Ondřej Leinert píše na svém blogu vynikající seriál (odkaz mimo tento web) o historii TV Nova. Vloudily se mu do něj ale některé chyby, které bych rád pro historii opravil :-). Ondřej: „Nova vysílala v prvních dnech svého působení i dechovku či podvečerní Seance Tomáše Pfeiffera, který se tak stal zřejmě nejznámějším biotronikem v našich novodobých dějinách.“ Oprava: Televize Nova odvysílala dechovku pouze jednou jedinkrát, zato v hlavním vysílacím čase v sobotu od osmi večer. Nebylo to v prvních dnech působení, ale tuším rok po zahájení vysílání, tedy v roce 1995. Seance Tomáše Pfeiffera nebyly podvečerní, ale odpolední – ve tři odpoledne. Díval jsem se na ně, když jsem přišel ze školy :-).

Ondřej: “…soap-opery typu Dynastie či Dallas (na ten byli diváci namlsáni z ČTV, která už dříve odvysílala prvních 29 dílů)…“ Zmatení pojmů. Ani Dynastie ani Dallas nejsou soap-opery, ale rodinné ságy (jde o dva odlišné televizní formáty, nikoliv synonyma). Dallas se vysílal na F1, ne na ČTV. A teď si nejsem jistý, ale mám dojem, že ČT odvysílala jen první řadu Dallasu, tedy prvních 13 dílů.

Ondřej: “…každou sobotu ve 12:00, v čase, kdy mohl popřát ono okřídlené ‘Dobrou chuť, pokud právě obědváte’“ Ne tak docela, ani Železný neunikl stěhování v programu. Volejte řediteli se sice vždy vysílalo kolem poledne, ale pevný vysílací čas 12.00 ředitel získal až v posledních letech. Předtím pořad začínal například v 11.30 nebo o hodinu později.

Ondřej: “…frekvence jeho příznačného gryfu (neustálé nasazování a odkládání brýlí) se zvýšila na tak neúnosnou mez, že to proprierta prostě nevydržela a před zraky všech v přímém přenosu pukla…“ Kdepak, proprieta vinou grifu nepukla. Železný máchnul rukou do strany, zavadil o hranu brýlí a tím pádem vyletělo sklíčko kamsi mimo záběr. Byl to jeden ze tří efektních okamžiků v historii Volejte řediteli (další byl Železný, předvádějící klíčování jukaje zpoza modré látky, se slovy „Jsem tu – nejsem tu – a už tu zase jsem“, a ještě další byla scéna, kdy se Železný ve studiu oháněl po neposlušné mouše). Bylo to tehdy v pořadí deváté brýle, které Volejte řediteli nepřežily…

Ondřej: „Vox populi – spíše úsměvné jsou dnes vzpomínky na tento pořad, který měl sloužit k vzájemné komunikaci mezi divákem a „jeho“ televizí.“ Vox populi neměl být kontaktní pořad pro diváky, k tomu od začátku sloužilo Volejte řediteli. Vox populi byl formát, ve kterém se lidé vyjadřovali ke konkrétním tématům; sestřih se pak vysílal nejprve jako samostatný pořad a později ve Snídani s Novou. Krátkou dobu také budky Vox populi (Hlas lidu) sloužily k otázkám pro premiéra Václava Klause v pořadu Pětiminutovka s premiérem.

K Občanskému judu jen letmo – moderátorka je Danková, nikoliv Daňková, a pro zajímavost doplňme, kdo pořad v jeho historii mimo jiné moderoval: Lenka Hornová, Gabriela Bártíková nebo Michaela Jílková.