Jedna ze stanic britské BBC nebude zařazovat písničky Michaela Jacksona. Producenti seriálu Simpsonovi rozhodli, že už nebude k dispozici první díl třetí série, ve kterém zní zpěvákův hlas. Obojí je reakce na nový dokument Leaving Neverland, ve kterém dva muži podrobně popisují, jak je Jackson v dětství po dobu několika let sexuálně zneužíval. Rodina a správci Jacksonova odkazu obvinění odmítají a na tvůrce filmu podali žalobu.

Měla by ale z médií mizet tvorba umělců, protože něco provedli?

Pop music ani jiné části showbusinessu netvoří jen ušlechtilí jedinci bez sebemenší skvrny na pověsti. A jak dlouho do minulosti bychom při gumování nežádoucích tvůrců měli sahat? Vyřadíme z galerií Caravaggiovy obrazy, protože to byl vrah, anebo je odstup čtyř století dostatečný?

Budou nežádoucí všechny filmy a sitkomy, ve kterých kdy vystupoval komik (a sexuální násilník) Bill Cosby? Mají folkaři zavrhnout trojici Peter, Paul & Mary, protože Peter seděl za sexuální zneužívání čtrnáctileté dívky? Přestane se hrát vánoční píseň Santa Claus is coming to town, protože její autor zastřelil herečku Lanu Clarkson a momentálně je za mřížemi?

A co všichni ti herci, zpěváci a jiné kreativní duše, kterým navždycky zůstane škraloup kvůli užívání, prodávání nebo dokonce výrobě drog?

Rozdíl mezi Michaelem Jacksonem a všemi výše uvedenými je navíc v tom, že Jackson nikdy nebyl za sexuální trestné činy odsouzen. Naposledy byl osvobozen při soudním sporu v roce 2005.

Nový dokument se tomu věnuje také. Oba hlavní aktéři filmu opakovaně svědčili v Jacksonův prospěch. Před kamerou popisují, jak popírali sami sebe a drželi se domluvy se zpěvákem, který se postupem času stal prakticky členem obou rodin. Obratně si je omotal kolem prstu, zahrnoval je přízní i financemi a v dětech vyvolal pocit viny a ohrožení, pokud by komukoliv prozradily, co se děje v ložnici nebo v koupelně.

Dokument se věnuje i tomu, proč nechávaly matky spát své sedmileté nebo desetileté syny s dospělým mužem v jedné posteli. A reflektuje i to, jak se dlouhé roky po boku superhvězdy podepsaly na vzájemných vztazích v rodině.

Svědectví o velmi zvláštních důvěrných kontaktech Michaela Jacksona s malými chlapci byla často jeho fanoušky zpochybňována a odmítána jako snaha přiživit se na slavném jménu a získat peníze. Stejné reakce se opakují také tentokrát, včetně zpochybňování morálních a profesních kvalit obou aktérů.

I když čtyřhodinové vyprávění s použitím mnoha autentických materiálů z rodinných archivů působí velmi důvěryhodně a nemá žádné logické trhliny, pořád je to jenom postoj jedné strany. Není navíc nijak konfrontován, scénář tvoří jen vzpomínky obou zneužívaných mužů a jejich rodin. Není to rozsudek, je to střípek obrazu světové superstar.

Je svatým právem producentů Simpsonových i stanice BBC vyřadit Jacksona z vysílání. Nemělo by to být ale jenom podle toho, jak široce diskutovaný a sledovaný je jeden z dokumentů, kteří se problematice věnují. A pořád zůstává otázka, které zločiny se budou trestat odstraňováním umělecké tvorby, a které ne. A jestli by se vůbec něco takového mělo dělat – kromě zcela zřejmých případů, například když umění obhajuje genocidu a slouží k jejímu šíření.