K prvnímu čtení digitální novely ve Sněmovně by mohlo dojít už dnes. V rozhovoru pro ČRo Digital to řekl předseda Sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD). V dolní komoře Parlamentu čeká novelu standardní legislativní proces, protože navrhovatelé nepožádali o schválení zákona v prvním čtení. Pravděpodobně ale bude zkrácen čas, který dostanou jednotlivé výbory na projednání zákona.

Pane předsedo, platí stále, že by digitální novela měla být na programu Sněmovny ve čtvrtek ráno?

Digitální novela může být na programu dokonce i dnes. Když jsem v pondělí do 16.00 vedl schůzi, tak v obecné rozpravě [k reformě veřejných financí] zbývali tři nebo čtyři poslanci. Následovat bude podrobná rozprava, do které je čtyři nebo pět přihlášek. Koaliční kluby avizovaly, že budou chtít podrobnou rozpravu přerušit do středy, kdy přednesou souhrnný pozmezňovací návrh. Předpokládám tedy, že podrobná rozprava proběhne dnes dopoledne. Pak bychom mohli zahájit rozpravu o digitálním zákonu a projednat ho v prvním čtení.

Návrh na schválení zákona v prvním čtení, jak to umožňuje § 90 jednacího řádu Sněmovny, nepadnul?

Nepadne, na tom je už s koalicí shoda. Bude to klasické projednávání s tím, že by lhůta pro projednávání ve výborech byla zkrácena třeba na třicet dnů (standardní je 60 dnů – pozn. aut.), tak aby se novela mohla projednat na schůzi v září. Mohla by platit do konce roku, nebo od 1. 1. 2008.

Výbory by se tedy novelou zabývaly na začátku září?

Někdy v tomto termínu. Poslanci budou chtít, aby se novelou nezabýval jenom kulturní výbor, ale i mediální komise. Usuzuji, že jak poslanci ČSSD, tak poslanci KSČM budou chtít podávat pozměňovací návrhy. Odtud pramení dohoda, že se zákon bude projednávat v běžném režimu.

Jak se k novele staví sociální demokracie?

Myslíme si, že třicetidenní lhůta [pro projednání ve výborech] je optimum. Podle mých informací šlo sociální demokracii o to, aby mohla podávat pozměňovací návrhy – a jestli to bude lhůta třicetidenní, nebo šedesátidenní, to je jedno. Nicméně o pozměňovacích návrzích se samozřejmě bude hlasovat a všechny nemusí být přijaty. Jak koaliční, tak opoziční poslanci vědí, že je nutné zákon přijmout, protože by jinak vznikly různé problémy.

Objevily se nějaké náznaky, čeho by se měly pozměňovací návrhy týkat? Půjde například jen o formálně technické úpravy, nebo o nějaké zásadnější zásahy?

Nevím přesně, ale například jde o sčítání nebo nesčítání půl procenta reklamy na České televizi. Asi v těchto nuancích se bude diskuse pohybovat při jednáních mezi poslaneckými kluby.

Filmaři v pátek v Senátu naznačili, že by kumulaci reklamy na ČT dali přednost, protože se obávají o nekomerční charakter ČT2, na které by se podle novely měla reklama objevit také. Připomeňme, že část výnosů z prodeje reklamního času na všech čtyřech kanálech ČT by šla na podporu veřejnoprávního multiplexu, část do fondu na podporu kinematografie a část na podporu digitalizace.

Myslím, že by bylo potřeba, aby část peněz [z reklamy] šla na novou tvorbu a na údržbu a spravování archivů.

Bude se Sněmovna držet záměru, že jde spíš o krátkou technickou novelu než o komplexní změny?

Bude to krátká novela. Nebude sice úplně dokonalá, ale pořád nejlepší ze všech variant. Budeme se k tomu muset vrátit, to je jednoznačné, ale nesmíme promarnit datum 1. 1. 2008. Pak se můžeme zabývat například tím, aby zákon odpovídal evropským zvyklostem a dohodám.

Třeba novela evropské směrnice Televize bez hranic neřeší televizi, rozhlas, internet a další média, místo toho ji přejmenovali na Audiovizuální mediální služby bez hranic.

Ano. Já si myslím, že by to měl být jeden zákon, že bychom k tomu měli dospět. Ale kdybychom to chtěli všechno dostat do novely, nestihlo by se to během těch třiceti dnů projednat. Mělo by se jít ve dvou krocích. Krok první by byl stihnout datum 1. 1., a hned na to by navázal krok druhý, tedy postupovat v intencích evropských směrnic.

Co říkáte na návrh senátora Jiřího Oberfalzera (ODS), který by chtěl změnit systém volby rad veřejnoprávních médií tak, že by radní byli voleni částečně poslanci a částečně senátory? Nechala by si Sněmovna vzít část svých kompetencí?

Problémem je absence stykového zákona, který by podobné věci mezi Senátem a Sněmovnou upravoval. Mám obavu, že Sněmovna se nebude chtít vzdát volení rad, bude kolem toho dost licitování.

S panem předsedou [Přemyslem] Sobotkou jsme se dohodli, že bychom nějakou obecnou formu stykového zákona měli schválit. Obecná pravidla by se pak překlápěla do speciálních zákonů. Tady vidím prostor pro ty rady a další věci dělené mezi Sněmovnu a Senát.

Kromě jiného ovšem také Oberfalzer navrhuje přesnější vymezení institucí, které mohou kandidáty do rad navrhovat.

Myslím, že tahle myšlenka je správná. V radách by měli zasedat odborníci, kteří vědí, o čem to je. Musíme to postupně vyřešit. Když si budeme říkat, že to nejde, tak se nikam nepohneme.

Spoluautorka: Irena Ryšánková