Český mediální trh se potýká s celou řadou problémů. Vyjmenovali je panelisté první ranní diskuse v rámci konference Forum Media. Zástupce Regie Radio Music Michel Fleischmann představil aktuální čísla o vývoji jednotlivých mediatypů v letech 2000-2004. „Rozhlasy zůstávají pořád na stejném, televize také – a dominují,“ popsal podíly na reklamním trhu Fleischmann. Ve srovnání se světem vychází najevo, jak dominantní roli hrají v Česku televizní stanice. „Mimo Bulharska a České republiky je ten trh vcelku vyvážený, jenom u nás a v Bulharsku dominují televize, a to je jistý problém,“ uvedl Fleischmann.

Dalším problematickým rysem je tlak zadavatelů reklamy na nízké ceny. Vede to k řetězové reakci, kdy zadavatelé tlačí na agentury, ty tlačí na média a média v konečném důsledku zvyšují ceny pro klienty. „Odnáší to klient a média,“ postěžoval si ředitel rádií Frekvence 1 a Evropa 2.

Z hypotetického jednoho tisíce korun za spot si třicet procent uzme mediazastupitelství a sedmdesát procent připadne rádiu. Avšak i tyto podíly se dále dělí na různé v podstatě povinné náklady, na rozhlasovém trhu tedy mnoho peněz v celkovém důsledku nezůstává.

Velkým problémem je podle Fleischmannovy prezentace i zdržení digitalizace televizního vysílání. Lidé z praxe podle něj „vědí, že by to mohlo být jednoduché, kdyby se do toho nepletli politici“.

V rámci DVB-T se pak vynořuje další potíž, tentokrát technická. Po určitou dobu se totiž bude vysílat zároveň analogově a zároveň digitálně. „Překryv dělá problémy, protože to provozovatelé musí zaplatit. A za to chtějí dárek v podobě dalších pozic,“ vysvětlil Fleischmann. „Jenom silní uspějí v digitalizaci,“ uzavřel své vystoupení.

Slovo si po něm vzal Roman Stolejda z Vltava-Labe-Press, který se věnoval spíše pozici novin v době moderních technologií. Odmítl tezi, že by novinový trh umíral, naopak celosvětově meziročně roste o 2,1 %. „Noviny budou více magazínové, budou se přibližovat čtenářům a zadavatelům reklamy,“ přiblížil Stolejda budoucí vývoj a zdůraznil, že vše, co čtenáři dostávají do rukou, je stojí méně než jedna káva.

Zpět k problémům trhu se vrátil Vít Smékal z OMD. „Český trh není dostatečně kultivovaný, nedá se označit za rozvinutý mediální trh,“ řekl úvodem. Problémy shrnul do tří okruhů – prvním jsou nedostatečné zkušenosti, druhým nevyužité investice do rozvoje a výzkumu, a tím třetím typicky české chytračení. Smékal se připojil k Fleischmannovým steskům na tlak zadavatelů na ceny reklamy. Zmínil také nerozvinutý mediální audit, u něhož není garantována nezávislost. Subjekty podle něj na trhu obecně příliš nespolupracují, hrají samy za sebe. „Spousta zadavatelů si dělá výzkumy, ale nedaří se jim z nich vytěžit maximum informací,“ podotknul Smékal. K výstupům z různých výzkumů však obecně stejně nepanuje výrazný respekt, což Smékal vidí jako další problém.

Zajímavou komplikací je také české chytračení. „Spousta subjektů na trhu se pro svůj vlastní prospěch snaží ovlivňovat vývoj celého trhu,“ vysvětlil český přístup zástupce OMD, podle kterého je toto pojetí vidět zejména u digitalizace. Česká média také zatím příliš nedbají na samoregulaci a etiku.

Jako poslední dostal slovo spolumajitel portálu Centrum.cz Oldřich Bajer. Internet v Česku používá asi 3,5 milionu lidí. Bajer je označil za nejatraktivnější zákazníky. „Internet s takovouto strukturou generuje málo peněz,“ charakterizoval problém, s nímž se potýkají on-line média. V Americe se internet na příjmech z reklamy podílí osmi procenty, do tří let se očekává nárůst na šestnáct procent. „Internetový zpravodajský trh dotahuje deníky. Oborové servery už před pár lety dotáhly časopisy,“ popsal nárůst zájmu uživatelů Bajer. Za tři roky by se počet uživatelů internetu v ČR měl podle jeho odhadu zvýšit na šest milionů, a z tohoto počtu by si Centrum.cz rádo ukouslo 1,5 milionu.

S rozvojem médií však dochází, jak upozornil jeden z posluchačů v sále, k úpadku jazyka a úrovně projevu v médiích. „Úroveň jazyka je pro nás jednou z priorit,“ přislíbil Bajer s odkazem na nový deník Aktuálně.cz. Úroveň by se podle něj měla zlepšit přílivem zkušených lidí z klasických médií. „Média odrážejí intelektuální úroveň národa,“ konstatoval v této věci Fleischmann a uzavřel tak první blok Forum Media.