská, KDU-ČSL: „Jsou poplatky dostatečné, nebo souhlasíte s nějakou valorizační doložkou?“

Jan Jirák: „Konstrukce poplatku je zastaralá, vybírat poplatky za to, že má někdo funkční přístroj, je v dnešní době je složité. Do budoucna tedy bude nutná revize. Ale v současném stavu by zavedení valorizační doložky přispělo ke stabilitě postavení médií veřejné služby v prostoru.“

09:05

Lubomír Španěl, SPD: „Tu vaši přednášku o objektivitě bych si velmi rád poslechl. My vyčítáme neobjektivitu médií veřejné služby, někdy. Asi teď budu vyčítat spíš předpojatost, otevřel jste mi oči. Zaujalo mě to posilování národní identity. Myslíte si, že je v současné době posilování vlastenectví a národní identity dostatečné?“

09:07

Jan Jirák: „Myslím, že jsou to skutečně vedle školy nejdůležitější instituce, které se na formování národní identity podílejí. Měli bychom toho bez nich méně společného, než teď. Dělají toho dost a zároveň nepřekračují milník k něčemu, co by se dalo nazývat vlastenčením.“

09:10

Martin Kolovratník, ANO: „Kdybyste byl radním a vedení došlo k tomu, že peněz z poplatků je málo, mohou tam být dva trendy. Jeden směrem k posílení investigativní žurnalistiky, iRozhlasu a podobně, tam nejde měřit výkonnost redaktora poměrem odvysílaných reportáží. Druhý bude kulturní fronta, také to není měřitelné tvrdými čísly. Jak byste se k tomu postavil?“

Jan Jirák: „Ekonomická stránka fungování není moje silná stránka. Ale pořád v Českém rozhlase můžeme sledovat posluchačský kanibalismus, například mezi Dvojkou a regiony. Takže tam pořád viděl prostor pro oddálení tohoto sporu. A pokud by přece jen nastal, redefinoval bych ho ne jako střet, ale jako hledání konsensu.“

09:16 · Pátý kandidát: Martin Vychopeň

„Moje kandidatura vyvstala z mé spolupráce s Jednotou pro zvelebení hudby v Čechách. Když jsem skončil ve funkci předsedy advokátní komory, začal jsem se věnovat tomu, co mě provázelo celý život, a to je hudba. Moje důvody pro kandidaturu lze rozdělit do tří rovin. První je osobní: ještě jsem z generace, která zažívala Radio Luxemburg. Bez ohledu na existenci sociálních sítí a internetu má rádio nezastupitelný veřejný význam a rozměr. Podílel bych se na tom, aby nezávislost a samostatnost ČRo byla zachována a prosazována. Druhý rozměr je profesní. Zákon o ČRo má jako jeden z úkolů posilování právního vědomí lidí. To je zajímavá záležitost, tím zákony obvykle neoplývají. Jako člověk s právním vzděláním bych v tomto směru mohl být užitečný. Třetí důvod je obecný, jsem bytostně přesvědčen, že správné fungování každého politického systému a společnosti vyžaduje nezávislé médium, jímž to rádio je. Je zapotřebí postavení rádia posilovat, nejen personálně, ale i finančně, a přispívat k tomu, aby role rádia zůstala zachována. Dnes je rádio částí populace považováno za něco zastaralého, nicméně já jsem se v rámci přípravy a profesního školení setkal s tím, že rwandská genocida měla dva symboly – mačetu a rádio. Genocida začala prostřednictvím rádiového vysílání, to se málo dnes ví. Ne že by nám tyto poměry hrozily nebo byly nějakým způsobem markantní, ale je potřeba bojovat za to, aby rádio jako nezávislé médium existovalo. Měla by být posílena role regionálních studií. Pokud jde o kulturu, zachování i menšinových záležitostí je nezbytné.“

09:18

Marcela Melková, ANO: „Kvituju, že jste hudebník, já jsem také profesionálně umělec. Co bylo vaší nejzásadnější motivací se přihlásit do tohoto výběrového řízení?“

Martin Vychopeň: „Už jsem naznačil, že spolupracuji s Jednotou pro zvelebení hudby v Čechách. Už když jsem působil jako advokát, podporoval jsem mladé hudebníky. Bylo mi líto, že někdy o talenty přicházíme. Jednou z cest podpory mladých hudebníků by mohla být i podpora rozhlasová.“

Marcela Melková: „Takže byste se zasazoval, aby mohli zaznít v rozhlase?“

Martin Vychopeň: „Zaznít v rozhlase, vystoupit v soutěžích. Nemáme jen Česko hledá superstar, máme talenty i v jazzové a vážné hudbě.“

09:20

Tomáš Martínek, Piráti: „V letech 1993-1996 jste spoluvlastnil společnost, která figurovala v kauze Radovana Krejčíře. Čím jste se v ní zabýval?“

Martin Vychopeň: „S Radovanem Krejčířem jsem se nikdy nesetkal. Pokud jde o tu společnost a soudní spor, tam je to shoda jmen. Dříve jsem poskytoval právní služby společnosti, která obchodovala s pohonnými hmotami, od roku 1997 o ní nemám žádné informace a pokud vím, nikdo z ní nebyl odsouzen. Jako advokát budu vždycky přicházet do styku s problémovými lidmi, dělám trestní věci.“

09:22

Martin Kolovratník, ANO: „Na úkor čeho byste posílil regionální studia?“

Martin Vychopeň: „Musel bych nastudovat strukturu rozhlasu, na tuto otázku nejsem schopen konkrétně odpovědět. Ale není to posilování na úkor něčeho.“

09:23

Pavlu Golasowskou z KDU-ČSL tradičně zajímá, zda by kandidát podpořil zvýšení poplatků. „Dívám se na to pragmaticky. Pokud má být něco nezávislé, musí to být nezávislé ekonomicky a personálně. Náklady musí v místě a čase odpovídat tomu, co po médiu chceme. Můžeme se bavit o tom, jestli poplatky nejsou zastaralé a v digitální době se mi třeba nebudou odpočítávat sekundy strávené s rozhlasem. Asi bych se jinak přikláněl k inflační doložce,“ odpovídá Vychopeň.

09:25

Martin Vychopeň: „Jako právník mám klienty, kteří s médii spolupracují a fungují s nimi. Jedním z důvodů, proč jsem se hlásil do rady, bylo to, že radní mají být nezávislí. Nikdy jsem se nevěnoval médiím, praktické zkušenosti nemám, ale věnuji se autorskému právu.“

09:27

Lubomír Španěl, SPD: „Zajištují poplatky nezávislost médií veřejné služby?“

Martin Vychopeň: „První rovina je institucionální a ekonomická, ta to podle mě všechno zajišťuje a udržuje. Druhá je věc vazeb lidí, který instituci řídí a vedou.“

Lubomír Španěl, SPD: „Měly by být rozpočty ČT a ČRo zpřístupněny veřejnosti a podléhat kontrole NKÚ?“

Martin Vychopeň: „V zákoně o NKÚ tato pravomoc není, to je věc legislativní změny. Pokud se bavíme o rozpočtech, měly by být zveřejňovány, jedná se o veřejné prostředky, je to jasné.“

09:30 · Šestý kandidát: Tomáš Kňourek

„V Radě ČRo jsem měl na starosti komunikaci s koncesionáři a vyřizování jejich podnětů a stížností. Považuji to za velmi, velmi, velmi, velmi důležité. Zodpovídáme se sněmovně, ale především koncesionářům, kteří sněmovnu volí. Na základě těchto stížností a podnětů přijala rada několik usnesení, proto považuji tuto zpětnou vazbu za velmi cennou. Paní si třeba stěžovala, že rozhlas málo informuje o okupování českých zemí Německem, rada to nechala prověřit, a ukázalo se, že rozhlas neinformoval vůbec. Rada tedy na můj popud přijala usnesení, aby to rozhlas napravil, a rok poté to skutečně napraveno bylo. Celý profesní život pracuji v médiích, zajímá mě tedy velmi zpravodajství a publicistika. Vznikla řada usnesení, kdy jsme i zkracovali odměny generálnímu řediteli, což se třeba u sesterské Rady ČT na Kavčích horách neděje. Toto jsou oblasti, kterým bych se chtěl věnovat i nadále.“

09:34

Pavla Golasowská, KDU-ČSL: „Jsem ráda, že vás tady máme, když jste v radě působil. Zajímalo by mě, zda se vám podařilo naplnit vize, se kterými jste do toho šel před šesti lety. Jak se vám dařilo, byly tam nějaké mantinely?“

Tomáš Kňourek: „Když člověk jde do takové instituce, je plný optimismu, že to půjde rychle. Ale ona je to velká organizace, 1500 zaměstnanců, člověk musí postupovat ne revolučně, ale evolučně. Z hlediska mého okolí i reakcí politiků jsem zaznamenal, že Český rozhlas je házen do jednoho pytle, jako že je to všechno jedna velká žumpa. Snažil jsem se postupnými kroky, aby to tak nebylo. Dnes, když slyším známé i některé politiky, tak rozhlas už není v takové pozici jako třeba Česká televize, je vnímán daleko lépe. Zrovna nedávno byla prezentace důvěryhodnosti médií a Český rozhlas se umístil na prvním místě, Česká televize byla za ním. Víte, co způsobí třeba konec smlouvy jednoho šéfredaktora… Pokud se něco nelíbí, je potřeba to na řadě řešit, aktivně, ne aktivisticky. Když se většina shodne, že je to špatně, tak to odhlasuje.“

09:37

Tomáš Martínek, Piráti: „Proč jste se účastnil poroty Krameriových cen?“

Tomáš Kňourek: „Byl jsem pozván jako zástupce Rady ČRo a to pozvání jsem prostě přijal. Nevím, proč by nějaká cena měla být ostrakizována. Novinářských cen je mraky, to bych takhle mohl mluvit o Novinářské ceně, kterou financuje pan Soros a rozčilovat. Byl jsem pozván, šel jsem tam.“

Tomáš Martínek, Piráti: „Nominoval vás Tenisový klub Libeňák. Jaká je jejich odbornost ve vztahu k Českému rozhlasu?“

Tomáš Kňourek: „Jsem vášnivý tenista, v tomto klubu jsem patnáct let, ti lidé mě znají, věří mi, fandí mi. Je tam padesát lidí. Ti lidé jsou koncesionáři a mají také právo nominovat. Zákon mluví jasně.“

09:39

Lubomír Španěl, SPD: „Podle vaší krátké prezentace byste splňoval mé představy pro práci radního. Myslíte si, že jsou pravomoci rady dostačující, nebo byste uvítal nějaké legislativní změny nebo legislativní pomoc?“

Tomáš Kňourek: „Zákon je dosti vousatý, ale není na něm skoro co měnit. Je napsán velmi dobře a záleží jen na individualitě radního, jak bude postupovat. Preambule statutu Rady ČRo říká, že radní vykonává funkci podle nejlepšího vědomí a svědomí, svobodně a nezávisle. A pokud to bude platit, nevidím důvod zákon měnit.“

09:40

„Nevím, v jakém smyslu jsou dezinformační. Netroufám si to tvrdit. Novinářská práce je stejně jako každá jiná o chybách, a ty se stávají i v brutálním mainstreamu,“ odpovídá Kňourek na otázku Tomáše Martínka z Pirátů, jestli například Aeronet nebo Sputnik považuje za dezinformační.

09:44

Martin Kolovratník z ANO připomíná sloupky Tomáše Kňourka na Parlamentních listech. „Publikujete určitý světonázor, je to podle vás ještě hranice, kdy nejde o zpochybnění nezávislosti?“ ptá se poslanec.

Tomáš Kňourek: „Začal jsem psát, protože jsem se inspiroval kolegou Šarapatkou (Zdeněk Šarapatka z Rady ČT, pozn. FR), ale na rozdíl od něj jsem začal psát o tom, jak fungují média, ne jací jsou politici – a to včetně vulgárních útoků na nejvyšší představitele státu. Koncesionáři nemají představu, jak Rada ČRo funguje. Záznamy ze zasedání si pustí třeba 100 lidí, koncesionářů jsou tři miliony. Moje texty nezpochybňují nestrannost, nezávislost.“

„Server Aeronet nečtu,“ dodal na přímý dotaz poslance Martínka.

09:49 · Další kandidát: Miroslav Krupička

„Kultura je koncentrována na stanici Vltava, jedné specializované stanici, která má poměrně malý dosah, a to vidím jako problém. Poslechovost regionů v poslední době není vysoká, má trvale sestupnou tendenci, ne všichni lidi se ke kulturním příspěvkům dostanou. Kulturní žánry by měly být více rozprostřeny na celoplošných stanicích, aby se dostaly k více lidem. Na Radiožurnálu třeba i trochu na úkor sportu. Kultura je velmi potřebná a zajímavá, zvlášť v dnešní době, kdy žijeme v určité cynické epoše. Rozhlas by měl také držet vlastní agendu, jsou tu společenské věci, na které lze nahlížet z více úhlů a pohledů. Klíčové velké problémy, palčivé otázky by se měly prezentovat i na celoplošných stanicích, objevují se na Plusu. Vyváženost by neměla být dodržována jen formálně, to se bohužel projevuje i na stanicích Českého rozhlasu. Ale Český rozhlas v podstatě plní dobře úkoly, které má stanovené v zákoně. Otázka je se nad těmi připomínkami zamyslet, mít zpětnou vazbu a vpravit je rozumným způsobem zpátky do vysílání. Pokud jde o poplatky, jsem příznivcem indexace, rozhlas by si postupné zvyšování poplatků zasloužil. Je tahounem digitalizace, nemáme zatím harmonogram přechodu na DAB+, ale co není bude, více peněz by mu pomohlo zpestřit programovou nabídku.“

09:51

Lubomír Španěl, SPD: „Zaujala mě kauza, kdy rozhlas k výročí nacistické okupace zapomene vysílat. Myslíte si, že je to v pořádku? Historie by neměla být zatajována a zkreslována. Pracoval byste, aby historie byla v povědomí mladých generací?“

Miroslav Krupička: „Opomenutí se stávají, nemělo by se to stávat, je z toho nutné vyvodit důsledky. Historie je můj koníček, působil jsem ve spolcích, které se jí věnují. Historii je třeba se věnovat, mluvím i ze zkušenosti otce dvou náctiletých dětí, jímá mě hrůza, s čím chodí ze školy. Médium veřejné služby by se mělo těmto tématům věnovat.“

09:52

Pavla Golasowská, KDU-ČSL: „Čím se zabývá badatelský nadační fond, který vás nominoval?“

Miroslav Krupička: „Byl založen plus mínus před šesti lety s příspěvkem několika Čechů žijících v zahraničí, kteří po své smrti odkázali část majetku tomuto fondu. Má třeba ocenění pro mladé historiky, pro mladé badatele ve věcech historických, pořádá kolokvia k různým tématům, pořádali jsme několik výstav, vydali několik knih. Je to propagace humanitních věd, především historie.“

09:56

Martin Kolovratník, ANO: „Ještě jako šéfredaktor rádia Praha jsi moderním technologiím fandil hodně. Zmiňoval jsi DAB+, chopil by ses této iniciativy jako radní?“ (Martin Kolovratník a Miroslav Krupička jsou bývalí kolegové z rozhlasu, proto si tykají, pozn. FR)

Miroslav Krupička: „Český rozhlas se tomuto tématu docela věnuje, snaží se nabádat veřejnost, aby si digitál zkusila poslechnout. Znamená to ale investici minimálně tisíce korun do nového přijímače. Zcela klíčový je postoj státních institucí, vlády, ČTÚ, tam bych viděl prostor pro jednání, aby se maximálně problematice věnovaly a následovaly příkladu digitálně pokrokových států, jako jsou severské země, Británie nebo Holandsko, kde už značné procento populace poslouchá digitální rozhlas. Rozhlas cestuje po regionech, má živé vysílání z terénu, tam může tyto věci víc propagovat, dělat více soutěží o digitální přijímače. Jeden můj známý ho vyhrál a od té doby na digitální vysílání nedá dopustit.“

09:58

Lubomír Španěl, SPD: „Jsem velký příznivec historické dokumentaristiky. Měla by mít historie větší prostor ve vysílání rozhlasu, nebo nezasloužila by si i samostatný kanál?“

Miroslav Krupička: „Jistě by se ještě nějaký prostor našel. Netrpím ale dojmem, že by ve vysílání rozhlasu bylo historie málo, některé pořady sám poslouchám – jako například Jak to bylo. Ale je to jistě téma, o které by se rada měla zajímat.“

09:59

Martin Kolovratník, ANO: „Před lety vznikl projekt Regiony 2014. Těm malým to trochu pomohlo, ty tradiční velké jsou ve velkých problémech. Tam ten projekt není tak excelentní, jak vypadal ze začátku. Jak by ses podíval na regiony?“

Miroslav Krupička: „Regionům by pomohla určitá deregulace, v minulosti jsme byli spíš svědkem centralizace. Určitá část centralizace byla dřív na místě, regiony se rozjely každý jiným směrem, teď je na místě určitá autonomie.“

10:05 · Kandidát Petr Šafařík

Nepřítomný Petr Šafařík zaslal vystoupení e-mailem, čte ho v zastoupení předseda výboru Stanislav Berkovec.

„Omluvil jsem se z důvodu včerejšího úmrtí mého otce. Patřím mezi kandidáty, kteří již v Radě ČRo byli. V radě jsem se hodně věnoval tomu, aby měla k dispozici nezávislé odborné analýzy. Byl jsem vedoucím hodnotící komise k jednotlivým minitendrům na analýzy zadané radou. Moderoval jsem také jejich veřejné prezentace. Od května 2014 do března 2016 jsem byl autorem všech odpovědí na stížnosti adresovaných posluchačům. Vypracoval jsem několik analýz a malých rešerší, ze kterých vzniklo několik usnesení, například k případu plagiátorství v jedné relaci. Připravil jsem a moderoval několik veřejných diskusí, například o hudbě na Radiožurnálu nebo stanicích Dvojka a Vltava. (…) Za obzvlášť důležité pro činnost Rady ČRo považuji, aby se vrátila k iniciaci nezávislých odborných analýz vybraných úseků vysílání a jejich veřejným prezentacím. Měla by organizovat také veřejné diskuse, nabízí se projekt Regiony 2014. Zjevně se mu nepodařilo zastavit pokles poslechovosti mnoha těchto stanic. Rada by měla vystupovat jako orgán kultivovaný a kompetentní. Problematice masmédií se věnuji odborně i pedagogicky. Jsem úředníkem ministerstva školství, v případě zvolení do Rady ČRo své zaměstnání v nejkratší možné době ukončím.“

10:07

Martin Kolovratník, ANO: „Chápu těžkou životní situaci pana Šafaříka. Ale chci, aby do veřejné debaty zaznělo, že je pro mě spojen s kauzou uniklých e-mailů Bohuslava Sobotky, kdy před volbou minulého generálního ředitele informoval premiéra. Jeho jméno je pro mě minimálně z tohoto důvodu velmi problematické.“

10:08

Veřejné slyšení bude pokračovat po pětiminutové pauze.

10:24 · Kandidát Petr Kudela

„Centrum pro rodinu a sociání péči nebo ostravská Charita, to jsou organizace, se kterými dlouhodobě spolupracuji. Poskytují společnosti nezastupitelnou úlohu, Charita například pomáhá s oddlužením a dokáže osobám, které se dostanou do problémů, velmi dobře pomoci. A mohl by s nimi pomoci i Český rozhlas, který vnímám jako národní bohatství. Díky své struktuře, národní úrovni i regionálním studiím, má dobré pokrytí a může poskytovat celou šíři informací. Ve společnosti je velmi dobře vnímán. Neběží v něm reklamy na krátkodobé půjčky, které způsobily ve společnosti velkou neplechu. Mohl by lépe pracovat s vlastní propagací. Sledovanost v uvozovkách pouze 27 procent je škoda. Mohl by lépe pronikat do společnosti, finanční zkušenosti by pak měly větší dopad. Český rozhlas nenaplňuje zákon úplně dobře, v zákoně se píše, že by měl využívat moderních prostředků a přitom technologie DAB je v plenkách, je pokryto jen několik oblastí. Usnesení vlády i rozhodnutí parlamentu někdy blokují rozvoj rozhlasu v oblasti šíření dat. Výrobci automobilů jsou připraveni montovat přijímače do automobilů, ale nebyl tu impuls, aby se tak stalo, takže se DAB moc nerozšiřuje. Ptal jsem v prodejnách elektrospotřebičů, tam mi nabízeli jen přijímače na DVB-T2 nebo satelitní, na DAB ne. Alternativou je šíření rozhlasu prostřednictvím televizního signálu DVB-T.“

10:26

Tomáš Martínek, Piráti: „Vy jste byl kdysi ve funkci za politickou stranu. Jste členem strany, nebo byste vystoupil?“

Petr Kudela: „Jsem dlouhodobý člen KDU-ČSL, zákon mluví o tom, že nesmím být ve funkcích. Všechna angažmá, která by byla v rozporu se zákonem, bych ukončil. Prosté členství v rozporu podle mě není.“ Petr Kudela byl také dříve poslancem.

10:27

Martin Kolovratník, ANO: „Člen rady nesmí být členem společností působících v oblasti hromadných sdělovacích prostředků. Ty jsi v TV Noe, byl bys připraven v případě zvolení se vzdát i této práce?“

Petr Kudela: „Ano, v případě zvolení bych ukončil i angažmá v TV Noe.“

10:29

Pavla Golasowská, KDU-ČSL: „Co tě vedlo ke kandidatuře do rady a co bys tam chtěl prosadit? Jaký máš názor na koncesionářské poplatky?“

Petr Kudela: „Podpora a propagace neziskového sektoru, ne tedy těch aktivit, které zabrání stavbě dálnice kvůli zjištění, jestli tam žije křeček, protože součástí životního prostředí jsou i lidé, ale skutečně těch, které prospívají společnosti. Druhé téma by byl DAB, je to technologie, která je na šíření levnější a mohly by se snížit výdaje Českého rozhlasu a nebylo by možná nutné upravovat poplatky.“

10:30

Tomáš Martínek, Piráti: „Jakou odbornost v oblasti médií byste u sebe uvedl?“

Petr Kudela: „Stál jsem u zrodu TV Noe, dnes je velmi dobře zavedeným mediálním projektem, který přechází do systému DVB-T2. Svoje zkušenosti, kdy jsem působil v oblasti zástupce ředitele a měl na starosti propagaci a šíření signálu, můžu uplatnit i v radě. Jsme financováni z darů našich diváků, je tam určitá paralela s poplatky.“

10:32

Martin Kolovratník, ANO: „Co bys vytknul současné propagaci rozhlasu?“

Petr Kudela: „Lepší provázanost. Regionální stanice by mohly upozorňovat, o čem se bude mluvit na Radiožurnálu nebo na Dvojce. A opačně, tyto velké stanice by měly upozorňovat na regionální vysílání. Drobné věci mohou mít velké efekty. Když jsem byl respondentem, ani jsem se nedozvěděl, kdy to v Českém rozhlase Ostrava odvysílají, abych upozornil známé. Přitom já jsem také ješitný.“

10:33

Stanislav Berkovec: „Co vás v poslední době v rozhlase zaujalo?“

Petr Kudela: „Já byl na cestách… Že by tam bylo nějaké téma, které by mě zaujalo, to bych neřekl.“

10:34

Lubomír Španěl, SPD: „Jsou regionální stanice nutné?“

Petr Kudela: „Mě zaujal projekt Regionálnítelevize.cz, která vysílá zprávičky z různých obcí. Nevím, jakou má sledovanost, ale mě třeba neberou informace z Ústí nad Labem, když jsem z Ostravy. Stanice by se měly více propojit s regionálními místy a spolky, aby se samy propagovaly, že tehdy a tehdy budou mít prostor v Českém rozhlase.“

10:37 · Kandidát Ervín Kukuczka

„Původně jsem vyučen v oboru hutník-ocelář v Třineckých železárnách, kde jsem pracoval do roku 1967, pak jsem pracoval v dělnických profesích, udělal jsem si teologickou fakultu a nyní jsem farářem Církve československé husitské. Přihlásil jsem se, protože rozhlas mám velice rád, provází mě už od mala, chci se účastnit tedy na práci radního Českého rozhlasu. Jedno volební období jsem v ní už byl, v roce 2017 mi skončil mandát. Tato práce mě velice zajímala a o práci ČRo se stále zajímám. Máte nějaké dotazy?“

10:39

Kukuczka na výzvu předsedy výboru Berkovce, který ho upozornil, že má ještě tři minuty na prezentaci, pokračuje. „Chtěl bych, aby se rozhlas věnoval kultuře slova. V dnešní hektické době by měl lidi spíše spojovat než rozdělovat. Rozhlas důvěryhodnost má, ale nesmí ji ztratit. Aby se lidi snažili naladit spíš veřejnoprávní rozhlas než soukromé stanice,“ dodal.

10:41

Pavla Golasowská, KDU-ČSL: „Mám před sebou váš životopis. Překvapuje mě, že v něm členství v radě nezmiňujete. Mohl byste ho tedy krátce zhodnotit?“

Ervín Kukuczka: „Spíš by mě měli hodnotit jiní členové rady. Vždycky jsem zdůrazňoval kulturu a kultivovanost slova. Aby se mluvilo nejenom česky, ale slušně. Na některých stanicích se moderátoři mezi sebou bavili jako na nějakých komerčních stanicích. Rozhlas je slušný podnik, tak by se měl taky slušně chovat. Co jsem slyšel, byli se mnou v radě spokojení.“

10:43

Tomáš Martínek, Piráti: „Mohl byste doplnil nějaké své úspěchy v radě?“

Ervín Kukuczka: „Úspěchy, to se těžko říká. Samochvála smrdí. Já tam byl spokojen a myslím, že oni byli spokojení, tak mám dojem, že jsem tam nebyl zbytečný.“

10:45

Martin Kolovratník, ANO: „Pokud by si někdo z posluchačů stěžoval, že se dobře nevyvíjejí regionální stanice, jak byste postupoval? Jsou regiony v pořádku, nebo vás napadá nějaká změna?“

Ervín Kukuczka: „Nevím, jestli byl šťastný ten nápad, že každý kraj má mít svou stanici. Pardubice a Hradec Králové jsou od sebe deset kilometrů, proč by to měly obsluhovat dvě stanice? Regionální stanice mají velkou poslechovost, já se bavím s věřícími a oni mi říkají, co slyšeli o svém městě, třeba Žamberku. Je to velmi zajímá, a do celoplošných stanic se to nedostane.“

10:47

Lubomír Španěl, SPD: „Říkal jste, že média by měla lidi spojovat. Já mám pocit, že tomu tak úplně není. Měl byste na to nějaký recept?“

Ervín Kukuczka: „Radílků je spousta, ale pak to uskutečnit, že jo.. Speciální návod nemám. Rozhlas má sjednocovat, ale neřekl jsem, že Český rozhlas rozděluje národ. To spíš některé ty soukromé stanice. Český rozhlas má spoustu kvalitních kulturních programů, které národ spíš spojují než rozdělují. Ale nejsem žádný radílek, který by okamžitě věděl, jak to dělat.“

10:49

Stanislav Berkovec, ANO: „Jaký je váš názor na roli reklamy nebo sponzorovaných odkazů ve vysílání Českého rozhlasu?“

Ervín Kukuczka: „I když je veřejnoprávní, potřebuje příjmy. Když už má reklamu, tak jsem rád, že kladnou, na kvalitní výrobky a na hodně kulturních akcí nebo humanitární věci jako Světluška. Proti tomu nejsem.“

10:50 · Kandidát Jiří Janeček

10:55 · Kandidát Jiří Janeček

O místo v rozhlasové radě se uchází bývalý generální ředitel České televize. „V roce 2003 byla ČT ve velmi neutěšeném stavu, červená čísla, atmosféra nebyla ideální, dozvuky televizní krize. Začínala digitalizace, museli jsme zpřísnit nákladovou stránku, podpisový řád, a televize se postupně dostávala do černých čísel. Zavedl se kanál ČT24, kde se musel překonávat odpor zevnitř, odbory tvrdily, že to není připravené a nejsou na to peníze. To se podařilo změnit. Chtěl jsem, abychom byli tady a teď. Rozšířili jsme počet zahraničních zpravodajů. Pak se nám podařilo otevřít digitální kanál ČT Sport, to už jsme byli finančně poměrně konsolidováni. Když jsem končil, nechali jsme rezervu ve fondu televizních poplatků 3,6 miliardy korun. Proč tu sedím teď? Chtěl bych nabídnout a zužitkovat profesní zkušenosti. Nejsem teoretik, ale praktik, to by bylo též ke prospěchu věci. Byl jsem zvyklý sedět na opačné straně barikády, tak bych si to chtěl vyzkoušet na opačné straně. Zajímá mě téma regionálních studií, jejich význam vnímám ve zpravodajsko-publicistické oblasti. Je to jako s kamenem hozeným do vody, největší vlnky jsou tam, kam ten šutr dopadne. Lidi nejvíc zajímá, co se děje v jejich okolí. Je to velmi důležitá oblast, které se rozhlas musí věnovat. Moje parketa je zpravodajství, publicistika, hospodaření, toho jsem si užil dost.“

10:56

Marcela Melková, ANO: „Já si vás velmi dobře pamatuju. Mám vás absolutně spjatého s ČT, s obrazovým médiem. Proč rozhlas?“

Jiří Janeček: „S rozhlasem nejsem nijak spjatý a podle mě je to v tomto případě plus. Kdybych měl nějaké vazby, nerozhodoval bych úplně objektivně. Nepracoval jsem tam, lákalo by mě to tam.“

10:58

Barbora Kořanová, ANO: „Přijdou mi skandální výroky pana radního Šarapatky na sociálních sítích, jak se stavíte k osobním názorům radních na internetu?“

Jiří Janeček: „Pokud nemluví předseda rady, není to názor rady, ale jeho osobní názor. Není to ale kolegiální, není to fér, privátní názor je privátní názor.“

10:59

Tomáš Martínek, Piráti: „Zažíval jste nějaké politické tlaky?“

Jiří Janeček: „Tlaky ve smyslu ‘hele, řediteli, budeš dělat tohle a tohle’, to si nikdo nedovolil. Byly spíš zákulisní, o reklamu, o poplatky. Nebyly tedy přímo na mojí osobu nebo instituci, ale prostřednictvím schvalování témat, jako jsou poplatky.“

11:00

Martin Kolovratník, ANO: „Jak hodnotíte současné vedení Českého rozhlasu, jeho postup a postup rady v kauze Vltava nebo kauze Janka Kroupy?“

Jiří Janeček: „Nebylo by úplně profesionální, abych říkal nějaká hodnocení, pokud bych byl zvolen, bude se říkat, jak budu rozhodovat. Ale obecně zaobaleno, Vltava je věc generálního ředitele. A o případu Janka Kroupy moc nevím.“

11:02

Lubomír Španěl, SPD: „Uměl byste si představit jiný model financování než poplatky?“

Jiří Janeček: „Principem fungování médií veřejné služby je nezávislost. A ta nebude dodržena tím, že bude zahrnuta v nějaké kapitole, o které budou rozhodovat jednotlivci. Koncesionářské poplatky jsou v pořádku a má to tak být. V Rakousku nebo Německu to funguje stále a dobře. Hospodaření je veřejná záležitost, výroční zprávy jsou na internetu.“

11:04

Pavla Golasowská, KDU-ČSL: „V životopise máte napsáno, že od roku 2012 podnikáte. V čem podnikáte?“

Jiří Janeček: „Spolupracoval jsem s jednou regionální televizí, se dvěma vydavatelstvími na přípravě časopisů, spolupracuji na přípravě koncertů vážné hudby.“

11:11 · Kandidát Jaromír Ostrý

„Ve vlaku z Brna do Prahy jsem si spočítal, že zhruba 70 procent života jsem spojil s rozhlasem. Prošel jsem tam vším, čím jsem mohl. Mými spolužáky byli Libuše Šafránková nebo Oldřich Kaiser, po konzervatoři jsem nastoupil do rozhlasu a mířil k cíli, režírování pořadů. V roce 1986 začala moje spolupráce s jednou z nejvýraznějších osobností rozhlasu, Josefem Veselým.“ Vzpomíná na 90. léta a na natáčení Toulek českou minulostí. „Dnes je debata, zda by rozhlas neměl jít i trochu cestou komerčních stanic, nebo jít svou cestou. Český rozhlas i Česká televize musí připravovat relativně náročné pořady, ale tak, aby si získaly posluchače a diváky. Toulkám českou minulostí se to podařilo, bylo období, kdy byly vůbec nejposlouchanějším pořadem. Výzkumné agentury ukáží, že velká část populace očekává od rádia zábavu a nic než zábavu, občas nějakou informaci. Od rozhlasu čekají informace, ale také nějaký umělecký zážitek. A u regionálních stanic je hodně silný sociální moment. Regionální stanice jsou posluchači nejblíž, orientují se výrazně na venkov, pro lidi jste najednou něco víc. Vzpomínám, jak v Ježíškových vnoučatech si jeden slepý 91letý učitel přál mě poznat, asi právě proto, že byl slepý, a tak jsem za ním zajel do Zlína. (…) Když jsem přemýšlel, zda se přihlásit, díval jsem se na složení rady, a tam není ani jeden člověk z Moravy nebo Slezska. Ani jeden! Představte si, že by ve sněmovně seděli jenom Pražáci! Druhý důvod je, že čekám skutečně velkou společenskou debatu o veřejnoprávních médiích, to je na spadnutí a asi to všichni cítíme. Bude se řešit nestrannost, nejenom publicistická, ale i ve vědě nebo umění.“

11:13

Tomáš Martínek, Piráti: „Můžete prokázat nezávislost na hnutí ANO, za které jste kandidoval do Senátu?“

Jaromír Ostrý: „Mohu, já jsem kandidoval jako nestraník a každý z hnutí ANO vám to potvrdí, že jsem jako nestranný vystupoval.“

Tomáš Martínek, Piráti: „Mnohokrát jste hájil Andreje Babiše v jeho kauzách. Vidíte problém v tom, že ovládá významná média?“

Jaromír Ostrý: „Já si hluboce vážím lidí, kteří něco dokázali. Na Andreje Babiše můžeme mít různý názor, ale kdo z nás dokázal to, co on? Já se víc obávám lidí, kteří v médiích nejsou vidět. Nevidím v tom žádný politický příklon.“

11:16

Martin Kolovratník, ANO: „Prosím o nějaké ujištění, že tvoje minulost je uzavřena a kapitola v radě by byla zcela nová.“

Jaromír Ostrý: „Můj rozhlasový pohár je naplněn po okraj, jak jsem řekl při oznámení kandidatury do Senátu na tiskové konferenci. A myslel jsem to vážně. Pak se do mě pustili novináři, ale já na měsíc odjel na dovolenou, přerušil veškeré styky s novináři, pak dva měsíce neplacené volno a 30. září moje funkce skončila.“

11:18

Pavla Golasowská, KDU-ČSL: „Jaký konkrétní přínos ve svém členství v radě vidíte?“

Jaromír Ostrý: „Vadí mi, že v radě není nikdo z Moravy a Slezska, to je 40 procent území naší země. Bylo by to dobré napravit. Chtěl bych hájit zájmy regionálních studií. Byl jsem v 90. letech u toho, když vznikala. Je to neskutečná výhoda, kterou nemá Česká televize, ani ČTK, ani printová média. Může být posluchačům velmi nablízku. Je potřeba, aby někdo podpořil snahy regionálních stanic. Je to i laboratoř pro vysílání celoplošných stanic. Na venkově je konzervativní vnímání života, jsou nositeli tradic, folkloru a podobně. Byla by škoda, kdyby nějakým způsobem mělo být regionální vysílání umenšováno.“

11:19

„Mě vaše slova zaujala, potěšila, je vidět, že víte, co chcete a jako Moravák vám vyjadřuju podporu,“ uzavřel vystoupení Jaromíra Ostrého poslanec Lubomír Španěl z SPD.

11:23 · Kandidát Ilja Racek

„Mými oblastmi jsou divadlo, kultura i média. Jedenáct let jsem byl ředitelem regionálního studia České televize v Ostravě. Byl jsem náměstkem ministra Dostála, asi dva a půl roku. Moje celá profese se tedy pohybuje v těchto třech oblastech. Zajímá mě oblast kulturní identity, to, co je v preambuli Českého rozhlasu, spravovat regionální kulturu. Regiony by mohly mít větší sledovanost. Jsem posluchačem ČRo Ostrava a Vltavy. Zcela jednoznačně můžeme rozšířit místní zpravodajství a publicistiku. Když jsem začínal v Čs. rozhlase v Ostravě jako režisér, snažil jsem se, aby se tam vrátila umělecká tvorba. Měl jsem s tím docela potíže, a dodneška si myslím, že je dramatická tvorba v regionech lehce podceňována. Když jsem byl na krajském úřadě, zakládali jsme odbor pro národnostní menšiny. V MS kraji jich je devět, největší je polská. Podařilo se mi v České televizi Ostrava zřídit polské vysílání.“

11:24

Tomáš Martínek, Piráti: „Jste ještě spjatý s nějakou politickou stranou?“

Ilja Racek: „Od roku 2014 jsem členem KDU-ČSL, ale nemám žádnou funkci, jsem pouhým členem.“

11:27

Martin Kolovratník, ANO: „Jak hodnotíte přístup rozhlasu k autorům a hercům z regionů?“

Ilja Racek: „Prošel jsem si ostravský rozhlas, pohovořil s vedoucími pracovníky, a v Ostravě i v Olomouci mají pocit, že jsou jejich umělci podceňováni a poslouchají námitky, že se tam mluví nářečím a je to slyšet. Manažeři z Prahy měli k umělcům z regionů nedůvěru.“

11:30

Pavla Golasowská, KDU-ČSL: „Nominoval vás spolek Bílá holubice, řekněte nám, čím se zabývá. Podporoval byste zvýšení poplatků?“

Ilja Racek: „Je to podpora kulturních projektů handicapovaných dětí. Vznikl asi před 10-15 lety právě na základě spolupráce s postiženými dětmi. Před deseti lety jsem tam dělal inscenaci. Co se týče poplatků, je to politická otázka a nevím, jestli je příliš populární. Vzhledem k růstu nákladů ale všichni víme, jaký problém vznikl třeba letos s nárůstem nákladů na energie.“

11:30

Stanislav Berkovec, ANO: „Neměly by být poplatky dávány veřejnoprávním institucím jinou formou, třeba pevným procentem z HDP?“

Ilja Racek „Čím menší bude vazba těch institucí na politiku a rozpočet, tím lépe.“

11:36 · Kadidátka Jana Slánská

„V 90. letech už jsem byla členkou Rady Českého rozhlasu, od té doby mám s rozhlasem čilé styky. Bydlím blízko, potkávám zaměstnance i koncesionáře, kteří mi referují o svých názorech. Nemám televizor a neustále poslouchám Český rozhlas, kupuji si i časopis. Radiožurnál si denně pustí 899 tisíc lidí, Plus 92 tisíc lidí, nejposlouchanější stanicí je Brno s 94 tisíci posluchačů. To jsou nádherná čísla a člověk z nich může mít jednom radost. Osloská univerzita ale také zjistila, že důvěra v média je u nás téměř nejnižší mezi srovnávanými médii, jen 31 procent lidí. Autoři to vysvětlují tím, že starší populace vyrůstala v prostředí doublespeaku, a tak mají přirozenou potřebu hledat alternativní zdroje informací. Výsledkem jsou útoky na veřejnoprávní média. Jsou strašně důležitá. I když se mi občas v Českém rozhlase něco nelíbí, má velmi dobrou úroveň. Nedávno se tam dělala optimalizace v publicistice, z vysílání pro menšiny byla propuštěna redaktorka, jako externistce jí neprodloužili smlouvu a neměla to komu předat. Její vysílání zmlklo a propadlo se. Taky lidi říkají, že dům Českého rozhlasu je narvaný úředníky a při optimalizaci se přitom zbavují techniků, kterých je málo.“

11:38

Tomáš Martínek, Piráti: „Velice si vážím toho, co jste v životě dokázala, učinila jste řadu rozhodnutí, která vyžadovala velkou dávku odvahy. Které bylo nejzávažnější?“

Jana Slánská: „Když jsem odmítla podepsat Antichartu. Byla za mnou Věra Chytilová, a říkala, že když nepodepíšeme, nepůjde natočená Hra o jablko do distribuce. Měla jsem jí strašně ráda, ale nemohla jsem to podepsat.“

11:41

Pavla Golasowská: „Co vás vedlo k tomu, že jste se zase přihlásila do Rady ČRo? Čím byste chtěla prospět?“

Jana Slánská: „Už jsem se hlásila před čtyřmi lety, a to jsem neprošla. Já už jsem nechtěla, ale ARAS a FITES na mě strašně naléhaly, že musí dodat dva lidi. A tak jsem podlehla. A příští rok se třeba budu hlásit znova. Já už jsem blázen do rádia, mluvím o něm s lidmi, je to můj koníček. Chtěla bych přispět svými zkušenostmi, jsem člověk, který se nebojí. Chtěla bych hlídat pravdu a objektivitu. Rozhlasový poplatek bych zvýšila, 45 korun je málo, alespoň 60.“

11:45

Marcela Melková, ANO: „Vy jste bývalá investigativní novinářka a ti mají vyhrocené názory na věci. Jak byste chtěla objektivitu pohlídat a jak ji vnímáte teď?“

Jana Slánská: „Definujte mi objektivitu.“

Marcela Melková, ANO: „Vyváženost názorů.“

Jana Slánská: „Často je veřejnoprávním médiím vytýkáno, že je to pět minut Hitler, pět minut Židi. Já myslím, že vyvážené to má být, ale nemá se to přehánět. Na Dvojce měl před dvěma lety pořad František Ringo Čech, a uváděl ho větou, že 50. léta byla super, protože jsme byli mladí a i když se popravovalo, bylo to fajn. A pak si pozval Josefa Laufera, který tam vyprávěl, že byl blízko sebevraždě, jak ho pronásledovala Svobodná Evropa v roce 1976 za píseň o kapitánovi Minaříkovi. A František Ringo Čech se ho ani nezeptal, o čem ta píseň byla, natož aby ji pustili. Ne, jediný výsledek pořadu byl, že chudáka Laufera pronásledovala Svobodná Evropa.“

11:51 · Kandidát David Soukup

„Od svých 20 let se pohybuji v mediálním světě, začínal jsem v soukromém rádiu Rio. Působil jsem v deníku Prostor, přispíval do Reflexu, pracoval v Blesku, publicistice TV Nova, stál u zrodu deníku Super, obnovoval značku Mladého světa, působil jako tiskový mluvčí, pracoval v marketingu. Vytvářel jsem mediální kampaně, mám tedy zkušenosti z obou stran. Opravňuje mě to k tomu, abych se mohl ucházet o funkci v Radě ČRo. Jsem zastupitelem za ANO na Praze 3. Nejsem altruista, ale aspoň se tak chovám, nominovaly mě babyboxy, jejichž zakladatele znám asi 23 let. Slibuji, že nebudu prosazovat, aby ho nainstalovali i v budově rozhlasu :-). Rozhlas vybírá poplatky dobře, dokonce s nárůstem, ale bude se muset poprat s tím, že poplatek 45 korun už nedostačuje. Obdivuji projekt ČRo Plus založený na mluveném slově a publicistice, aplikaci mám i v telefonu. Publicistika není prolínána hudbou, mohu se tedy plně věnovat tomu, co tam říkají. Zasloužilo by mnohem více propagace a selfproma. Musím zmínit i Vltavu, která je na tom nejhůře, ale plní svojí veřejnoprávní funkci. S některými nápady bych mohl přispět, ale nechtěl bych ovlivňovat program rádia. Nevím, jestli se platí poplatek z toho, když si někdo stáhne aplikaci do telefonu, tam ty informace asi rozhlas nemá. Vyváženost by se měla posuzovat podle zastoupení politických stran v kontinuálním vysílání, to se dá jednoduše zjistit ze statistiky hostů. K tomu se ale musí přidat i odmítači, kteří do rozhlasu nechodí.“

11:54

Tomáš Martínek, Piráti: „Rada ČRo musí být nezávislá na politických stranách. Mohl byste být nezávislý?“

David Soukup: „Nemám žádnou funkci v hnutí ANO, jsem zastupitel, jak jsem četl zákon, nepožaduje po mě, abych odešel. Pokud by to někdo vysvětlil jinak, tak se místa v zastupitelstvu vzdám.“

Tomáš Martínek, Piráti: „Minimálně bych čekal, že přerušíte členství.“

11:57

Martin Kolovratník, ANO: „Mělo by dojít ke změnám v regionálním vysílání, pokud ano, k jakým? A považujete zákon o Českého rozhlasu z roku 1991 za archaický, jaké změny byste případně podpořil?“

David Soukup: „Regionální stanice by měly být víc vidět v celostátním vysílání. Jsou důležité, je úkolem rozhlasu, aby existovaly. Nemohou konkurovat soukromým stanicím, ale plní přesně svou veřejnoprávní funkci, jak mají. Zákon jsem tolik nestudoval.“

12:00

Lubomír Španěl, SPD: „Uměl byste si představit vnější audity hospodaření rozhlasu, například kontrolu NKÚ?“

David Soukup: „Není to uzákoněno, ale proč ne, firmy mají také své audity.“

Lubomír Španěl, SPD: „Kdyby byli lidi přesvědčení, že za své peníze dostávají vyvážené zpravodajství a s péčí řádného hospodáře… Určitě by transparentnost prospěla vzájemné komunikaci.“

David Soukup: „Rozhlas hospodaří se ziskem dva miliony korun.“

Tomáš Martínek z Pirátů doplňuje, že NKÚ může veřejnoprávní média kontrolovat už teď, ale jen nakládání s veřejnoprávními prostředky, což je však složité oddělit.

12:05 · Kandidátka Stanislava Spoustová

„Působila jsem jako učitelka v ZŠ, vedla jsem žáky k tomu, aby se účastnili kulturních vystoupení. Na střední škole jsem pak připravovala podklady pro maturitní zkoušku. Působila jsem jako lektorka v institutu s akreditací od ministerstva, semináře jsem vedla se zaměřením na rétoriku nebo estetiku. Později jsem založila svoji vlastní instituci na vzdělávání dospělých a rekvalifikace. V této agentuře jsem přednášela komunikaci, řešení konfliktů a základy práva. Od počátku 90. let jsem externě spolupracovala s Českým rozhlasem, jako hlasatelka, redaktorka, reportérka, pak moderátorka dvou pořadů. Četla jsem i zpravodajství v České televizi, spolupracovala jsem také na pořadu Volejte učiteli. Zlákala mě pak nabídka do soukromého televizního studia, kde jsem působila jako manažerka. Dnes spolupracuji s Institutem Antonína Dvořáka, připravuji koncerty vážné hudby pro veřejnost. Nominována jsem Českým svazem žen. V radě bych se chtěla zapojit do činnosti, aby byla co nejvíce transparentní ve vztahu k veřejnosti, přispět k utváření dobrých vztahů s veřejností, zaměřit se na správné užívání českého jazyka. Český rozhlas by měl zůstat médiem, kde bude znít správná čeština a správné výrazové prostředky.“

12:06

Tomáš Martínek, Piráti: „Můžete prokázat nezávislost na hnutí ANO, za které jste dvakrát kandidovala?“

Stanislava Spoustová: „Nejsem už delší dobu členkou hnutí ANO ani žádné jiné strany.“

Stanislav Berkovec, ANO: „Tak to je, myslím, jasná odpověď.“

12:08

Stanislav Berkovec, ANO: „Co se vám vybaví, když řeknu stan a Kbely?“

„První vysílání rozhlasu ze stanu ve Kbelích,“ odpovídá správně kandidátka a přidává historku o špatném počasí při prvním vysílání v květnu 1923. „Vběhl tam mokrý pes, který musel být chycen a vyveden.“

12:10

Stanislava Spoustová stále mluví o rané historii Radiojournalu.

12:10

„To byla vyčerpávající odpověď,“ děkuje předseda výboru Stanislav Berkovec (ANO).

12:16

„Byla bych jednoznačně pro další aktivity Českého rozhlasu, zejména pokud budou příznivé a pozitivní pro posluchače. Když se na trhu objevila televize jako vysílací médium, pozastavili se mnozí, jestli neutrpí rozhlas. Ale nestalo se tak. Poté se objevil internet, soukromá rádia, ale ani tento rozmach neznamenal, že by Český rozhlas ztratil posluchače. Žijeme v zajetí elektronických médií a někdo by se mohl zeptat, jestli Český rozhlas budeme potřebovat i v budoucnu. Mohla bych odpovědět, co se stane, když bude přerušena dodávka elektrické energie. Nenabijeme si mobilní telefony a nedostaneme se na internet. Rozhlas tedy budeme potřebovat. Souhlasím s tím, aby se vyvíjel, můžeme ho sledovat na internetu, a to je dobře, protože ne všichni mají možnost sedět u přijímače. Objevuje se vysílání na mobilních telefonech, a to je taky dobře, když lidé nemohou sedět u internetu. Vím, že existuje v Českém rozhlase útvar pod tiskacími písmeny HUB, který se inovacemi zabývá,“ uzavřela své vystoupení Stanislava Spoustová.

12:22 · Kandidát Jan Krůta

„Jsem ‘inkoust’, celý život píšu. Český rozhlas se mi celý život hodně plete do života a já se pletu do Českého rozhlasu a jeho produkce. Starší generace si pamatuje sešeřelé večery, kdy jsme s tátou poslouchali mistrovství světa v hokeji. V 17 letech jsem poprvé nahrával v karlínském studiu. Pracoval jsem v časopise Mladý svět, navázal jsem kontakty s Mikrofórem. Psal jsem texty písniček. Jsem velmi smutný, že značka Mladý svět skončila u pana Soukupa na Barrandově, ale vývoj jde dál (Jaromír Soukup vydává časopis Instinkt, který se před lety se zaniklým Mladým světem spojil, ještě za bývalého vydavatele, pozn. FR). První jsem šplhal na nejvyšší dům na Zeleném pruhu, když jsme vztyčovali anténu jednoho z prvních soukromých rádií, rádia Bonton. Dodnes moderuji v rozhlase nedělní rána, snažím se přiblížit nestorovi Františku Nepilovi.“

12:25

Pavla Golasowská: „Co vás vedlo k přijetí nominace do rady?“

Jan Krůta: „Poznávám rádio zevnitř, znám jeho střeva. Vyváženost je zoufalé volání, kolik lidí, tolik názorů. Já s tou vyvážeností mám problémy. Zajímají mě taky rádiové peníze, poměr výkonných manažerů a tvůrčích pracovníků, poměr jejich platů. V tom musí být nějaká nesrovnalost. Když mám za tříhodinové ranní vysílání X peněz, a pak mi volá kamarád ze slovenského rádia, který má za hodinový pořad dvě X, tak si říkám, jestli není něco špatně. A když si čtu zápisy z rady, taky tam nikdo není nikdy proti ani se nezdrží, to přece není normální, tohle manifestační zvedání rukou.“

12:28

Martin Kolovratník, ANO: „Vaše jméno je spojeno s článkem proti Plastic People ze 70. let…“

Jan Krůta: „Vysvětlil jsem to v jedné knize velice podrobně. Popsal jsem, jak to bylo. To byl článek kvůli Chartě a Plastikům, Dostal jsem za úkol jako vedoucí kulturního oddělení napsat hudební pohled na jejich repertoár. Napsal jsem, že hrají velmi špatně, neumějí hrát na nástroje a je to primitivní hudba. Ale pak se zdokonalili, Mejla Hlavsa byl výborný hudebník. Nikdy jsem nebyl na jejich koncertě, taky jak, když byli někde v hospodě za Prahou. Hudebně to ale bylo špatné a textově příšerné. Nevěděl jsem dlouho, že texty psal Milan Knížák. Já napsal dvacet řádků o hudební tvorbě, a za tím si stojím.“

12:31

Martin Kolovratník (ANO) upozorňuje, že Jan Krůta působí v umělecké agentuře a externě spolupracuje s rozhlasem, takže by se dostal do střetu zájmů. Krůta je připraven se těchto aktivit vzdát.

Lubomíra Španěla z SPD potěšila vzpomínka na hokejové a fotbalové přenosy v rádiu.

„Cílová skupina nad padesát let je rozhlasu oddána, mladí streamují. Nevěřil byste, kolik lidí si v neděli v pět ráno zapne rádio. I když v koláči sledovanosti to nevypadá slavně, ta odezva je úžasná,“ loučí se Jan Krůta.

12:37 · Kandidát Oldřich Šesták

„Stal jsem se tu za poslední rok takovým živým inventářem těchto slyšení, jsem tu už potřetí. Profesní život mám s rozhlasem naprosto dokonale spojen od mládí, kdy jsem poslouchal Vinárnu u pavouka. V roce 1968 jsem stál u rozhlasu. Do Československého rozhlasu jsem nastoupil v roce 1975, ale pak jsem dlouho nesměl na mikrofon kvůli tatínkově politickému škraloupu. Pak jsem si vybral vědu a techniku a vysílání na mikrofon jsem si opravdu užil. V roce 1989 jsem byl u prvního setkání Ladislava Adamce s Václavem Havlem, vysílal jsem generální stávku, byl jsem u všech klíčových ekonomických témat. Pak se mi nabídla možnost dělat pro první majitele soukromých rádií, dělal jsem ředitele programu v rádiu Plus (tehdy projekt ČTK a RFI). Po rozdělení federace jsem byl majitelem vlastního rádia. Měl jsem PR a fullservisové reklamní agentury. Vrátil jsem se do rozhlasu v roce 2010 jako náměstek generálního ředitele. Není žádným tajemstvím, že jsme se s generálním ředitelem dostávali do názorových nesrovnalostí a v půlce roku 2012 jsem rozhlas znovu opustil. Rozhlas ve mně spojuje několik rovin, praktického rozhlasáka i akademický zájem. Zkušenosti, znalosti a schopnosti bych chtěl v radě zhodnotit a nenechat je ležet ladem. 18. května 2023 bude sté výročí zahájení vysílání a u toho bych chtěl být nějakým způsobem aktivní.“

12:38

Lubomír Španěl, SPD: „Poslouchal jste Plastic People?“

Oldřich Šesták: „Měl jsem jejich nahrávky a slyšel jsem je i v té době.“

Lubomír Španěl, SPD: „Ta hudba byla strašná, to musím souhlasit s panem Krůtou.“

12:42 · Jana Slánská a Jan Krůta poslouchají vystoupení Oldřicha Šestáka

12:43

„Zákon o Českém rozhlase je z listopadu 1991. Vzhledem k technickému pokroku je v něm nedostatečné zachycení digitalizace. Rozhlas byl ve sporu se soukromými vysílateli, před těmi sedmi lety o tom bylo hodně debat. Posluchač pouhým uchem nepozná rozdíl, jestli poslouchá digitální nebo analogové vysílání. Privát by k tomu asi i přistoupil, ale digitalizace stojí peníze, proto chce, aby to prorazil rozhlas. U televize stát určil, kdy kdo spadne do digitálního vysílání. U rozhlasu to legislativa nevymezuje. Do budoucna se pravděpodobně nevyhneme sloučení rozhlasu a televize, ale nedokážu odhadnout, kdy to nastane,“ říká Oldřich Šesták.

12:44

Oldřich Šesták: „Neucházím se o radu kvůli tomu, že bych potřeboval živobytí nebo satisfakci, chtěl bych působit jako nezávislý radní, který má bohatou odbornost a zkušenost s rozhlasovým vysíláním.“

12:46

Lubomír Španěl, SPD: „Není těch veřejnoprávních stanic příliš?“

Oldřich Šesták: „Máte pravdu. Když si vezmete některé z těch více než dvaceti stanic, jsou některé na hranici zaznamenání poslechovosti. Bude muset do budoucna dojít k jejich redukci nebo sloučení, ale zároveň nemůžu vyloučit, že dojde ke vzniku nových, které budou reflektovat potřeby doby.“

12:52 · Kandidát Ilja Šmíd

„Nechci moc mluvit o sobě, jen chci říci, že poprvé jsem do rádia vstoupil, když mi byly tři roky, můj otec v něm pracoval. Já tam nikdy nebyl zaměstnán, kromě doby asi před dvěma lety, kdy jsem se stal dramaturgem mimo jiné Symfonického orchestru, spolupracuji se stanicí D-dur. Byl jsem v první Babišově vládě ministrem kultury, to byla taková zvláštnost, ani nevím, jak jsem se k tomu dostal. Hodně se tu mluví o zpravodajství, ale v zákoně se mluví o tom, že službu veřejnosti naplňuje vytvářením archivních fondů. Rozhlas je především kulturní instituce, stojí na čtyřech pilířích – zpravodajství, vzdělání, kultura, zábava. Dlouhá léta jsem byl spojen s Vltavou, natáčel jsem hudební snímky jako autor a dirigent. Byl bych rád, kdyby se do rozhlase vrátila kultura, která je celý můj život. Kultura je jiným druhem poznání než věda. Je to naprostý základ společnosti a chtěl bych, aby to samé platilo o rozhlasu. Vlajkovou lodí je Radiožurnál, ten co si řekne, to má. Náklady na propagaci, mzdy, odměny. Jsou diametrálně odlišné od peněz, které dostávají na Vltavě. Rada musí být i zástupcem veřejnosti v rozhlase. Rozhlas hospodaří v černých číslech, to je fajn, to je úžasné. Situace v rozhlase není úplně klidná, propouštění nebylo šťastné.“

12:52

Tomáš Martínek, Piráti: „Můžete prokázat nezávislost na hnutí ANO?“

Ilja Šmíd: „Když mě oslovil Andrej Babiš, řekl jsem mu, že to udělal špatně, protože jsem voličem ODS. Ale myslím, že dokážu být nestranný a nezávislý.“

Updated: 12:53

12:54

Pavlu Golasowskou z KDU-ČSL zajímá potenciální přínos Ilji Šmída v radě. „Rozhlas se nemůže točit jenom kolem zpravodajství, jsou tu stanice, které přinášejí další hodnotu do života našich spoluobčanů. V rozhlase je pořád pohříchu málo folkloru, o tom jsem se pořád dohadoval s kolegou Lukášem Hurníkem. Ve zpravodajství je obtížné dosáhnout vyváženosti, ano, to je sice důležité, ale ne to jediné důležité,“ odpovídá Šmíd.

12:58

„Když nastupoval Petr Fischer, všichni jsme jásali. Špatně bylo zadání snížit vážnou hudbu. Ale nejde o tu vážnou muziku. Stanice, která byla artová, kulturní, se najednou stala publicistickou. Což by bylo fajn, ale ne vždycky byla úroveň pořadů špičková. Za Petra Fischera se v petici postavilo 1500 lidí, to byli všechno insideři, kterým pořady vyhovovaly. Je obtížné poslechovost zvednout, Fischer mluvil o potenciálu 300 tisíc posluchačů, to já si nemyslím. Je to elitní záležitost. Mělo se mu dát ale více času, využití termínované smlouvy bylo od pana generálního ředitele trochu zbabělé,“ odpovídá Ilja Šmíd na otázku Martina Kolovratníka (ANO), co říká na aféru kolem Vltavy.

13:00

Půlhodinová pauza, slyšení bude pokračovat ve 13.30.

13:43 · Kandidátka Ivana Tothová

„Pracovala jsem jako podnikový právník a správce konkurzní podstaty. Nepracovala jsem v rozhlase a už vůbec nejsem mediální odborník. Ale mohla bych naplnit literu zákona, který říká, že rada má mít co nejširší spektrum. Teď jsou v ní dva herci, dva bývalí manažeři rozhlasu, jen jediná žena a pokud se nemýlím, tak skoro všichni jsou z Prahy. (…) Pokud bych se stala radní, tak to jak, kde a na čem poslouchat Český rozhlas by bylo mé téma. Jednou z prvních správkyň konkurzní podstaty, to byla divoká doba a jednou budu mít vnoučatům o čem vyprávět. Možná napíšu i nějakou detektivku. (…) Zajímalo by mě i téma regionů. Nejsem asi typický posluchač, spíše naopak. Budu to, co prý vedení rozhlasu nazývá ultras. Mám čtyřicet let předplatné týdeníku Rozhlas, mám bohatý výstřižkový archiv a jsem věrný posluchač. Rozhlas má velkou budoucnost. Na radu se často obracím, sledují jednání deset let od krize na Radiožurnálu. Jezdila jsem i na zasedání z Českých Budějovic. Jsem ráda, že je možné zasedání sledovat na internetu, přiznám se, že to dělám v noci, protože by to rodina asi nevydýchala.“

13:47

Pavlu Golasowskou z KDU-ČSL zajímá, co je nominující spolek Omnium a jaké ženské prvky by kandidátka chtěla vnést do rady.

Ivana Tothová: „Zajímala jsem se o sudetskou otázku, zaniklé vesnice. Sdružení Omnium má heslo Život památkám. Zajímáme se o staré sudetské hřbitovy. Zaniklé obce a krajina Krušných hor, to je náš společný zájem. Jde o historii a vztah, který k místu mělo původní obyvatelstvo. V radě chybí ženský empatický prvek vzhledem k posluchači. Posluchač je pro radu někdy jako vetřelec, který tam nemá co dělat. Když bylo zasedání v Hradci Králové o Vltavě, konalo se v mrňavé místnosti, i když jim muselo být jasné, že přijde plno posluchačů. A posluchač má právo být na jednání přítomen.“

13:49

Tomáš Martínek, Piráti: „V minulém roce jste poslala stížnost, jak jste s jejím vyřízením byla spokojena?“

Ivana Tothová: „A která to byla? Já jich poslala několik a musela je urgovat, abych dostala odpověď. (…) Nestěžovala jsem si na vysílání, ale na určitý postup. Psala jsem, že mě nezajímá postoj vedení, ale názor rady. Stejně byl podnět poslán na vedení. Chybí mi, že stížnosti se veřejně neprobírají, odkáže se, že jsou přílohou.“

13:51

Lubomír Španěl, SPD: „Komerčních stanic už dnes vysílá velké množství. Přišla řeč na to, jak stanovit okruh vysílání pro veřejnoprávní médium. Čemu by se měl rozhlas věnovat, a co by měl naopak opustit? O zábavu se například stará dost stanic.“

Ivana Tothová: „Nejsem žádný mediální odborník. Veřejnoprávní je pro mě to, co nebude vysílat žádná soukromá stanice. Takhle jsem si to zjednodušila. Když jsem nahlédla do výroční zprávy, zaujalo mě, jak je v regionech malý poměr původní hudební tvorby. Komerční stanice asi nebudou hrát jihočeské písničky, folklor a folk. V autobuse jsem slyšela, jak měl řidič puštěné Rádio Impuls a hudba se moc neodlišovala od toho, co slyším na Radiožurnálu. Přitom ten by se mohl odlišit zařazením neohrané hudby. Vysílací čas je drahý, proč ho pouštět něčemu, co vysílají komerční stanice?“

13:54

„Mrzelo mě, když se říkalo, že je Vltava drahá. Ano, je to nákladné, ale jsou to pořady, které znovu využiju za rok, za dva,“ uzavřela Ivana Tothová.

14:00 · Kandidát Michal Klíma

„Jsem nominantem několika organizací. Jsem člověk, který prakticky tři desítky let pracoval v médiích, jako ředitel několika mediálních společností. Nejdříve Nakladatelství Lidové noviny, pak deset let od roku 1998 jsem byl generálním ředitelem vydavatelství Economia, pak jsem působil na Slovensku jako ředitel vydavatelství a naposledy jsem působil jako ředitel Vltava Labe Media. Mezitím jsem založil dvě digitální vydavatelství. Byl jsem u založení měření poslechovosti, které se dnes jmenuje Radioprojekt. Jsem člověk, který zná prostředí a dokáže se orientovat v problematice. Pokud bych měl říct, jaké bych měl priority, jsou zhruba tři. Sledování profesionality novinářské práce, technologický rozvoj a rozumné hospodaření, což je jeden ze základních úkolů rady. Kontrolovat hospodaření, rozumět tomu, zda jsou položky v rámci hospodaření správně rozloženy. Dokážu skloubit pochopení pro obsah novinářské práce i ekonomickou stránku věci. Manažeři obvykle nerozumí novinářům, novináři obvyke nerozumí, jak funguje řízení.“

14:03

Tomáš Martínek, Piráti: „Popsal byste silná a slabá místa Českého rozhlasu?“

Michal Klíma: „ČRo podobně jako ČT má unikátní postavení na mediální scéně. Víme, jak se za posledních 30 let měnilo uspořádání vlastníků soukromých médií. Kdežto veřejnoprávní média jsou určitá stálice a považuji je za zásadní pro fungování demokratické společnosti. Jako každá velká instituce ale mají mínus. V regionálním vydavatelství jsme měli 71 deníků a vím, jak je složité dohlédnout na tu regionální úroveň. Negativem tedy je, jak je ta organizace rozlehlá. Výzvou i ohrožením je digitalizace, kde přestává platit omezení frekvencemi. Je to šance pro využití nových technologií, internetu. Cílové skupiny jsou mnohem roztříštěnější než byly, digitalizace dává příležitost se specializovat.“

14:05

Martin Kolovratník, ANO: „Dělal jste přece jen primárně v tištěných médiích. Co by bylo vaší doménou v celém spektru činností rozhlasu?“

Michal Klíma: „Celý život se snažím prosazovat profesionalitu v práci. Vztahuje se pod to vyváženost, objektivita a tak dále. Já to nazývám profesionalitou, to je součást novinářské práce. Povinností radního je zabývat se i hospodařením. Rozhlas bude muset projít velkými změnami jako všechna média, to se dotkne i rozpočtu. Nastává doba, kdy se bude muset rozpočet dělat principiálně jinak. Tam myslím, že dokážu přispět.“

14:07

Martin Kolovratník, ANO: „Za vašeho působení v Deníku se stal šéfredaktorem Tomáš Skřivánek, který byl finalistou proti současnému generálnímu řediteli Renému Zavoralovi. Je spojován s panem Savovem, agenturou Bison & Rose a podobně. Máte tam nějakou personální vazbu na kruhy kolem pana Skřivánka?“

Michal Klíma: „Já ho tehdy v podstatě neznal, přijímali jsme ho jako šéfredaktora centrální redakce a přivedl ho Roman Gallo, nikoliv já. O kandidatuře jsem se s ním bavil, když jsem ho přijímal, ale jinak s ním můj styk nebyl nijak častý, byl několik stupňů řízení ode mě.“

14:09

Lubomír Španěl, SPD: „Od čeho by se mělo vysílání Českého rozhlasu oprostit?“

Michal Klíma: „Rozhodně bych snížil pop music na Radiožurnálu, která je k nerozlišení od komerčnějších stanic. Ale to odpovídám jako posluchač, to není práce člena rady. Jako člen rady bych se díval na výsledky a posuzoval to s objektivitou, ne podle toho, jestli se mi to jako posluchači líbí nebo ne.“

Lubomír Španěl, SPD: „Je sledovanost zásadní kritérium?“

Michal Klíma: „Měla by být jedním z kritérií, ale ne nejzásadnějším.“

14:16 · Kandidátka Zoša Vyoralová

„Na rozhlase jsem vyrůstala, moje babička s dědečkem měli první prodejnu s rádiem v Brně. Vystudovala jsem nástavbu pro porodní asistentky, porodila jsem několik stovek dětí. Studovala jsem i jazyky, pracovala jsem v kanceláři pro zahraniční styky města Brna. Můj sen byl vždycky přijít do Prahy, zareagovala jsem proto na inzerát v židovském časopise, že hledají ženu s ruštinou a angličtinou do židovské agentury, která pomáhá lidem s návratem do původní vlasti. Kvůli dceři teď bydlím na samotě mezi vinohrady. A brněnský rozhlas vysílá úžasnou muziku, nedám na něj dopustit. Rozhlas má nezastupitelnou úlohu u nevidomých, audioknihy jsou fantastická věc.“

14:17

Pavla Golasowská, KDU-ČSL: „Co vás vedlo k tomu, že se hlásíte do rady?“

Zoša Vyoralová: „Bavili jsme se o tom na Česko-izraelské obchodní komoře a vzešlo z toho, že by bylo dobré kandidovat. Jako žena za sebou mám pestré spektrum povolání a dost empatie.“

14:19

Lubomír Španěl, SPD: „Nejsem úplně totální senior, který poslouchá ČRo Brno. Je ale oblíben mezi střední a starší generací. Je to podle vás cesta pro rozhlas, aby vysílal podobně jako brněnské studio?“

Zoša Vyoralová: „Rozhlas je alfa a omega pro lidi 80+. Třeba Srdcovky Zdenka Jonáka, to lidi úplně dostane a jsou ochotní se o tom bavit celou sobotu a neděli. Je potřeba vyhmátnout, co je vždycky pro konkrétní kraj a lidi super. Každý si může vybrat. Taky odebírám Týdeník Rozhlas, a i pro děti je tam spousta věcí.“

14:23

Martin Kolovratník, ANO: „Hodně akcentujete regiony. Zkušenost z Francie, když jsme mluvili s tamním rozhlasem – říkali, že jsou si vědomi pozice rozhlasu, kulturního dědictví, ale řeší, jak je udělat atraktivnější pro mladé lidi. To musí být téma i tady pro nás, senioři jednou tady nebudou a mladí musí někam růst. Jak byste to řešila?“

Zoša Vyoralová: „Mladá generace začíná v bříšku maminky. My jsme v Brně s maminkami chodili plavat a učili je zdravou výživu. Mladé dámy jsou pořád na Googlu a YouTube, a jsou tam nesmysly. Zvala bych víc ženských doktorů a pediatrů. Když rodiče nevychovají děti k rozhlasu, jak se k němu dostanou?“

14:24

Lubomír Španěl, SPD: „Dostat mladou generaci k rozhlasu bude opravdu oříšek.“

Zoša Vyoralová: „Mám nápad, zajet s rozhlasem do mateřských školek a udělat nábor, ať si to ty děti vyzkouší. Zaangažovat je už od těch školek. Spousta dětí chodila do rozhlasových studií a tak dále.“

14:27 · Kandidátka Irena Žantovská

Stanislav Berkovec čte kandidátský projev Ireny Žantovské, která se pro nemoc z veřejného slyšení omluvila: „Mám na kontě více než 70 režií včetně Národního divadla, vyučuji komunikaci na vysoké škole. Rozhlas je také kulturní institucí, jeho historie je lemována skvělými výkony herců, hudebníků a umělců. Musí i nadále dbát na svou kulturní hodnotu, je to jedna z mála funkcí, kde není nahraditelný jinými médii, zejména privátními. Vím, co je v pravomoci člena Rady ČRo, mé zkušenosti tedy mohou mít inspirační hodnotu.“

14:29 · Konec veřejného slyšení

Následuje přestávka a od 15 hodin začne zasedání volebního výboru, na kterém proběhne volba 6 postupujících finalistů. Oproti původním předpokladům bude pak sněmovna dva nové radní vybírat až 13. března.

15:06 · Začíná zasedání volebního výboru

Oproti veřejnému slyšení dorazilo několik dalších poslanců. Výbor bude hlasovat v sestavě Stanislav Berkovec (ANO), Martin Kolovratník (ANO), Barbora Kořanová (ANO), Patrik Nacher (ANO), Tomáš Kohoutek (ANO), Aleš Juchelka (ANO), Miloslava Vostrá (KSČM), Pavla Golasowská (KDU-ČSL), Zbyněk Stanjura (ODS), Radek Holomčík (Piráti), Tomáš Martínek (Piráti), Lubomír Španěl (SPD), Miloslav Rozner (SPD).

15:13 · Tajná volba

Volební výbor nyní vybere tajným hlasováním šest finalistů. Hlasování a sčítání zabere obvykle asi půl hodiny.

15:25

Začalo sčítání hlasů.

15:39 · Finálová šestice

• Tomáš Kňourek
• Jan Krůta
• David Soukup
• Ilja Racek
• Martin Vychopeň
• Zoša Vyoralová

15:43 · Počty hlasů

Ilja Racek – 10 hlasů, Martin Vychopeň – 10 hlasů, Tomáš Kňourek – 9 hlasů, Zoša Vyoralová – 9 hlasů, Jan Krůta – 8 hlasů, David Soukup – 8 hlasů

15:46 · On-line přenos končí, děkuji za pozornost

Volba dvou nových radních proběhne zřejmě na schůzi sněmovny 13. března.