Loni na podzim padl ve Spojených státech neobvyklý rozsudek. Washingtonská soudkyně Colleen Kollar-Kotelly zrušila rozhodnutí Federální volební komise, které vyjímalo Internet z působnosti kontroverzního volebního zákona o financování politických kampaní.
Zákon známý také jako McCain-Feingoldův podle republikánského senátora z Arizony Johna McCaina a demokratického senátora Russe Feingolda z Wisconsinu, kteří ho připravili, platí od března 2002. Byl reakcí na takzvané ‘měkké peníze’, což je v podstatě financování volebních promoaktivit z příspěvků třetích stran. Strany pak takové příspěvky vykazovaly jako náklady na chod kanceláře. Zákon zakázal, aby se takové externě financované reklamy, podporující program konkrétního kandidáta, objevovaly v médiích 60 dnů před všeobecnými volbami a 30 dnů před primárkami. A pokud výdaje na televizní reklamy přesáhnou deset tisíc dolarů, musí strana vykázat, kdo je zaplatil.
Zákon také definuje, co je politická reklama a říká, že politickou reklamou nejsou vyjádření pro média, pokud dané médium nevlastní kandidátova strana nebo kandidát sám. Háček spočívá v tom, že do médií není zahrnut internet. Federální volební komise proto vydala rozhodnutí, že výše uvedené omezení podpory politického programu se nevztahuje na web.
„Vyjmutí internetových komunikací z koordinované regulace médií velice podkopává účely tohoto zákona,“ vzkázala však ve svém rozsudku soudkyně Kollar-Kotelly.
Komise se mohla vůči rozsudku odvolat, ale nesehnala dostatečný počet hlasů, takže odvolání nepodala. Byl tak uveden do běhu regulační proces, který někteří z členů komise označili za bizarní. V jeho rámci se bude řešit, zda mohou blogy během šedesátidenního, respektive třicetidenního moratoria odkazovat na web svého oblíbeného politika a psát o něm, anebo zda také pro ně platí výjimka pro média.
„Neexistuje žádný standard pro to, kdo je blogger. Může se za něj prohlásit kdokoliv,“ upozornil ve čtvrtek na serveru News.com komisař volební komise Bradley Smith.
Pokud kongres zákon nezmění, bude muset komise zkoumat, zda odkaz na webu, rozeslání mailu s politickým programem kolegům nebo třeba zpráva na ICQ není de facto osobním příspěvkem do volebního rozpočtu strany, protože i vytvoření odkazu bloggera něco stojí, byť jde o minimální částku.