Český telekomunikační úřad by měl do deseti dnů zveřejnit, na jakých kmitočtech bude vysílat veřejnoprávní multiplex. Manažerovi digitalizace v České televizi Pavlu Hanušovi to slíbil předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák. Veřejnoprávní stanice se také i nadále kloní k říjnu 2010 jako termínu vypnutí analogového vysílání.

Digitalizace a aktuální stav technického plánu přechodu byly ve středu jedním z bodů zasedání Rady České televize. Radní se současným stavem seznámil manažer digitalizace Pavel Hanuš. Na úvod informoval o pokroku v jednáních s Českým telekomunikačním úřadem. „Dnes mi předseda ČTÚ sdělil, že do týdne, do deseti dnů zveřejní kmitočty pro veřejnoprávní multiplex,“ řekl Hanuš.

Veřejnoprávní síť bude obsahovat programy České televize a Českého rozhlasu. Zákon pro ni stanoví povinné 95% pokrytí signálem.

Zatím pořád není jasno v tom, kdy a jak rychle se začne na digitální signál přecházet. Jiné požadavky má Asociace digitálních televizí a jiné Česká televize. „Když ty dva požadavky dáte dohromady, je to oheň a voda,“ komentoval to Hanuš.

Glosoval také setkání na ČTÚ, které rozhořčilo nové televize. „Tam se potkali technici a umělci. A když se potkají technici a umělci, je to jednání trochu mimoběžné,“ uvedl.

Hanuš upozornil, že v zásadě existují dva pohledy, jak přejít na digitální vysílání. Ten první, k němuž se přiklání také televize veřejné služby, je šetrný k divákovi. Má přesvědčovací charakter a k vypnutí analogového signálu ze dne na den přistoupí až bude zbývat jen několik procent území nepokrytého digitálním signálem. Ten druhý je řízen čistě ekonomickými zájmy nových vysílatelů, a proto prosazuje co nejrychlejší vypnutí analogových kmitočtů. Rizikem takového postupu je však zvýšené riziko poruch a fakt, že se většina obyvatel pak bude cítit, že byla k něčemu donucena. „My můžeme postupovat jak rychle, tak pomalu. Naše snaha je zamezit boji a přiklonit se k nejprůchodnější variantě,“ vysvětlil vedoucí projektu digitalizace v ČT.

Shoda zatím panuje ve věci vysílačů v Ústí nad Labem a Domažlicích, které kolidují s německým digitálním rozhlasem. Tyto oblasti přejdou na digitální vysílání před účinností Technického plánu přechodu, tedy před 1. červencem 2007. „Až je zapneme, poznáme na tom míru naší připravenosti,“ poznamenal Hanuš, který také představil mapu digitálního pokrytí v roce 2008 podle představ České televize. Digitální televizi by podle mapy mohlo naladit asi 62 procent obyvatel, analogový a digitální signál by byl k dispozici souběžně v severních, západních a východních Čechách.

Asociace digitálních televizí však přišla s návrhem, podle něhož by se poslední vysílač ve Zlíně vypnul už 31. prosince 2008. „Je z toho vidět postoj, že na diváky je třeba šlápnout,“ komentoval datum Hanuš. Asociace tvrdí, že se Česká republika propadá na poslední příčky v žebříčku zemí, zavádějících digitální vysílání. „Není pravda, že datum 10. 10. 2010 nás zařazuje na konec digitalizace, snad prý dokonce ve světě. To je naprostý blábol,“ odmítl argumenty asociace zástupce ČT.

V Evropě je podle něj jen 14 zemí, které deklarovaly připravenost přejít na digitální vysílání, žádnou koncepci vůbec nepředložilo například Slovinsko, Portugalsko, Maďarsko, nebo Slovensko. Vláda poslední jmenované země shodou okolností svou strategii představila v době zasedání Rady ČT. Plyne z ní, že poslední analogový vysílač u našich východních sousedů by měl být vypnut v roce 2012.

Pokud by Česká republika ukončila šíření analogového signálu k 10. říjnu 2010, byla by tou dobou podle údajů ČT společně s Itálií čtvrtou zemí v Evropě, která by k takovému kroku sáhla. „I velké země se toho bojí. Británie předchází 14 let, rozhodla se, že vypne analog v roce 2012 a poslední, světe div se, vypne Londýn,“ popsal Hanuš. Ohradil se tak proti dalším výtkám, že vypínat velká města jako jedny z posledních je ve světovém měřítku rarita. Jako další příklad země, kde regiony dostaly přednost před velkými aglomeracemi, uvedl Švédsko.

Vypínání analogových kmitočtů se nejeví jako jednoduché ani optikou počtu vysílačů a převaděčů. Program ČT1 šíří 580 vysílačů, program ČT2 517. Hanuš varoval, že se analogové vysílání musí vypnout i na nejmenším převaděči závislém na signálu z velkého vysílače. Jen na brněnský Kojál je na celém území republiky navázáno přes padesát převaděčů v případě ČT a přes sto sedmdesát v případě Novy. Vypnutí brněnského vysílače tak ovlivní distribuci signálu i ve východních Čechách.

„Vyřeší-li se tohle všechno do roku 2008, nechť se vypne v roce 2008. Já tomu nevěřím,“ míní Hanuš. „Když se ČTÚ rozhodne pro rychlejší přechod, bude víc problémů, když pro pomalejší, bude problémů méně,“ uzavřel. Připustil také, že některé kabelové televize mohou mít při vypínání analogových kmitočtů problémy, pokud neberou primární signál ze satelitu, ale – kvůli povinnosti šířit regionální vysílání – z vysílače, který se bude vypínat.