24. 8. 2009
Ústně tradovaná historka praví, že krátce po skončení druhé světové války Britové usedli ke svým televizorům, na obrazovce se objevil hlasatel a poznamenal: „Teď bych rád dokončil tu větu, kterou mi tak drze přerušili.“
Ve skutečnosti je to nadsazená fáma, ale do jisté míry to také ilustruje vztah, který Britové vůči BBC mají. Dlouhé roky se jí podle skeče komika Petera Sellerse přezdívá Auntie Beeb (Tetička Beeb). Když se čas od času vynořily úvahy, jestli tetičce nezačíná trochu strašit ve věži, pročež by ji bylo nejrozumnější zrušit, ťukali si i nejrazantnější příznivci volného trhu na čelo se sarkastickou poznámkou: „Vezměte si královnu, ale BBC nám nechte!“ Nakonec vždycky zůstala královna i BBC.
Vzor světových médií veřejné služby utrpěl výrazné šrámy až v posledních pěti letech. Částečně kvůli programovým skandálům, částečně kvůli nešťastným krokům managementu a částečně kvůli postupující digitalizaci. Objevily se totiž otázky, zda musí být BBC tak velká a zda je vůbec potřebná v době, kdy má skoro každý na satelitu stovky programů v angličtině.
Poplatky jako záruka stability
Odpověď přinesla ekonomická krize. Financování nezávislé na propadu reklamního trhu, natož na rozkolísaném státním rozpočtu, zajišťuje stabilitu média. Komerční stanice zkrachovat mohou, médium veřejné služby zůstat musí. Ukázalo se, že pokud má digitalizace šťastně dopadnout, bez BBC v úloze motoru celého procesu to nepůjde. Má nejlepší zázemí, nejlepší odborníky a především má i v době krize dostatek volných prostředků na nákup služeb a technologií, čímž tato odvětví pomáhá oživovat.
Podobně záslužnou úlohu v přechodu na digitální vysílání mají u nás Česká televize a Český rozhlas. Televize nabídla dva a rozhlas dokonce čtyři nové plnohodnotné programy pro digitální dobu. Obě instituce dlouhodobě zkoumají nové technologie, obě generují solidní obsah. Rozhlas v prostředí klonovaných hudebních stanic udržuje kulturu mluveného slova a dramatické tvorby.
Rozvinuté médium veřejné služby podává zprávu o tom, jaké hodnoty vyznává společnost, z níž vzešlo. A to není málo…