Senátní mediální komise se v úterý zabývala digitální novelou, která by měla odblokovat přechod na digitální vysílání v České republice. Jedním z hostů byl náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček, který je stěžejním autorem chystaného zákona. Senátorům vysvětlil, jak by měl český digitální trh v budoucnu vypadat. Přinášíme přepis a zvukový záznam klíčové části Zajíčkova vystoupení.
„Překážky pro rozvoj digitalizace jsou trojí: technické, ekonomické a právní. Všechny tyto problémy jsou smíchány dohromady. My se je ale od počátku snažíme oddělovat, aby bylo zřejmé, jaký zájem kdo v tomto procesu sleduje. Rozvoj digitalizace nebude úspěšný do okamžiku jasného stanovení termínu vypnutí analogového vysílání.
Analogová tma přinese dvacet programů, výhledově více
Při existenci analogových kmitočtů dnes není možné vytvořit víc jak osm digitálních pozic. Teprve v okamžiku, kdy se začnou opouštět analogové kmitočty, je možné mluvit o tom, že vzniknou další pozice pro další provozovatele. Proto je potřeba, aby existoval závazný termín vypnutí analogového vysílání. Od tohoto termínu se začne odvíjet technický plán přechodu, který by měl postupně zabezpečit přechod a vypínání analogových kmitočtů po celé republice. Z tohoto pohledu kalkulujeme, že okamžikem vypnutí by měly v České republice existovat čtyři digitální sítě.
Čtyři digitální sítě by měly při kompresi MPEG-2 zabezpečit čtyři až pět programů v každé síti. To znamená, že se pohybujeme mezi šestnácti a dvaceti programy v okamžiku vypnutí analogového vysílání.
V rámci mezinárodních smluv je možné na území České republiky postavit až sedm sítí, při kompresi MPEG-2 to znamená maximálně 35 pozic, při kompresi MPEG-4 to znamená zvýšení kapacity na 8–10 pozic v jednom multiplexu. Tedy až sedmdesát programů, ale jsme přesvědčeni, že to nebude využito. Už jenom proto, že i vlastníci sítí budou chtít poskytovat doplňkové služby, které bezprostředně nebudou souviset s televizním vysíláním.
Stát k vašim službám
Na to trochu myslí i stát při své koncepci e-governmentu. Počítáme s tím, že v rámci některých takových sítí by bylo možné poskytovat i služby veřejné nebo státní správy. Dnes se mluví moderně o t-governmentu, tedy ‘vládě přes televizi’. Skrze dálkový ovladač se občané budou moci dostat k některým službám, které dnes mohou dostat přes počítač nebo na úřadě. Máme představu, že jednou bude na obrazovce systém Czech Point, byť bude limitován technickými prostředky, které může využívat televize.
Licence pro každého
Zároveň si uvědomujeme, že stát by měl jasně deklarovat vůli směřovat k otevření televizního trhu. Měla by stanovovat dostatečně transparentní podmínky pro uplatnění těch, kteří budou mít licenci. Návrh tedy počítá s tím, že bychom rozdělili čas na dobu do vypnutí analogového vysílání a na čas po vypnutí.
Velmi jednoduše řečeno, chceme změnit licenční podmínky tak, že ode dne vypnutí by měl možnost vysílat v českém éteru kdokoliv, kdo splní nejobecnější podmínky stanovené zákonem v § 13. Poté bude vyjednávat s vlastníkem sítě o umístění svého programu. Pozice vlastníka licence ve vztahu k vlastníkovi sítě nebude jednoduchá. Nakonec, jak složité to vyjednávání bude, to je vidět na sporu Českých radiokomunikací s televizí Nova v severních Čechách.
Právě proto se do zákona snažíme zakomponovat daleko větší povinnosti síťařů. Chceme, aby museli povinně informovat trh o tom, jakou mají kapacitu sítě, v jaké kvalitě, s jakou bezpečností, jaký datový tok využívají pro televizní vysílání a jaký pro doprovodné služby. Zároveň se velmi pevně stanovuje, co musí být součástí smlouvy mezi síťařem a držitelem licence.
Než nastane tma
Velký problém nastává s tím, jak zabezpečit televizní vysílání a konkurenci na televizním trhu do doby vypnutí analogového vysílání. My říkáme, že ten nejdřívější termín, který se dá stihnout z hlediska vypnutí, je 10. 10. 2010 a nejzazší 31. 12. 2012. Vládě se dává možnost, aby mohla termín v případě technických překážek, které by se mohly na cestě objevit, operativně posunout spíš dozadu než dopředu.
Tři roky od letošního podzimu je termín, o kterém operátoři sítí tvrdí, že je to přesně ta doba, za kterou se dá síť postavit. Na druhou stranu říkají, že k tomu, aby mohli začít stavět, potřebují jasný termín vypnutí a definovaný okruh zájemců, kteří budou schopni nasmlouvat budoucí plnění. Chtějí mít jistotu návratnosti své investice z příjmů, které jim budou platit provozovatelé vysílání.
Musíme počítat s tím, že bez vrácení analogových kmitočtů stávajících televizí Nova a Prima se nelze obejít. Stát tudíž musí učinit těmto televizím nabídku, že za vrácení získají kompenzaci.
Počítá se s jednou kompenzační licencí, a to z jednoho prostého důvodu. Původně se počítalo s tím, že druhá licence pro televize měla být udělena teď, ale měly by možnost na ní začít vysílat až dnem vypnutí. Díky tomu, že měníme celé licenční podmínky, ztrácí tato kompenzační licence smysl, ale pro ně se vlastně nic nemění. O další licenci si mohou požádat teď, ale začnou na ni vysílat až po dni vypnutí – jako všichni ostatní.
Více jistoty pro Novu a Primu
Oproti návrhu, který máte k dispozici, je potřeba doplnit větší jistotu pro existující vysílatele, že budou mít právo po dobu platnosti své původní licence alespoň na tu jednu pozici pro digitální vysílání existujícího programu. Ustanovení ještě doplníme tak, aby tato garance byla zcela zřetelná a zřejmá tak, abychom neriskovali další arbitráže kvůli tomu, že jsme dostatečně neochránili něčí investici.
Pokud bychom to takhle jasně nedeklarovali a nestanovili, mohli bychom se nadít toho, že by tyto televize dobrovolně své analogové kmitočty neodevzdaly. Potom by využívaly tento prostor až do roku 2017, 2018. Bohužel, tak je to nastaveno a toto riziko je poměrně velké.
Věříme tomu, že tato nabídka komerčním televizím bude dostatečná. Na druhou stranu, i pro ně je to svým způsobem změna pohledu na celý mediální trh. Dnem vypnutí tady nastane reálná konkurence a tlak na ně bude samozřejmě velmi extrémní.
Licence pro malé televize
Pokud udělíme dvě kompenzační licence, musíme si říct, že bude zbývat šest volných pozic. Návrh zákona počítá s tím, že by se existující řízení, které proběhlo při udělení šesti licencí a je momentálně zablokováno u soudu, zastavilo.
Těm šesti televizím vzniká nárok na odškodnění, protože oni v dobré víře vynaložili nějaké prostředky. Asociace digitálních televizí mluví o částce 1,4 miliardy korun za všech těch šest televizí. Podstatou nákladů jsou rezervace finančních zdrojů, náklady na zaměstnance a náklady související s nákupem a rezervací programů.
Přistoupili bychom ke kompenzaci, kdy by těchto šest subjektů mělo právo obsadit zbývající pozice, ale pouze do doby vypnutí analogu. Dnem vypnutí by tato kompenzační licence zanikala – podobně jako bude zanikat televizi Nova a Prima, protože od téhle chvíle bude trh volný. Předpokládám, že jak tyto dvě televize, tak těchto šest televizí si zároveň okamžitě požádají o řádné licence, což jim dává garanci programové a vysílací kontinuity. Nemělo by tedy dojít k žádné prodlevě.
Myslíme, že podmínky, které jsme stanovili, by měly být pro bezpečí těchto subjektů dostatečné. Stanovuje se oprávnění ČTÚ vstoupit do případného sporu mezi držitelem licence a vlastníkem sítě a případně v takovém sporu rozhodnout. Stanovujeme, že cena, která by měla být adekvátní, je nákladově orientovaná, což je termín ze zákona o elektronických komunikacích. Pod tuto úroveň by cena neměla klesnout a očekáváme, že se alespoň v těch prvních fázích bude na této úrovni pohybovat.
Jak najít diváky
Myslíme si, že je důležité pustit na trh dalších šest subjektů. Nebudou mít jinou možnost než vysílat digitálně a nikdo nebude moct tyto televize přijímat, pokud nebude mít zařízení pro příjem digitálního signálu. Na začátku bude těch šest televizí ve velmi komplikované situaci a budou muset zainvestovat do informační kampaně, aby lidé věděli, že jejich programy v této přechodné době je možné přijímat jedině skrze set-top box.
Potřebujeme povzbudit digitalizaci a těchto šest subjektů, které nebudou mít možnost analogové zálohy, bude muset udělat informační kampaň. Myslíme si, že je to v pořádku, a proto by se těch šest subjektů mělo na trhu do vypnutí analogového vysílání objevit.
Úloha České televize
Poslední věc, která souvisí s diginovelou, je to, že jedním z velkých držitelů analogových frekvencí je Česká televize. V současné době je největším propagátorem digitalizace a já jsem velmi rád, že se tohoto úkolu intenzivně zhostila. Začíná táhnout celý proces.
Pravda je taková, že dokud nebude vybudován veřejnoprávní multiplex, tedy ta čtvrtá síť, která by měla být v okamžiku vypnutí analogu k dispozici, tak se nikam nepohneme. Je potřeba vygenerovat někde zdroje na to, aby se co nejrychleji tento multiplex vybudoval.
Jedna z možností je získat zdroje z reklamy na České televizi. Tento návrh počítá s tím, že by výnos z reklamy byl účelově vázán a dělen na tři hromádky.
Sto padesát milionů korun ročně by šlo do Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie. Patnáct milionů korun ročně by Česká televize posílala na účet ČTÚ, protože ten je ze zákona povinen monitorovat rádiové spektrum a rozvoj sítě. Měření sítě bude jednou z podmínek vypnutí, protože z toho bude vyplývat pokrytí republiky digitálním signálem.
Zbývající hromádka by zůstala na zvláštním účtu v České televizi. Digitalizační fond by byl primárně využíván pro výstavbu veřejnoprávního multiplexu. Samozřejmě by částečně mohl být využíván na informační kampaň nebo případně na cílenou podporu v podobě nákupu set-top boxů pro handicapované občany, sociálně potřebné apod. Ale primárně by tyto prostředky byly využity na veřejnoprávní multiplex, aby Česká televize byla připravena do něj co nejrychleji přejít a uvolnit současný multiplex A.
Je to asi 300 milionů Kč. To nejsou malé peníze. Ještě tam tedy bude doplněno, že vláda by měla nakládání s tímto účtem kontrasignovat. Asi je to správný požadavek. Pokud bude vydávat nařízení k technickému plánu přechodu a stanovovat termín vypnutí, tak by také měla vědět, jak Česká televize s penězi v průběhu té doby naloží.“
(Redakčně upraveno a zkráceno, titulek a mezititulky jsou redakční.)