Minulý rok podali Češi 1503 stížností na spammery. Úřad pro ochranu osobních údajů ale z tohoto množství vyřešil jen 88 případů. Všechny skončily pokutou v celkové výši 316 tisíc Kč.

Proč tak málo postižených spammerů? Úřad jedním dechem dodává, že nemá dost pravomocí k tomu, aby si od poskytovatelů internetových služeb vydupal identifikační údaje zákazníků, z jejichž počítačů jsou rozesílány spamy. Právně závazná identifikace konkrétního spammera, nutná pro správní řízení, tak často není možná. Několikrát úředníci zjistili, že jsou k rozesílání spamů zneužívány i české freemaily, ale když jejich provozovatele požádali, aby zakročili, setkali se ve všech případech s nulovou reakcí.

Úřad se loni v září pokusil snížit objem vyřizovaných stížností tím, že obeslal jednotlivé stěžovatele e-mailem, jestli na své stížnosti trvají. „Cílem bylo dosáhnout toho, aby tyto stížnosti byly chápány jako nejzazší prostředek k napravení závadného stavu, kdy již zpravidla nelze předpokládat, že by k tomuto jednání odesílatelů obchodních sdělení došlo omylem či technickou chybou,“ komentuje výroční zpráva ÚOOÚ akci, která vzbudila vlnu nevole. „Šetření případů, ve kterých figuruje jedna či dvě stížnosti tak stále v celé agendě převládá a odčerpává značné množství sil a prostředků,“ pokračuje dále dokument.

Dramatické zlepšení do budoucna asi očekávat nelze. Jedním ze zádrhelů totiž je, že většina spamů chodí v podobě newsletterů, nabídek a podobně. Zákon ale za spam považuje jen takový mail, ve kterém je „zřetelně a jasně“ napsáno, že jde o „obchodní sdělení“, nejlépe přímo v hlavičce. A navíc „převážná většina nevyžádané pošty zcela neregulovaně proudí do poštovních schránek ze zahraničních serverů, což je problém, se kterým si česká legislativa pochopitelně neumí poradit,“ upozorňuje ÚOOÚ.

Můžeme být ale klidní, bezmála devadesát zaměstnanců se nenudí. Do pracovní náplně úřadu s osmdesátimilionovým ročním rozpočtem patří také registrace bezpečnostních kamer a samozřejmě i vyřizování stížností na porušení ochrany osobních údajů. Úředníci absolvovali také nejméně dvanáct cest na odborné konference v zahraničí. A třináct měsíců pobýval jeden z nich v Bosně a Hercegovině, kde pomáhal se zřízením obdobného úřadu. „Experti Úřadu zpracovali příručku o problematice vztahů s veřejností a návrh propagačního letáku,“ dočteme se ve výroční zprávě. Obyvatelé Sarajeva jistě léta po ničem jiném netoužili tolik, jako po letáku o ochraně osobních údajů…