Ani druhý pokus o sestavení technického plánu přechodu na digitální televizní vysílání se neobešel bez řady připomínek od společností, kterých se proces týká. Na webu Českého telekomunikačního úřadu byla zatím zveřejněna stanoviska osmi subjektů. To je o polovinu méně, než se jich sešlo k srpnové variantě. Přibylo však dokumentů, které jejich autoři považují bez bližších podrobností za důvěrné.

Neveřejné jsou připomínky televize Nova, TV Barrandov a stanice Óčko. Televize Prima podle nedělního seznamu na webových stránkách ČTÚ tentokrát žádné připomínky nezaslala a mezi odesílateli nenalezneme ani regionální RTA. Jakými podněty se tedy telekomunikační úřad bude muset zabývat?

Receptář Prima nápadů

Všechny veřejné připomínky se shodly v jednom – zářijový nápad televize Prima, aby se zapínání digitálního signálu v ucelených oblastech řídilo „dostatečnou vybaveností obchodní sítě set-top-boxy“ není tím pravým receptem na pokrok v digitálním vysílání. Telekomunikační úřad nicméně komerční dvojce vyhověl a připomínku v technickém plánu zohlednil.

„Není uvedeno, kdo a jak bude vybavenost posuzovat. Navíc je celý institut v rozporu s tržními mechanismy a zavádí se zde podmínka, která je nejjen mimo kontrolu ČTÚ, ale i dalších dotčených osob jako jsou provozovatelé vysílání a zajišťovatelé sítí,“ argumentují zástupci bývalého Českého Telecomu, nyní Telefóniky O2. „Zavádí zcela nepřezkoumatelnou a subjektivní podmínku pro digitalizaci. Pokud je navíc předepsána podmínka, že nabízené set-top-boxy musí být v dostupných cenových relacích, pak je v tomto bodě – s ohledem na současné ceny set-top-boxů pohybující se okolo 1.000,- Kč – TPP v příkrém rozporu se státní koncepcí digitalizace, která již při ceně set-top-boxů okolo 2.500,- Kč považovala jejich cenovou hladinu za zcela přijatelnou. Navrhujeme toto ustanovení vypustit,“ dodává První zpravodajská, zastoupená Martinem Mrnkou.

Stejný postoj má k článku 4, bod 8, pod kterým se nápad televize Prima ukrývá, i FEBIO TV. „Při takovém pohledu by k celkovému vysílání nemuselo přijít nikdy,“ píše doslova Febio.

Ani České televizi se tento bod nelíbí. Ráda by věděla, podle jakého kritéria by se „dostatečná vybavenost“ a „dostupná cena“ měla hodnotit. A především – kdo by to měl dělat. Na to technický plán v listopadové verzi odpověď nedává.

Mobilní operátoři usilují o DVB-H

Mobilní operátor T-Mobile splnil svůj slib z tiskové konference, na které představoval televizi do kapsy, a zasazuje se o to, aby státní úřady počítaly s technologií DVB-H. Stejně jako v létě, i tentokrát Českému telekomunikačnímu úřadu připomněl, že tato norma získává v Evropě na síle. Se zněním připomínek se zcela ztotožnil nejmladší operátor Vodafone.

Podle představ obou firem by měl telekomunikační úřad vytvořit takové podmínky, aby síť DVB-H fungovala v Praze už od ledna 2007, v červenci pokryla Brno, Ostravu a Plzeň a nejpozději v prosinci 2008 dorazila i do řady menších měst, například Přerova nebo Mladé Boleslavi. Kromě harmonogramu navrhnul T-Mobile začlenit DVB-H nedílně do technického plánu, což telekomunikační úřad vidí jako nemožné. „V tuto chvíli nemůžeme sestavit celostátní síť pro DVB-H, aniž bychom vypínali analogové televizní vysílání,“ řekl předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák na konci října serveru DigiZone.

Mobilní televizní vysílání krátce zmiňuje v samém závěru také dokument s připomínkami od Telefóniky O2. „TO2 podporuje pokud možno co nejrychlejší rozvoj vysílání prostřednictvím technologie označované jako DVB-H, avšak tak, aby to neohrozilo ani neomezilo přechod k digitálnímu vysílání (prostřednictvím DVB-T),“ konstatuje bez bližších podrobností materiál podepsaný Ing. Davidem Šitou.

Febio trvá na pokutách

Připomínky televize Febio jsou z velké části stejné jako v létě, text je v podstatě zkopírován a doplněn o několik nových poznámek. Febio nadále trvá na sankci pro ČTÚ za pozdní zprovoznění digitálních vysílačů, a to ve výši 100 tisíc Kč za každý den prodlení ve prospěch každého držitele digitální licence.

Fero Fenič neustoupil ani v datu vypnutí posledního analogového vysílače. Stále chce, aby se Česká republika s touto formou vysílání rozloučila už 9. září 2009. „Celý proces přechodu je závislý na ochotě a motivaci lidí ke koupi přijímače, a záleží tak zejména na atraktivní nabídce nových digitálních televizí, kterou DVB-T přinese. A aby touto motivací noví vysílatelé mohli být, musí především ,přežít’. Doba 4 let celkového přechodu na DVB-T je však dobou, kterou ,přežije’ málokdo, a možná dokonce žádný nový vysílatel. Přechod v délce trvání 3 roky je tak maximální dobou, kterou by měl, dle našeho názoru, kterýkoliv nový vysílatel, odkázán na reálné pokrytí DVB-T, zvládnut. A nezabýváme se problémem s licencemi, protože při takových úvahách by jsme došlo možná k tomu, že přechod na DVB-T se neuděje nikdy,“ neskrývá svou skepsi Fenič.

Z1 upozorňuje na rozpory se zákonem

Materiál První zpravodajské, a.s., která v květnu dostala licenci na zpravodajský kanál Z1 (a v září o ni rozhodnutím soudu přišla), upozorňuje zejména na právní nedostatky jízdního řádu digitalizace. Kritizuje neurčitost pojmů a definic a nejednoznačnost nastíněných kroků ČTÚ. „Přestože je TPP od svého prvního předložení neustále vylepšován, podle našeho názoru obsahuje současná podoba TPP mnoho neřešených problémů a nevyřešených otázek, jež by při zavádění digitalizace do praxe mohly způsobit zrušení TPP Nejvyšším správním soudem. Jako zásadní problém TPP vnímáme, že se plán zabývá především technickými aspekty problému a (v rozporu s posláním a zákonnou definicí opatření obecné povahy) neřeší právní aspekty celého procesu,“ upozorňuje Z1.

Z1 také tvrdí, že ví, jak donutit Novu, respektive „dosavadní držitele oprávnění“ k přechodu na digitální vysílání. Odvolává se přitom na zákon o elektronických komunikacích, jehož § 19 podle výkladu Z1 umožňuje s ohledem na mezinárodní závazky České republiky „vynucení přechodu na digitální vysílání v případě, kdy držitelé příslušných oprávnění tak neučiní dobrovolně“. Obdobně vysílací zákon umožňuje v § 20 omezení souboru technických parametrů (v podstatě seznam vysílačů) tomu provozovateli, který ho „efektivně nevyužívá“. „O neefektivní využívání přiděleného kmitočtu může jít také v případě, kdy by provozovatel vysílání, který je oprávněn vysílat jak analogově, tak digitálně, vysílal zároveň analogově a digitálně, čímž by mohl blokovat využití frekvencí pro umístění dalších programů,“ domnívá se První zpravodajská.

K obsáhlým připomínkám České televize se vrátíme v samostatném článku.