Zpravodajská stanice Z1, která by měla začít vysílat zřejmě na začátku léta, požádala vysílací radu o licenci. Na tu má nárok na základě tzv. diginovely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. Zároveň chce vysílat i přes satelit a v sítích kabelových televizí.

Alternativa veřejnoprávního zpravodajského kanálu ČT24 chce oslovit především vzdělanější a bohatší část populace. Generální ředitel Z1 Martin Mrnka cílovou skupinu na dnešním setkání s novináři popsal jako přibližně deset procent obyvatel, jejichž roční příjem přesahuje půl milionu korun.

Potenciál sledovanosti je však nižší. Srovnatelné stanice oslovují obvykle kolem jednoho až dvou procent diváků. Mrnka sází na to, že inzerenti uvítají možnost působit na specifičtější diváky.

Kromě zpráv mají denní program plnit také dokumenty, magazíny, publicistika, diskusní relace a talk show. „U nás není peoplemetrové měření použitelné,“ upozornil Mrnka s odkazem na to, že Z1 budou diváci sledovat spíš v pracovní době, neboť jim bude poskytovat potřebný servis, případně na mobilech, ve vlacích, na letištích a jiných místech, která peoplemetry nezapočítávají. Ze začátku sice budou televizi zajímat výstupy z klasických průzkumů sledovanosti, ale do budoucna by se chtěla přiklonit k audiometrům. To je původně švýcarský model osobních přístrojů, které sbírají data o sledovanosti a poslechovosti prostřednictvím neslyšitelných signálů šířených s vysíláním.

V současné době zaměstnává Z1 asi 65 lidí, konečný počet by se měl ustálit zhruba na 150, což odpovídá slovenské televizi TA3. „Chtěli bychom se dostat na stejné číslo, možná nižší, protože máme modernější technologie. Na druhou stranu máme silnější publicistiku,“ uvedl Mrnka.

Mezi redaktory i manažery najdeme známá jména z tisku, rozhlasu i jiných televizí. Mrnka uvedl například Petra Buchtu (dříve ČT), Daniela Macha (dříve Nova), Radima Vaculoviče (dříve Prima) či ředitele zpravodajství a zároveň šéfa domácí redakce Hanuše Hanslíka (dříve Nova, ČT). Čerstvými posilami jsou Vladimír Kroc (dříve ČRo), Veronika Sedláčková (dříve ČT), Jana Lejpová (dříve ČRo) nebo Zbyněk Štíbr (rovněž ČRo). Z týdeníku Ekonom přišla redaktorka Libuše Bautzová.

Ze začátku by měla Z1 vysílat od 7 hodin ráno do půlnoci. Pevné programové schéma je připravena zbořit ve chvíli, kdy se stane něco mimořádného. Za takovou událost ale Mrnka nepovažuje třeba tiskovou konferenci ministerstva. I tím by se měla lišit od ČT24, která podle něj musí přinášet zpravodajství pro všechny, protože si ji také všichni platí. Kdežto Z1 by nabízela jenom informace, které jsou podstatné pro už zmíněnou cílovou skupinu. „Naše diváky nezajímá, že do Česka se vrátila letadlem Barbora Škrlová, pro ně to nemá význam,“ přiblížil Mrnka.

Po technické stránce spoléhá Z1 na systémové zázemí od francouzské firmy Dalet. „Vše bude soustředěno v jednom PC prostředí, které nám umožní významně zrychlit zpracování informací,“ popsal postup v tiskové zprávě Hanuš Hanslík. „Blu-ray je pro nás pomalý,“ doplnil Mrnka při setkání s novináři v narážce na zpravodajské centrum Novy. A pochvaloval si, že redaktorům Z1 bude stačit vyndat paměťovou kartu z kamery, načež její obsah mohou zpracovat třeba na notebooku.

Trochu jiný by měl být i přístup k přímým přenosům. Z1 má v současné době jeden přenosový vůz, další koupí zřejmě v průběhu roku. Místo klasických tras chce vyzkoušet třeba přenos obrazu přes Wi-Fi sítě.

Kromě televizního vysílání bude zpravodajství dostupné také na webu Z1, kde zároveň poběží živé vysílání. Nebude omezené ani kódované, stejně jako na satelitu nebo v jiných distribučních kanálech. Zájemci najdou Z1 na družici Astra 23,5° východně, kde už je třeba Óčko. Objeví se také v IPTV a v digitální kabelové televizi od UPC. Čtrnáct dnů před startem by měla diváky na Z1 upozornit spíše netradiční reklamní kampaň z dílny agentury MARK/BBDO.