Před více než dvěma týdny zahájilo své vysílání veřejnoprávní rádio pro mladé posluchače – Radio Wave. „Čtyřka“, jak se také familiérně nové stanici říká, má solidně našlápnuto. Do roka a do dne by mohlo oslabit pozici podobně zaměřených rádií v Praze.

Má k tomu předpoklady. Za prvé – nemusí svůj program zamořovat reklamou, ať už otevřenou, nebo v podobě „přátelských zmínek“. Teoreticky by tedy mělo zůstat stranou komerčních zájmů, protože se nemusí nikomu zavděčovat. Má otevřenou cestu pro experimenty. Má k dispozici gigantický archiv veřejnoprávního rozhlasu, z něhož může sestavit zcela seriózní i naprosto bizarní bloky (první kroky už činí – ráno vysílá Rozcvičku s Evou Bosákovou). Má skoro jisté místo v digitálním vysílání, což komerční rádia moc říkat nemohou. A má šikovný tým lidí.

V lidech se ale také zatím skrývá největší zádrhel nového rádia. Ačkoliv na tiskové konferenci zástupci stanice tvrdili, že se vyhnou otlemenému projevu spíkrů z regionálních rádií, přesto vysílání někdy při moderování ujíždí do tak free a pohodové atmosféry, až připomíná jakékoliv jiné rádio v Praze. Několikrát už jsem zaregistroval i typicky pražské koncovky a vlezle slizký tón rozhovorů s posluchači, což jsou snad dvě největší odpornosti v éteru vůbec. Pod nos mi moc nejde ani juchavé – a bohužel poměrně časté – nabádání moderátorů ke komunikaci přes ájsíkjůůů a mejleeem.

Na druhou stranu Wave plní svůj slib, že chce oslovit hodně mladé lidi. Podle mého soudu se tak nedá porovnávat s Radiem 1, jehož rozvážné, ba možná až sektářské pojetí vysílání míří na zkušenější skupinu posluchačů. Tím sektářským pojetím přitom nemyslím nic pejorativního. Charakterizuji tím onu zvláštní uzavřenou partu, jejíž závan se objeví vždy, když se někdo dovolá do studia. Často to působí tak, jako kdyby Radio 1 vysílalo asi tak pro šest lidí. „Čau, mohl bys zahrát…? A co …., neměl bys tam? Tak dík, pusť to, čau.“ Uzavřené je Radio 1 i v jiném směru. Když se z něj ozve reklama na 13. dny evropského filmu, namluvená Tomášem Baldýnským, který má zároveň na Radiu 1 svůj pořad, můžete vsadit boty, že si o tomto festivalu přečtete v novém Reflexu (naštěstí ne od T. B. :-)). Ostatně, ve vysílání běží i regulérní upoutávky na tento týdeník. A když si ve čtvrtek koupíte Reflex, můžete se na oplátku dozvědět něco názorů lidí z Radia 1, třeba Jany Kománkové. (Obě média ostatně mají smlouvu o barterové spolupráci.) Shrneme-li to, Radio 1 vysílá pro typ „čtenář Reflexu“, neumím však moc určit, pro jakou čtenářskou skupinu vysílá Wave. Čtenáře Bbaráku? Filteru? Neznám trh hudebních magazínů.

Pro Wave bude teď nejdůležitější, aby si budovalo lepší a lepší pozici mezi rádii v Praze. K tomu však nestačí jen vysílač na Cukráku, ale také vyléčení dětských nemocí, které zatím vysílání sužují. Podaří se to do roka a do dne?