Na začátek roku se sešlo několik nových knížek stejného typu – autorova zpověď o působení v nějaké instituci, ve dvou případech jde dokonce o prostředí mediální.
První knížkou, která má být šokující a skandální, a podle Radka Dresslera na RadioTV zavře jejímu autorovi dveře do médií, neboť otevřeně popisuje zákulisní schůzky s politiky, je knížka Jiřího Balvína NEPOHODLNÝ MUŽ. Vydal mu ji kamarád Svatopluk Štefl z nakladatelství Formát, se kterým Balvín chodí na tenis. Na knize s Balvínem spolupracovala novinářka Práva Jana Perglerová, která dle mého už těžko může o České televizi někdy psát bez podezření z neobjektivity. Na české mediální scéně nic nového.
Druhou knížku napsal místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Štěpánek, nazval ji UKRADENÁ TELEVIZE a píše v ní o sporech kolem televize Nova. Konečně třetím dílkem je spisek ředitele Národní galerie Milana Knížáka, v němž se vypořádává hlavně se svými kritiky (čímž dokazuje, že se s nimi nevypořádal). Kniha se jmenuje OSOBNĚ.
Já mám knížku, ty máš knížku
Text zachycuje stav v době vydání; uvedené údaje už nemusí platit.
Na začátku roku vyšly tři knihy autorských zpovědí: Nepohodlný muž Jiřího Balvína, Ukradená televize Petra Štěpánka a Osobně Milana Knížáka.
Přeskočit časovou osu