Včera se v Nostickém paláci konal další diskusní večer Českých médií, tentokrát o svobodě internetu. Vzhledem k prázdninám se dá divácká účast popsat názvem románu „Bylo nás pět“, nicméně i tak to bylo zajímavé a ani o legraci nebyla nouze. To když si vzali slovo zástupci Pravého bloku nebo publicista Ladislav Kahoun, který přítomným oznámil své pojetí anonymity. Kahoun publikuje na internetu pod svým pravým jménem, ba dokonce není problém najít jeho datum narození, ovšem adresu uvádí falešnou… Petra Cibulku jako obvykle všichni cenzurovali, jeho liberecký kolega zase neumí hledat v archivu MF DNES… Pokud vás zajímá, jaká byla diskuse se Štěpánem Kotrbou, Danielem Dočekalem a Markem Antošem, nabízím vám své postřehy. Nesestříhaný zvukový záznam a fotogalerie bude ještě dnes na Českých médiích tady (odkaz mimo tento web).
Jen za malého zájmu veřejnosti začal diskusní večer na téma „Internetová svoboda“ v Nostickém paláci v Praze. „Internet by mohl být svobodným médiem, ale není, jeho svoboda je iluzí,“ domnívá se panelista Štěpán Kotrba z Britských listů. „Není tak ultraliberální, jak se tváří v technických specifikacích. Za každým z bodů [internetu] stojí člověk, který může stisknout u klíčového počítače vypínač,“ řekl Kotrba. „Z internetu se stal nástroj komerční, globální, propagandistický,“ míní. „Internet není svobodný, protože v sobě nemá ten axiom, že není zneužitelný,“ dodal Kotrba. „Já za největší nebezpečí dálkového sdílení dat považuji vstup komerčních subjektů,“ upozornil redaktor Britských listů, kterému se například nelíbí, když je zpoplatněn přístup do internetových archivů novin, které si přitom každý může zdarma nebo za „solidární členský poplatek“ půjčit ve veřejných knihovnách.
„Internet je prostě komunikační prostředek,“ míní Daniel Dočekal. „Svobodný je a zároveň není. Aby byl svobodný, musel bych ho mít dán do vínku, aby to žádná okolnost nemohla změnit,“ řekl Dočekal, který upozornil, že člověka od internetu snadno uřízne jeho ekonomická situace. „Internet je bezbřehá studnice svobody, někdy tak bezbřehá, až z toho zůstává rozum stát,“ dodal a ilustroval bezbřehost příkladem útočných přispěvatelů do diskusních fór, „kterým je většinou 12 až 14 let, ale najdou se i starší“. „Představme si, že by přišli třeba do Českého rozhlasu a projevovali se na mikrofon tak, jak se projevují na internetu, v chatech,“ předestřel Dočekal. Štěpán Kotrba poznamenal, že i posluchači Českého rozhlasu, kteří živě vstupují do vysílání se svými dotazy, si leckdy neberou servítky a padají i ty „největší sprostoty“.
Marek Antoš z internetového serveru Lupa.cz se domnívá, že internet je svobodnější než jiná média, neboť šíření vlastního názoru po internetu je snažší než například zakládat tištěný deník. „Neřekl bych, že je svobodný, protože ke svobodě se přibližujeme, ale vždycky tam nějaké omezení je,“ myslí si Antoš. „Nepochybně i na internetu platí jisté legální meze,“ řekl a jmenoval například nekalou soutěž. „Kde by měly být meze svobody?“ zeptal se moderátor Radko Kubičko. „Pokud se na to budeme koukat od nás, pak budeme argumentovat lidskými právy a svobodami, v Číně budou argumentovat asijskými specifiky,“ odpověděl Antoš. „Já si netroufám říkat, kde by měly být ty meze, ty jsou definovány určitým společenským konsenzem,“ dodal Antoš.
Diskuse v Nostickém paláci se dotkla i anonymity na internetu. „Jestliže jsem svobodný, nepotřebuji být anonymní,“ uvedl Daniel Dočekal. „Stojím si za tím, co říkám a nebojím se pod to podepsat,“ zdůraznil. Marek Antoš upozornil, že i když dojde ke spáchání trestného činu Čechem například na bahamském serveru s korsickou doménou, beztak podléhá místní, tedy české jurisdikci. Diskutující se shodli, že verbální projevy by neměly být stíhány. „Já mám falešnou adresu, ale publikuji pod svým pravým jménem,“ přispěl do diskuse z publika Ladislav Kahoun. „Obávám se, že na internetu něco jako čtvrtanonymita nebo poloanonymita neexistuje,“ poznamenal k tomu Dočekal.