Server DigiZone.cz uspořádal v patě žižkovského vysílače kulatý stůl o digitalizaci. Téměř všechna vystoupení se odvolávala na technický plán přechodu, který by měl spatřit světlo světa koncem června. Novelu vysílacího zákona možná čekají problémy s Evropskou unií a diváci budou muset počítat s tím, že v některých oblastech neuvidí všechny chystané stanice.

České digitální multiplexy budou jako nosnou kompresi používat MPEG-2. Jakékoliv úvahy o novější kompresi MPEG-4 přijdou na řadu až po plném zprovoznění DVB-T na celém území republiky. Takové stanovisko zastává Český telekomunikační úřad. „ČTÚ jednoznačně podporuje MPEG-2. Úvahy o MPEG-4 považujeme za předčasné,“ zdůraznil při kulatém stolu o digitalizaci, pořádaném serverem DigiZone.cz, předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák.

Ředitel televize Prima Martin Dvořák se na nové digitální televize dívá skepticky. „Téměř ani jeden z nových programů nedokáže vzbudit masový digitální zájem,“ podotknul a připomněl, že Prima na tento fakt ruku v ruce s Novou předem upozorňovala. „Říkali jsme, vsaďte na známé tváře,“ poznamenal. Podle jeho slov je tato cesta vyzkoušená v zahraničí, kde digitalizaci táhli silní hráči na trhu.

Nové digitální televize navíc nemusí vidět diváci na celém území země. Nikoliv z technických důvodů, ale kvůli rentabilitě pokrytí signálem. Vedoucí projektu digitalizace v České televizi Pavel Hanuš zopakoval, že pro provozovatele vysílání je z hlediska nákladů udržitelná zákonná hranice celoplošnosti, tedy 70 % pokrytého území. Minimálně těchto sedmdesáti procent pokrytého území bude muset dosáhnout všech šest nových digitálních stanic, neboť licence získaly jako celoplošné programy.

„Všichni nebudou mít všechny programy,“ varoval Hanuš. Náklady na provoz televize při 80% nebo 90% pokrytí území „astronomicky“ stoupají. „Peníze jsou odpověď na všechno. Televize ponesou většinu nákladů. Zvýšenou nabídku budou mít diváci podle toho, jak budou ochotné nové televize nést náklady,“ dodal. Náklady na satelit pokrývající Českou republiku jsou podle něj pětkrát nižší.

Po satelitu zřejmě sáhne i nová Televize Barrandov. Připustil to její zástupce Radomír Pekárek. Terestrickými vysílači stanice pokryje asi 65-70 % země, zbytek pokrytí zajistí „jiným způsobem“. „Necílíme na tolik lidí jako Prima,“ komentoval barrandovský projekt Pekárek.

Mantrou kulatého stolu se stal „technický plán přechodu“ (TPP), zřejmě nejočekávanější dokument poslední doby. Na technický plán, řešící především data vypínání analogových kmitočtů v jednotlivých částech republiky, čekají televize, ČTÚ, provozovatelé multiplexů, RRTV i ministerstvo informatiky. Telekomunikační úřad, který ho připravuje, do dokumentu zapracuje výsledky ženevské kmitočtové konference. Ta by měla skončit asi 16. června.

S technickým plánem by se měla ještě před veřejnou diskusí seznámit Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Podle slov předsedy Rady ČTÚ Dvořáka se tak pravděpodobně stane na posledním červnovém zasedání, plánovaném na 27. a 28. června.

Urgentní situace však nastává na Domažlicku a v oblasti pokryté signálem z vysílače Buková Hora. Na obou místech dochází k rušení německým signálem, proto se obě oblasti zřejmě dočkají přednostního zprovoznění digitálního vysílání. „Mimo plán TPP budeme řešit oblasti kritické z hlediska času,“ potvrdil Dvořák z ČTÚ.

Digitálního vysílání se tamní obyvatelé možná dočkají už letos na podzim. „Je to jedna z variant,“ řekl Dvořák. Pro Novu je Buková Hora důležitý vysílač, neboť pokrývá asi 600 tisíc jejích diváků.

Několikrát během diskuse padl i požadavek na „novelu novely“ zákona 231/2001 Sb. Zejména televize Prima vystupuje proti zákazu křížení vlastnictví mezi provozovatelem multiplexu a držitelem licence. Pozměňovací návrh z dílny poslance Ivana Langera (ODS) prosadil do novely Senát.

„Tento typ ustanovení nedává v digitálním vysílání smysl,“ uvedl ředitel Primy Martin Dvořák a dodal: „Zákaz křížení vlastnictví je v době globální ekonomiky trouboidní návrh“. Podpořil ho jak technický ředitel Novy Ivo Ferkl, tak náměstek ministryně informatiky Pavel Kolář. „Zákaz křížení vlastnictví narazí na Evropskou unii,“ podotkl Kolář. Evropská unie takový institut nezná, a tak se dá očekávat, že zřejmě v září vzejde impuls k uvedení vysílacího zákona do souladu s evropskou legislativou.

Prima i Nova počítají se zprovozněním bonusových kanálů, které jim ze zákona náleží jako kompenzace za to, že po určitou dobu ponesou náklady na souběžné analogové i digitální vysílání. Zatímco Prima má jasno a bonusovou licenci využije pro stanici Prima Klub, s níž neuspěla při udělování digitálních licencí, Nova zatím nechce prozrazovat, jaký program do éteru pustí. „My bychom rádi, aby bonusový program byl v jednom multiplexu s Novou,“ řekl za Novu Ferkl a dodal, že Nova bude usilovat i o získání dalších licencí. Prima Klub je v podstatě zrcadlová verze současné Primy.

Česká televize je připravena spustit do tří měsíců pátý kanál (dětský, vzdělávací nebo archivní), zatím však pro něj nemá volnou pozici, neboť sdílí multiplex A s Novou. Cesta k páté stanici se tak otevře až poté, co bude z technického plánu přechodu zřejmé, jak se promění současné multiplexy. Ze stávající sítě A se patrně stane síť 2, ze sítě B síť 3 a ze sítě C síť číslo 4. Vedle nich vznikne zbrusu nová veřejnoprávní síť 1, na jejíhož provozovatele bude vypsáno výběrové řízení.

Prima se nevzdává naděje, že by mohla vysílat bez poskytování časů regionálním stanicím. „Naší touhou je zbavit se regionů, my to říkáme otevřeně,“ prohlásil šéf Primy Martin Dvořák. Televize zvažuje, že požádá o změnu licenčních podmínek. S osmi regiony už našla společnou řeč. „Budeme řešit ten zbytek,“ řekl Dvořák, podle kterého je to otázka několika let.

Růst pokrytí území digitálním signálem kromě jiného závisí také na majitelích nových digitálních stanic. Například zpravodajská televize Z1 zřejmě začne vysílat ještě letos, naopak rodinná TV Pohoda patrně využije celou zákonnou lhůtu k zahájení vysílání, tedy rok od udělení licence. Také stanice Febio TV uvažuje o startu na jaře příštího roku a naopak hudební program Óčko je připraven jít do éteru v podstatě okamžitě. „Jednání jsou v prvotní fázi, takže nemám odpověď na otázku, kdy začnou vysílat,“ uvedl Michal Žilka z Českého Telecomu, provozovatele sítě C, v němž by měla vysílat TV Barrandov, Febio TV a Óčko.

Kulatý stůl serveru DigiZone.cz se věnoval také informační kampani k přechodu na digitální vysílání, připravované ministerstvem informatiky.